Johnson & Johnson bagatelizoval nebezpečí závislosti na opioidech. Zaplatí za to Oklahomě 572 milionů dolarů

2 minuty
Johnson & Johnson bagatelizoval nebezpečí závislosti na opioidech
Zdroj: ČT24

Jeden z největších výrobců léků na světě Johnson & Johnson musí zaplatit americkému státu Oklahoma 572 milionů dolarů. Firma podle verdiktu bagatelizovala nebezpečí závislosti na opioidech. Výrobce takové obvinění odmítá. Nejde o první podobný případ, soudy řeší tisíce dalších žalob. Ve Spojených státech denně zemře kvůli závislosti na této látce, která se používá mimo jiné na zmírnění bolesti, až 140 lidí.

První z asi dvou tisíc občanských žalob skončila pro jednoho z největších výrobců léků na světě lépe, než se očekávalo. Musí zaplatit státu Oklahoma necelých 600 milionů dolarů. Žalobce požadoval 17 miliard. „Tato částka na úhradu nároků proti firmě Johnson & Johnson se odvíjí od důkazů a požadavků, které byly předloženy u soudu,“ konstatoval soudce Thad Balkman.

Oklahomská prokuratura obvinila společnost z vedení podvodné kampaně, která prý vedla k vymývání mozků. Podle obžaloby firma hrála roli v jedné z nejhorších krizí ve zdravotnictví v historii a podílela se na vyvolání vlny závislostí na syntetických opioidech. Společnost údajně tlačila na lékaře, aby návykové látky předepisovali i dětem.

„S tímto případem jsme museli vyjít na světlo, nemohli jsme jen tak sedět. V posledních dvaceti letech vzrostlo užívání návykových léků až desetkrát. A patnáctkrát více lidí na předávkování zemřelo. Takže není pochyb o tom, že tyto společnosti věděly, co dělají. Jen nechtěly přijít o zisk,“ uvedl žalobce státu Oklahoma Mike Hunter. 

Firma Johnson & Johnson s rozhodnutím soudu nesouhlasí.  „Soucítíme se všemi, kteří trpí při užívání návykových látek. Ale tato firma nezpůsobila žádnou závislost ve státě Oklahoma nebo kdekoli jinde ve Spojených státech,“ sdělila její právnička Sabrina Strongová.

6 minut
Primář Petr Popov: Růst závislostí na opioidech pozorujeme i v Evropě
Zdroj: ČT24

Desítky tisíc mrtvých

Podle žaloby firma narušila veřejný pořádek, a to ji podle BBC může v příštích dvaceti nebo třiceti letech stát přes 17 miliard dolarů. Přitom žalobám čelí i další farmaceutické firmy. Kvůli závislosti na opioidech ve Spojených státech denně zemře na 140 lidí.

„Zneužívání opioidů je zákeřná epidemie, která vznikla především kvůli přehnanému předepisování silných opioidů všude v Americe,“ řekl už dříve CBS John Martin z amerického protidrogového úřadu (DEA).

„Farmaceutické firmy jsou orientovány na zisk, takže udělají všechno pro to, aby co nejvíce prodávaly. Ale bez dalších stupňů, včetně lékařů, kteří tyto léky předepisují často neuvážlivě, by tento problém nevznikl,“ potvrzuje primář Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petr Popov.

„Jsou to extrémně účinné léky, což je právě to riziko. Velmi rychle odstraní bolest a navíc mění náladu. Takže lidé, kteří je užívají z jiného důvodu, než je právě tlumení bolesti, si mohou rychle vypěstovat návyk,“ upozornil Popov. Podle něj se nárůst závislostí na opioidech začíná projevovat už i v Evropě.

Podle statistik Národního ústavu zdraví (NIH) zemřelo v roce 2017 na předávkování 70 tisíc Američanů, přitom 47 tisíc z nich kvůli opioidům. Americký prezident Donald Trump v roce 2017 prohlásil situaci za národní krizi veřejného zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 13 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...