Praha - Je to jen chvíle, co jim bylo 18 let, a už dluží tisíce korun. Řeč je o mladých lidech, kteří se kvůli nezvádnutí svých financí dostávají do potíží. Jen mezi dospělými do 24 let má půjčku aktuálně 190 000 lidí. Je to koneckonců v souladu s českým trendem posledních let - bance nebo nebankovní společnosti splácí každý třetí dospělý.
Prvňáčci se obvykle nemůžou dočkat, až se naučí počítat. Jenže základní počty řada dětí nezvládá, ani když školu opouští. Od osmnácti si smějí zřídit účet nebo si vzít půjčku. Dluhy, za které si napůjčují peníze, ale často nezvládají splácet.
V dluzích končí mladí často i kvůli nezaplaceným pokutám za jízdu načerno. Další si nedokážou spočítat, na co ještě mají a na co už ne. Mnozí mají i problémy s tarify za telefon – nezřídka se stává, že faktury nejsou schopni zaplatit a délku hovorů nejsou schopni zkrátit.
„Když si jdou koupit cigarety, tak vědí, kolik přibližně to stojí. Ale když se jich člověk zeptá, kolik stojí nájemní byt, tak tam už si vůbec jistí nejsou,“ říká Kristýna Krušinská z dluhové poradny Remedium.
Celkem dluží mladí Češi zhruba 25 miliard korun. Na každého tak připadá v průměru téměř 80 000 korun. Přibývá dokonce i nezletilých dlužníků. Banky jim sice nepůjčí, ale lichváři ano. Pokud z nich ale dluh nevymůžou jiným způsobem, na exekuci si musí dlouho počkat.
„Exekuce se vždy týká pouze dlužníka, nikdy se netýká nikoho třetího,“ podotýká Petra Báčová, mluvčí Exekutorské komory. Netýká se to tudíž ani rodičů dítěte. Věřitel tak většinou čeká, až dítě dospěje, a pak soud vyhlásí exekuci na jeho plat.
Aby mladí nekončili v dluhové pasti, zavádí řada škol výuku finanční gramotnosti. Třeba na pražské základní škole Na Smetance rozdělili děti do fiktivních rodin. Ty se učí společně hospodařit.
