Praha - Rekonstrukce bytového jádra obnáší mnoho starostí a problémů: sehnat řemeslníky, vybrat kvalitní materiál, opatřit revize na plyn a elektřinu. Musíme do toho všeho ještě obíhat úřady? Alespoň z tohoto hlediska nebudou běžné stavební úpravy představovat zase až takový problém. Obvyklá přestavba bytového jádra se totiž většinou obejde bez stavebního povolení i ohlášení. Samozřejmě za splnění předpokladů stanovených stavebním zákonem. Ale v některých případech přeci jen na úřad musíme. A právě ty vám přiblížíme v tomto článku.
Kdy nemusíte na stavební úřad?
Nejprve je potřeba říci, že i když stavba probíhá bez vědomí stavebního úřadu, měl by stavebník dodržovat příslušné normy a technické požadavky na výstavbu. A protože normální smrtelník všechny tyto předpisy znát nemůže, stavební zákon ukládá stavebníkům, aby si pro provádění stavebních úprav zajistili stavební dozor, tedy člověka se stavebním vzděláním.
Stavební úpravy nevyžadující stavební povolení ani ohlášení jsou dle stavebního zákona takové, kterými se nemění způsob užívání stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled, nevyžaduje se posouzení vlivů na životní prostředí a nemůže být ohrožena ani požární bezpečnost stavby. Takto znějící ustanovení si stavebníci často vykládají po svém, proto vám tyto podmínky ještě blíže objasníme.
Kdy se ohlašuje stavba?
Způsob užívání stavby se nemění v případě, že byt zůstává bytem a nestane se z něj např. nebytový prostor. Pokud se mění pouze dispozice (například se probourá nenosná zeď mezi obývacím pokojem a kuchyní, takže vznikne jedna velká místnost), nejedná se o změnu stavby. I takovou rekonstrukci bytového jádra lze tedy provést bez stavebního povolení. V případě, že by se měnil způsob užívání bytu například na kancelář nebo obchod, bylo by nutné ohlášení stavebnímu úřadu. To platí i v opačném případě, když by se z nebytového prostoru stal byt.
Dále je nutné ohlásit např. vybudování nového komína, nebo jiného způsobu vytápění, anebo různých stavebních otvorů a okének ústících do světlíků a větracích šachet. Všechny tyto stavební úpravy mohou mít totiž vliv na požární bezpečnost stavby. To neplatí v případě, jedná-li se jen o údržbu stávajícího způsobu vytápění (např. vyvložkování komínu).
Kdy se žádá o povolení?
Zásadní podmínka, kterou musí splnit stavebník, když chce zrekonstruovat byt bez asistence stavebního úřadu, je nezasáhnutí do nosných konstrukcí. Neexistuje snad lepší způsob jak toto prověřit, než obstarat si statický posudek. Statikovi je potřeba zdůraznit, aby v posudku uvedl, že plánovanými stavebními úpravami (např. bouráním a stavěním konkrétních příček), nedojde k zásahu do nosných konstrukcí. Takovýto statický posudek bývá levnější, než posudek potřebný pro stavební povolení v případě, že by se do nosných konstrukcí zasahovalo. Slouží navíc jako důkaz pro úředníky stavebního úřadu, kteří by se třeba z podnětu obezřetného souseda přišli podívat, zda neprovádíte černou stavbu.
Pokud k zásahu do nosných konstrukcí dojde, bude vždy nezbytné o stavební povolení požádat, přičemž k žádosti musí stavebník připojit všechny zákonem vyžadované doklady včetně projektové dokumentace. Stavební povolení je nezbytné také v případě, že se změní vzhled budovy (např. jiným uspořádáním oken, zvětšením balkonu, rekonstrukcí střechy apod.). Takže pokud se vám na stavební úřad vůbec nechce, nezbývá než naplánovat rekonstrukci tak, aby splňovala všechny podmínky, o kterých jsme v tomto článku mluvili.
