Tokio - Japonsko podniklo letos již druhý zásah na devizovém trhu namířený proti růstu kurzu domácí měny. Silný kurz jenu podkopává oživení třetí největší ekonomiky světa z následků ničivého březnového zemětřesení, čemuž chce japonské ministerstvo financí učinit přítrž. Silný jen totiž brzdí export, který pro zemi vycházejícího slunce znamená hlavní zdroj příjmů. Tamní centrální banka navíc rozhodla o dalším zmírnění měnové politiky.
Podle japonského ministra financí Jošihika Nody uvědomilo Tokio o intervenci své zahraniční partnery, avšak jednalo tentokrát na vlastní pěst, aby zasáhlo proti „spekulativním a škodlivým pohybům měny“. Japonsko intervenovalo na trhu krátce po zemětřesení z 11. března v koordinaci se zásahy skupiny vyspělých zemí G7. Samostatně intervenovalo na trhu naposledy v loňském září.
K intervenci došlo poté, co v minulých dnech japonští činitelé upozorňovali, že jen vzrostl natolik, že ohrožuje křehké oživování japonské ekonomiky ze zkázy způsobené březnovým rekordně silným zemětřesením, vlnou tsunami a krizí jaderných elektráren. Intervence v jednu chvíli srazila jen na 80,25 jenů za dolar, který tak posílil o čtyři procenta. Poté se však jen dostal na dvoutýdenní minimum nad 79 jenů za dolar z předchozí úrovně 77,10 JPY. Podle agentur centrální banka prodala na trhu už přes bilion jenů (zhruba 213 miliard korun) a bude zřejmě dál prodávat v devizovém obchodování v New Yorku a Evropě.
Jošihiko Noda, japonský ministr financí
„Japonsko se zotavuje z přírodní katastrofy, takže takové kurzové pohyby budou mít určitě negativní vliv na ekonomiku a finanční trhy. V důsledku toho jsme uskutečnili intervenci na devizovém trhu.“
„Japonsko bylo při své intervenci velmi agresivní a ten proces byl mnohem agresivnější než obvykle,“ uvedl obchodník ze stamfordské Faros Trading. Dodal, že posun kurzu mezi jenem a dolarem nesledovalo jen Japonsko, ale i Čína a Korea, protože si jejich měny s jenem na světovém devizovém trhu konkurují.
Bezpečný přístav se otřásá
Japonský jen je mezi investory známý jako takzvaný bezpečný přístav - odobně jako zlato, kanadský dolar nebo švýcarský frank. „Švýcarský frank trpí ze stejných důvodů. Řada investorů si ho vyhlédla jako místo, kde přežít v neklidné době na finančních trzích. Švýcarský frank posílil za poslední rok zhruba o 15 až 20 procent. Což je na tak otevřenou ekonomiku až přespříliš,“ tvrdí hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Snížení švýcarských úrokových sazeb tak nikoho nepřekvapilo. „Včerejší uvolnění měnové politiky Švýcarska bylo důležitým impulzem. Kdyby na to Japonsko neodpovědělo, tlačilo by to jen stále výš,“ dodává analytik Nagajuki Jamagiši. Rozhodnutí centrálních bank v Curychu a Tokiu by mohlo ovlivnit i kroky Evropské centrální banky. Ta by podle odborníků ve snaze podpořit euro mohla začít s nákupem dluhopisů.
Ekonomiku podpoří i centrální banka
V první den svého měsíčního dvoudenního zasedání japonská centrální banka rozhodla také o dalších opatřeních na podporu ekonomiky. Hlavní úroková sazba zůstává na rekordním minimu 0-0,1 procenta a banka zvýší svůj program nákupů dluhopisů na trhu o 50 procent na 15 bilionů jenů. O pět bilionů také posílí program, v němž nabízí bankám levné úvěry. Celková kvóta podpůrných prostředků tak vzrostla o deset bilionů na 50 bilionů jenů a banka ji chce vyčerpat do konce příštího roku.
