Brusel – Společný bankovní dohled v EU Česká republika podpoří jedině v případě, že unie schválí specifickou deklaraci stanovující práva národního regulátora. Tento požadavek na jednání ministrů financí EU v Bruselu tlumočil správce české státní pokladny Miroslav Kalousek (TOP 09). Řada zemí je ale proti.
„Mojí pozicí dnes, a nemohl jsem mít jinou, bylo prezentovat tento požadavek jako požadavek, který podmiňuje naše ano,“ řekl Kalousek v reakci na dotaz, zda je ČR připravena použít případně na summitu veto. Tím už pohrozil v minulých týdnech opakovaně premiér Petr Nečas (ODS).
Ministr zároveň připomněl, že více než 90 procent českého bankovního sektoru ovládají banky se sídlem v zemích eurozóny. Vláda má proto obavy, aby se kontrola finančního sektoru v ČR nedostala mimo působnost místních úřadů.
Miroslav Kalousek (TOP 09), ministr financí:
„Chceme deklaraci v podobě politického závazku, že národní autorita, v našem případě Česká národní banka, bude mít rozhodující slovo, pokud by některá z dceřiných společností měla být změněna na pobočku. Protože pobočky už nepodléhají regulaci domácího regulátora.“
Pro ČR podle něj není důležité to, jakou by politická deklarace EU měla mít formu, klíčový je obsah – tedy to, aby ČR měla jistotu, že ČNB bude mít rozhodující slovo při případné transformaci systémově důležité dceřiné společnosti na pobočku.
Teď ČNB může zabránit výměně aktivit mezi mateřskou a dceřinou společností, pokud to je za jiných než tržních podmínek. Jak upozornil ministr Kalousek, v případě jednotného dohledu by to bylo komplikovanější. Pokud by totiž zdejší banky změnily svůj právní statut z dceřiných společností na pobočky, kontrolu nad nimi by převzal regulátor mateřské firmy.
ČR má prý podporu Maďarska či Bulharska. Zástupci některých jiných zemí, například Rakouska, ale český návrh kritizovali. „Je to poměrně kontroverzní požadavek,“ připustil Kalousek. Vláda ho ale i tak považuje za klíčový pro případný souhlas se vznikem jednotného dohledu.
Unijní ministři financí se tentokrát na vzniku bankovního dohledu, který má být základním kamenem rodící se bankovní unie, nedohodli. Znovu se sejdou 12. prosince, tedy těsně před vrcholným summitem EU, na němž bude téma vzniku bankovní unie jedním z klíčových.
Původním cílem bylo dohodnout se na koncepci nového režimu regulace bank do prosince, aby mohla být nová pravidla zavedena už během příštího roku. Zda se to nyní podaří stihnout, není jasné.
Nedořešených otázek je celá řada
Jednotná supervize by měla být určena pro celou eurozónu s tím, že ostatní země by se mohly na dobrovolné bázi přidat. Dohled nad bankami by měla mít na starosti Evropská centrální banka (ECB), která je současně tvůrcem měnové politiky zemí eura. V této souvislosti se řeší otázka, jak státům, které vstoupí do bankovní unie dobrovolně, zajistit odpovídající hlas při přijímání rozhodnutí v ECB.
Koncepce společného bankovního dohledu v EU má ale i řadu dalších bodů, u nichž se názory členských zemí rozcházejí. Týkají se například toho, zda by dohled pokrýval všechny banky v eurozóně, nebo toho, jak by byly rozděleny pravomoci mezi Evropskou centrální bankou a jednotlivými národními regulátory. Na to při jednání narazil i český ministr, kterému příliš rozsáhlý přesun pravomocí na evropskou úroveň vadí.
Bankovní unie je nebezpečná i podle guvernéra ČNB Miroslava Singera, protože může podlomit finanční stabilitu Česka. Centrální banka kritizuje především přesun pravomocí při zachování stejné míry odpovědnosti za stabilitu finančního trhu. Tuzemský bankovní sektor je přitom nyní podle Singera velmi stabilní, má dostatek zdrojů i kapitálu a je odolný vůči šokům.
Vznik bankovní unie navrhla Evropská komise v reakci na probíhající krizi v eurozóně. „Krize ukázala, že zatímco banky se staly nadnárodními, pravidla a dohled zůstaly národní. A když došlo na nejhorší, daňoví poplatníci zaplatili účet. Jednotný systém dohledu, který dnes navrhujeme, vytvoří silnou strukturu, jejímž jádrem bude Evropská centrální banka,“ řekl už dříve k bankovní unii předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
