Praha - Několik článků naší poradny bylo již věnováno vyvlastnění pozemků a staveb, podmínkám, za jakých je lze vyvlastnit a náhradám, jaké je možné za jejich vyvlastnění získat. Ale co když už k samotnému vyvlastnění došlo a původní vlastník zjistí, že investor nedodržel podmínky rozhodnutí o vyvlastnění a s pozemky nebo stavbami nakládá, jak se mu zlíbí? Může v takovém případě původní majitel zasáhnout?
Důvody zrušení vyvlastnění
Zákon o vyvlastnění dává původnímu vlastníkovi (tedy vyvlastňovanému) možnost požádat vyvlastňovací úřad o tzv. zrušení vyvlastnění, a to hned ze třech různých důvodů. Prvním z nich je nezaplacení náhrady za vyvlastnění včas. Druhým je zrušení nebo pozbytí platnosti územního rozhodnutí, které bylo předpokladem pro vyvlastnění. A konečně třetím je situace, kdy není včas zahájena realizace toho účelu, pro který se vyvlastňovalo.
První dva důvody nenastávají příliš často a navíc lze celkem snadno prokázat, že k nim došlo. Nezaplacení náhrady se např. odvodí z výpisu z účtu vyvlastněného, na který měla být náhrada zaslána. Zrušení územního rozhodnutí je zase možné jednoduše doložit příslušným rozhodnutím. V případě neuskutečnění účelu vyvlastnění je však dokazování poněkud složitější, neboť není vždy jednoznačné, ve kterém momentě byla realizace účelu vyvlastnění zahájena.
Neuskutečnění účelu vyvlastnění
Lhůta pro zahájení realizace účelu vyvlastnění je stanovena ve výroku rozhodnutí o vyvlastnění a nesmí být delší než dva roky. Mnoho veřejně prospěšných staveb však může být svým rozsahem finančně či organizačně velmi náročných. Proto lze lhůtu v případech hodných zvláštního zřetele ještě na žádost vyvlastnitele prodloužit. Maximálně však o další dva roky a lze tak učinit jen jednou. Pokud vyvlastnitel tuto lhůtu nedodrží, může vyvlastňovaný požádat o zrušení vyvlastnění.
Nemusí být pravdou, že pokud se zrovna na konkrétním vyvlastněném pozemku ani po uplynutí lhůty nic neděje, nebyla realizace účelu zahájena. Pokud se například jedná o liniovou stavbu, mohl investor začít stavět na jiném konci a toto by bylo považováno za zahájení. V některých případech nemusí být započato se stavbou jako takovou, ale realizace účelu může být zahájena také různými jinými úkony, např. přípravnými pracemi na vyvlastněných pozemcích nebo stavbách. Posouzení, v kterém okamžiku k zahájení došlo, bude tedy vždy záviset na správním uvážení vyvlastňovacího úřadu.
Rozhodnutí o zrušení vyvlastnění
Jestliže se podaří prokázat, že žádost vyvlastňovaného je oprávněná, vyvlastňovací úřad rozhodne o zrušení vyvlastnění. Je však potřeba si uvědomit, že zrušení vyvlastnění není jen samotné vrácení pozemků nebo staveb původním majitelům. Tito původní vlastníci musí samozřejmě také vrátit náhradu, kterou jim předtím vyvlastnitel poskytl (pokud tak vůbec učinil). Vezmeme-li v úvahu, že ceny nemovitostí stále stoupají, může se taková transakce vyplatit těm, kteří ještě náhradu nestihli utratit. Zvlášť pokud investor o vyvlastnění později znovu požádá.
Co když vlastník přistoupil na dohodu?
Obdobu zrušení vyvlastnění by podle zákona měla obsahovat i dohoda, kterou investoři vlastníkům nabízejí ještě před tím, než požádají o vyvlastnění. Rozdíl je pouze v tom, že v dohodě by měl být uveden nárok na vrácení převedených práv, pokud nedojde k zahájení realizace účelu ve lhůtě do tří let jejího uzavření. Je proto potřeba zkontrolovat, zda dohoda tuto podmínku obsahuje, protože pokud vlastník podepíše něco jiného, o možnost zrušení dohody přichází.
