Roční úrok u půjčky, který přesahuje 114 procent, není podle rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě lichvou. Klient prý o výši úroku věděl a podepsal smlouvu svobodně. Právník klienta v exekuci však tvrdí, že soud při posuzování nedodržel nařízení nejvyššího a ústavního soudu.
„Někdo, kdo má problémy, nemá velké příjmy, má nějaké dluhy, tak dostane vyšší úrok. Ale to neznamená, že je akceptovatelný úrok 120 procent. Tomu člověku mám říct: bohužel, půjčit ti nemůžu, máš velké výdaje a nejsi schopen to splácet,“ uvedl právník Petr Němec.
Politici se teď přou, jak situaci kolem vysokých úroků za půjčky řešit. Část z nich volá po stanovení maximálního úroku, podle vývoje na trhu. Premiér Andrej Babiš (ANO) už zadal ministryni financí, aby posoudila možné zastropování roční úrokové sazby. Zapojit do řešení situace chce i neziskové organizace.
Petr Němec zastupuje klienta ve sporu s firmou, která mu v roce 2014 půjčila peníze za úrok přesahující sto procent. Podle právníka se úrok bankovních spotřebitelských úvěrů v té době pohyboval kolem 15 procent. Jeho klient ale dostal od nebankoví instituce úrok 114,6. Přesto u soudu neuspěl.
„Soud úplně opomněl, že zde je zákon o spotřebitelském úvěru, který říká, že máme zkoumat úvěryschopnost klienta, a pokud je natolik rizikový, že mu musím dát vysoké úroky, tak mu nemám půjčovat,“ vysvětluje právník Petr Němec.
Jak ale uvedl mluvčí Krajského soudu v Ostravě Jiří Barč, tímto se krajský soud v exekuční věci ani nezabýval. „A je třeba zdůraznit, že soud v exekučních věcech projednává jen vedení exekuce jako takové a nezkoumá závazkové vztahy,“ konstatuje Barč.
Jiné soudy přitom podle Petra Němce rozhodují tak, že lidé nemusí při takto nevýhodné smlouvě platit úroky. „Podle nás je neudržitelné, aby lidé na Ostravsku museli platit úroky, které jsou lichevní, a lidé v Praze takové úroky vracet nemuseli a vrátili jen tu jistinu,“ míní právník Němec.
Jenže podle mluvčího Krajského soudu v Ostravě platí v České republice smluvní volnost a subjekt tak může vstoupit do jakéhokoliv smluvního vztahu, který uzná za vhodný. „A pokud si zvolil takovýto vztah, tak se k tomu soud nemůže dál vyjadřovat,“ dodává.
Na konci srpna má být hotova vládní analýza toho, zda je možné úroky zastropovat, tedy říct, jak maximálně může být vysoký úrok.
„Posoudit otázku zastropování úroku RPSN jsem zadal ministryni financí Aleně Schillerové. Od ní vím, že problematiku analyzuje a na konci srpna má svolanou schůzku se zástupci neziskových organizací a zástupci Ministerstva spravedlnosti, se kterými bude otázku zastropování úroku RPSN řešit,“ potvrdil Babiš.
Podporu by případné zastropování ve sněmovně našlo. Pro jsou jak komunisté, tak i třeba SPD, která tuto úpravu navrhovala už dříve.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury zastropování úroků spotřebitelských úvěrů platí ve většině zemí Evropské unie, ovšem každá země to má zpracováno jiným způsobem. Šéf KSČM Vojtěch Filip připomněl, že navrhoval, že všechno, co bude o více než deset procent nad průměr, který je u ceny peněz u primární sazby, by bylo lichvou.
Ale třeba TOP 09 varuje, že když politici znemožní krátkodobé půjčky s vysokým úrokem u licencovaných institucí, budou na tom zájemci o úvěr ještě hůř. „Zaženeme je do náruče mafie, která má úroky ještě větší a nevymáhá je exekučním příkazem, ale basebalovou pálkou,“ míní předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
„Důležitá věc je zneužívání té tísně lidí. Ve chvíli, kdy je někdo finančně na dně a hrozí mu vystěhování z bytu a musí sehnat peníze, tak si půjčuje za nevýhodných podmínek, a to by měl zákon řešit,“ řekl poslanec Mikuláš Ferjenčík (PIRÁTI).
Kdo nemá licenci, nesmí půjčovat
V poslanecké sněmovně se také aktuálně projednává změna insolvenčního zákona. Právě tato norma by mohla podle politiků ochránit lidi před pádem na úplné finanční dno.
Před nechtěným předlužením chrání od roku 2016 také zákon o spotřebitelském úvěru, i když neurčuje přiměřenou výši úroků. Podle něj musejí firmy při půjčování peněz důkladně prověřit, zda je žadatel skutečně dokáže splácet. Zákon ale přímo nenařizuje, jakým způsobem. Na druhou stranu ale nařizuje splnění dalších povinností pro poskytovatele nebankovních úvěrů. Všichni například musejí mít licenci od České národní banky, která zároveň funguje jako dozorový orgán.
O licenci si všichni zájemci museli zažádat do konce února roku 2017. Skutečně tak udělalo jen 108 firem z přibližně pětapadesáti tisíc, které v tomto oboru podnikaly. Nyní jich platnou licenci vlastní 85.
