Juncker k Řecku: Dohoda bude tento týden. Prostě musí být

Brusel - Mimořádný večerní summit prezidentů a premiérů eurozóny ohledně řecké krize skončil bez hmatatelného výsledku. Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska a šéfa Evropské komise Jean-Clauda Junckera nicméně jdou poslední návrhy Atén správným směrem. Juncker je přesvědčen, že dohoda o řešení krize bude už tento týden, jednání není podle něj možné dál protahovat. Ministři eurozóny se opět sejdou ve středu.

Nahrávám video
Řecko i věřitelé věří, že dohodu nakonec uzavřou
Zdroj: ČT24

„Jsem přesvědčen, že k závěrečnému řešení dojdeme v tomto týdnu. Z toho prostého důvodu, že k němu tento týden dojít musíme. Nemůžeme hrát - jak se říká na fotbalovém hřišti - nemůžeme hrát v prodloužení,“ uzavřel Juncker tiskovou konferenci po summitu.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové daly v prvním hodnocení nových řeckých návrhů věřitelské instituce najevo, že jde o dobrý výchozí bod pro intenzivní rozhovory. Nyní podle ní musí začít nad návrhy intenzivní práce, na kterou není příliš mnoho času. „Všichni si přejeme, aby Řecko zůstalo v eurozóně,“ podotkla německá kancléřka.

Také ona uvedla, že rozhodující schůzka euroskupiny, tedy ministrů financí, by se měla odehrát ve středu večer. Ve čtvrtek začíná v Bruselu dlouhodobě plánovaný summit Evropské unie.

Předseda unijních summitů Tusk, který pondělní jednání prezidentů a premiérů eurozóny svolal, novinářům řekl, že se podařilo dodat novou dynamiku dlouhodobě zablokovaným jednáním. Řecký premiér Alexis Tsipras podle Tuska své evropské partnery ujistil, že jeho vláda bere věc vážně a hodlá se chovat konstruktivně. 

Také šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem označil nejnovější plán Atén jako dobrý podklad pro novou diskusi, která by mohla přinést výsledky v řádu dnů.

Odpoledne se ke krátkému jednání sešli i ministři financí eurozóny, žádné definitivní stanovisko z něj ale nevzešlo. Podle Dijsselbloema nové návrhy dorazily moc pozdě na to, aby se o nich mohlo obratem rozhodnout. Místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis potvrdil další schůzku později v tomto týdnu.

  • „Je to vítaný krok pozitivním směrem, příležitost, jak dospět k dohodě ve druhé polovině tohoto týdne, a o to se budeme snažit. (…) Vzhledem ke krátkému času, který instituce měly na jejich prozkoumání, jsme ale zatím hlubší posouzení těchto návrhů nedostali,“ řekl Jeroen Dijsselbloem po zasedání ministrů financí eurozóny.
  • „Nejsem příliš optimistický. Nedává smysl předkládat dnes návrh, který jsme mohli mít už ve čtvrtek. Neobsahuje ani příliš nového, jsou tam jen malé změny. Je také úplně nemožné dojít během dvou nebo tří hodin k nějakému závěru,“ tvrdí Hans Joerg Schelling, rakouský ministr financí.

Řecké návrhy nyní musí posoudit trojice věřitelských institucí - tedy Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise. Podle Dijsselbloema by tato práce měla začít okamžitě, aby bylo možné se na základě nových řeckých návrhů dohodnout ještě v tomto týdnu. 

Jeroen Dijsselbloem
Zdroj: EPA/PHIL NIJHUIS/ISIFA

Podle nizozemského ministra instituce ve svém prvním rychlém hodnocení nové řecké podklady komentovaly jako široké a komplexní. „Ale skutečně se musíme podívat na podrobnosti, zda součty sedí, na fiskální podmínky, na komplexnost reforem.“ Je podle něj také důležité, aby vznikl jasný seznam, co je třeba přesně udělat a která opatření musí řecká vláda přijmout a prosadit v parlamentu.

O konkrétním obsahu nových návrhů nejsou oficiálně známy podrobnosti, řecký tisk ale uvádí, že Atény jsou mimo jiné připraveny zvýšit DPH u potravin a v oblasti turistiky, radikálně omezit předčasné důchody a zavést zvláštní daň pro movité Řeky. Tato opatření prý mají státní pokladně během půldruhého roku přinést pět miliard eur.

S čím přišli Řekové v nejnovějším návrhu reforem?

  • přesun většiny položek do základní sazby DPH ve výši 23 procent
  • nadále zůstanou ještě dvě sazby ve výši 13 procent (elektřina a základní potraviny) a 6 procent (léky, knihy nebo vstupenky do divadla)
  • postupné zvýšení věku pro odchod do důchodu na 67 let (nyní je to u mužů průměrně 63 let, u žen 59 let)
  • omezení možnosti odejít do předčasného důchodu
  • zavedení nové daně pro podniky a pro bohaté
  • zvýšení odvodů na důchodové zabezpečení o 3,9 procenta

Co by opatření měla přinést?

  • letos by měla státní kase vynést 2,7 miliardy eur, v příštím roce 5,2 miliardy eur
  • primární rozpočtový přebytek (bez započtení úroků z dluhu) má letos dosáhnout jednoho procenta HDP, příští rok dvou procent a v roce 2017 tří procent HDP

Zdroj: ČTK

Atény se s věřiteli potřebují dohodnout, pokud chtějí získat zbývajících 7,2 miliardy eur z nynějšího, naposledy v únoru prodlouženého, balíku mezinárodní finanční pomoci. O podmínkách se jedná právě od února, dosud neúspěšně. Všechny strany tlačí čas, prodloužení nynějšího záchranného programu pro Řecko totiž skončí na konci června. Právě tehdy by Atény nejpozději měly splatit 1,6 miliardy eur (43,6 miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 8 mminutami

Inflace v Česku byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad.
09:10Aktualizovánopřed 26 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...