Praha - Novela zákona o veřejných zakázkách platí už rok. Podle ministra pro místní rozvoj je objem nově vypsaných zakázek zhruba stejný jako v roce 2011. V prvním čtvrtletí roku 2012, tedy před účinností novely, byl ale podle Kamila Jankovského znát enormní nárůst vypsaných zakázek. Zástupci Platformy pro transparentní veřejné zakázky k tomu na tiskové konferenci uvedli, že pokles hodnoty tendrů v posledních letech nezpůsobila novela, nýbrž spíš krize. Jankovský se také vyjádřil ke kritizované soutěži „na cenu“. Že souvisí právě s novelou, považuje ministr za mýtus. Podle něj záleží způsob nastavení konkrétní zakázky na kvalitě lidí, kteří ji zadávají.
Jankovský: Za špatně zadané zakázky může nedostatek odborníků
Cena jako základní parametr se negativně projevuje v kvalitě, protože se do soutěže hlásí firmy, které dávají podhodnocené dumpingové ceny, za které pak nemohou kvalitně odvést práci. „Toto není problém zákona o veřejných zakázkách. Je na straně zadavatelů, kteří takto tu veřejnou zakázku vypíšou,“ podotkl Jankovský s tím, že v době, kdy ekonomická situace není optimální, je objem výrobních kapacit vyšší než objem vypisovaných veřejných zakázek. „Proto dochází k cenovým bojům, kdy se hlásí do tendru často firmy s dumpingovou nabídkou, aby udržely svoji produkci,“ poznamenal ministr.
Zadavatelé volí často nejjednodušší cestu
Za nastavení kritérií konkrétní zakázky tak nese podle Jankovského odpovědnost zadavatel. Zadat zakázku pouze na cenu je přitom nejjednodušší cesta. „Zadat další kritéria, která by bylo možné objektivně hodnotit, si někteří úředníci netroufají,“ konstatoval Jankovský. Podle platformy je vzrůstající trend výběru nejnižší ceny dán politickou kulturou. „Veřejné instituce se obávají, že jejich rozhodnutí budou napadána soutěžícími a kritizována veřejností. Proto se 'bezpečně' rozhodnou pro nabídku s nejnižší cenou,“ tvrdí platforma.
V zákoně má do budoucna dojít k několika dílčím změnám. Měl by být kupříkladu zachován limit tři miliony pro stavební zakázky malého rozsahu, což požaduje i platforma s tím, že razantnější změny nejsou třeba.
Stavba dálnice
Institut nepřiměřeně nízké ceny se používal i před novelou, říká Jankovský
„Každý zadavatel má možnost dodavatele, který předložil nepřiměřeně nízkou cenu, ze soutěže vyloučit,“ upozornil navíc Jankovský s tím, že je ale nutné doložit, že dodavatel i po vyžádání doplňujících informací neprokázal, že za takto nízkou cenu by byl schopen zakázku realizovat.
„Otázka nepřiměřeně nízké ceny má dva aspekty. Na jedné straně se ozývá ze všech stran, aby byla definována nepřiměřeně nízká cena. To je skutečně debata, že dát do zákona v obecné rovině, co je nepřiměřeně nízká cena, je strašně složitá věc. Pokud jdou ale nyní firmy na nulový zisk, tak to nejsou ceny, od kterých budeme vyvozovat vzorek. Povedeme o tom debatu a možná se tato úprava objeví ve velké transpozici evropské směrnice, která by měla být na konci tohoto roku,“ konstatoval Jankovský.
Problematické je rovněž rušení výběrových řízení, do kterých se přihlásí pouze jeden zájemce. Podle Jankovského jde v tomto případě o „hodně nafouknutou bublinu“. Pokud se tak navíc stane, jedná se většinou podle něj o špatné zadání ze strany zadavatele. Ministr ale uznal, že existují speciální případy. V tomto případě se chystá úprava – zakázka by se nerušila, nýbrž by se opakovala soutěž. „Muselo by to být zveřejněno, dostává se tam tedy prvek veřejné kontroly,“ poznamenal Jankovský.
Malé obce si pak stěžují na dlouhé a složité papírování. Vypisování veřejných zakázek je teď prý tak složité, že by si na to starostové rádi pronajali externí firmu - na to jim ale nestačí rozpočet. Přitom ještě před pár lety obec vypsala třeba zakázku na nové hřiště sama. Dnes by jí to stálo podle odhadů starosty asi 25 tisíc korun. „Je to například v případě toho sociálního zázemí celá jedna sprcha, což není vůbec málo,“ konstatoval starosta Oldřich Vávra. Ministerstvo na to ale říká, že se to starostové musejí naučit. „Pokud je ve veřejném zájmu vědět, co ti zadavatelé dělají, tak je pak samozřejmě nezbytné, aby ten starosta vedl nějakou papírovou agendu,“ podotkl náměstek ministerstva pro místní rozvoj Jan Sixta. Podle výkonného místopředsedy Svazu měst a obcí ČR jaromíra Jecha je to ovšem často nad lidské síly.
Platforma: Viník klesající hodnoty tendrů? Spíš ekonomická krize
„Statistická data, která jsou k dispozici, neprokazují, že by zavedením novely zákona v dubnu loňského roku došlo k poklesu veřejných zakázek,“ řekl předseda platformy Dan Ťok. Platforma upozorňuje na to, že celková hodnota tendrů veřejného sektoru klesala již od roku 2010, tedy dva roky před implementací novely. „Novela tento pokles nezrychlila. Je tedy pravděpodobnější, že pokles ve veřejných zakázkách je výsledkem ekonomické krize, spíš než dopadem novely zákona,“ upozorňuje platforma.
Zatím poslední novela zákona o veřejných zakázkách platná od dubna 2012 snížila zákonné limity pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu z dosavadních dvou milionů korun bez DPH na polovinu. Pro stavební práce novela limit snížila z šesti milionů bez DPH na tři miliony. Od 1. ledna 2014 má pro obě oblasti veřejných zakázek platit stejná výše limitu - jeden milion korun bez DPH.
Kromě toho musí být všechny dokumenty a informace související s veřejnou zakázkou veřejné. Novela také zrušila u veřejných zakázek losování. Zadavatel musí nově zveřejňovat také konečnou cenu za zakázku a seznam subdodavatelů.
GALERIE
videogallery_323646