Česko uzavře s australskou firmou European Metal Holdings (EMH) do jednoho týdne dodatek k memorandu o těžbě lithia u Cínovce. Po jednání se zástupci EMH a dceřiné firmy Geomet to uvedl ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO). Před volbami vyvolalo memorandum kritiku zejména ze strany hnutí ANO. Mimořádná schůze poslanců pak požádala o zrušení platnosti dokumentu. Právě to nyní vyžadují ostatní politické strany.
K memorandu o těžbě lithia vzniká dodatek. Ostatní politické strany kritizují postup ministra průmyslu
„Jednání bylo delší, než jsem předpokládal. Během něj jsme si vyjasnili vnímání memoranda, jeho obsahu a právní závaznosti. A abychom toto vnímání stvrdili i právně relevantním dokumentem, dohodli jsme se, že k memorandu uzavřeme dodatek do jednoho týdne,“ uvedl Hüner.
„O obsahu dodatku se v současné době nemohu bavit. Jeho návrh jsme předali partnerům. Ti řekli, že ho doplní o záležitosti, které vnímají ze své strany a s ohledem na ochranu akcionářů,“ uvedl ministr. Zároveň řekl, že právo těžby cínoveckého ložiska nevychází z memoranda, ale z povolení geologického průzkumu.
O tom, jestli by lithium do budoucna mohla těžit i státní firma Diamo, nebo to bude soukromý investor, je podle něj předčasné hovořit. „I té záležitosti jsme se dotkli a bude to předmětem dalších jednání. Názor na to zatím není možné mít, protože existují varianty možných kapitálových účastí,“ dodal Hüner.
Události: Spor o lithium (zdroj: ČT24)
Memorandum jako téma před volbami
Možná těžba lithia v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny. Důvodem bylo memorandum o porozumění, které s EMH podepsal tehdejší ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) a které se stalo terčem kritiky zejména od hnutí ANO.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) memorandum několikrát označil za krádež spáchanou ČSSD. Po volbách EMH uvedl, že jeho zájem o těžbu u Cínovce trvá a chce o projektu jednat s novou vládou. Hüner už dříve uvedl, že ministerstvo zrušení memoranda zatím neplánuje. Generální ředitel Geometu Richard Pavlík loni v dubnu ČTK řekl, že by EMH uvítal, pokud by do holdingu vstoupil strategický český partner, ať už soukromý, polostátní, nebo dokonce stát jako takový. Podle Hünera je vstup státu do holdingu jedním z možných řešení. „Variant pro diskusi s partnerem je ale celá řada,“ dodal.
Ve svém programovém prohlášení Babišova vláda uvádí, že prošetří okolnosti, způsob a předmět uzavřeného memoranda a prověří možnosti těžby a zpracování lithia ve státním podniku Diamo. Maximální efekt z těžby všech nerostných surovin má podle nové vlády zůstat v rukou státu.
Babiš před volbami několikrát upozornil na možnou provázanost EMH s Britskými Panenskými ostrovy. EMH na začátku ledna oznámila, že poskytla českým úřadům právní analýzu dokládající, že je australským podnikatelským subjektem. Podíl australských akcionářů na kapitálu společnosti podle ní činí více než 82 procent. Generální ředitel EMH Keith Coughlan v říjnu řekl, že EMH je společností se sídlem v australském Perthu. Jedním z největších českých akcionářů je investiční skupina Arca Capital, kterou spoluvlastní slovenský podnikatel Pavol Krúpa.
Dodatek by podle analytiků měl být formulován ve prospěch Česka
Dodatek memoranda o porozumění mezi Českem a EMH by měl být formulován tak, aby na těžbě lithia vydělala česká ekonomika. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.
„To jde zařídit stanovením minimálního podílu českých firem na těžbě a souvisejících pracích. Zároveň by na zásobách lithia měla vydělat i státní kasa. Naopak odliv příjmů z těžby do zahraničí by měl být co nejnižší,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Státní firma Diamo podle něj není v současnosti na těžbu lithia připravena. „Nemá potřebné znalosti, vybavení ani personální kapacity. Abychom průzkum a těžbu mohli Diamu svěřit, muselo by dojít k restrukturalizaci firmy. Taková varianta jistě stojí za zvážení. Dopředu bychom však neměli vylučovat ani další možnosti těžby,“ dodal.
- Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let plánuje dobýt 37 milionů tun rudy. Povrchově chce těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.
Analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak uvedl, že současné podmínky by významně znevýhodňovaly Českou republiku. „V dodatku musí být zejména ošetřená struktura, na základě které získá státní rozpočet významnější podíl na tržbách z prodeje vytěžené suroviny. Ta struktura může být stanovena různě: pomocí daní a poplatků či pomocí spoluúčasti při těžbě. Spoluúčast na těžební firmě je z dosavadních prohlášení asi nejpravděpodobnější varianta, nicméně prostor na překvapující řešení tady určitě existuje,“ podotkl.
Analytik Petr Hlinomaz upozornil, že zisk z lithia nemusí být primárně v jeho těžbě, ale v jeho následném zpracování. „V principu bývá obvyklé, že na spolupráci se stát domlouvá v prvé řadě s firmou, která financovala a provedla průzkum,“ dodal.
Kritika od ostatních stran
Jednání o memorandu kritizují ostatní politické strany. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura řekl: „nesouhlasíme s tím, že vláda, která je v demisi, tady vytváří nějaké tajné neveřejné dodatky“.
Také místopředseda KSČM Jiří Dolejš kritizoval, že ministr průmyslu „v této věci zřejmě asi nehodlá vnímat doporučení parlamentu, aby se memorandum zneplatnilo“.
„Když sněmovna svým hlasováním rozhodla o tom, že ta smlouva má být vypovězena, tak je povinností ministra respektovat usnesení sněmovny,“ domnívá se také poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová.