Jaké zájmy sleduje Čína v Africe? Investovala zhruba tolik, co USA

Washington - Čína od roku 2000 v Africe investovala více než 75 miliard dolarů (1,5 bilionu Kč) a zhruba se tak přiblížila částce, kterou na „černém kontinentu“ investovaly Spojené státy. Vyplývá to ze studie, kterou tento týden zveřejnilo analytické středisko Center for Global Development. Analytici chtěli vnést světlo do zahraničních investic Číny, která tyto údaje podle agentury Reuters mnohdy nezveřejňuje a bývá kritizována kvůli údajnému vykořisťování tamních přírodních zdrojů nebo podpoře autoritářských režimů.

Západní státy mívají pochyby o skutečných záměrech Pekingu v Africe. Na citlivé otázky se pokusila odpovědět studie americké neziskové organizace. „Čína zachází se svými aktivitami v oblasti pomoci jako se státním tajemstvím a toto je pokus poodkrýt, co se děje,“ řekl o studii ekonom Andreas Fuchs z univerzity v německém Heidelbergu.

Pouze 0,014 % peněz šlo na tzv. rozvojovou pomoc

Peking mezi lety 2000 a 2011 v padesáti afrických zemích investoval 75,4 miliardy dolarů. Pouze 1,1 miliardy dolarů z každoročních investic ale bylo podle analytiků oficiálně považováno za rozvojovou pomoc, jak ji definuje skupina největších dárců. USA ve stejném období v Číně investovaly 90 miliard dolarů (skoro 1,8 bilionu Kč). „Když srovnáte Spojené státy a Čínu, oficiální celková částka je zhruba srovnatelná,“ řekl podle agentury AFP autor studie Bradley Parks. „Skladba těchto pomocí se ale velmi liší,“ řekl.

Čína se v Africe zapojovala do velmi rozdílných projektů. Většina jejích nákladů umožnila různým africkým zemím snížit svůj dluh. Následovaly investice v sektoru dopravy, oblasti uskladňování a nakonec investice do zemědělství. Peking ale financoval i vojenskou akademii v Zimbabwe nebo budovu opery v Alžírsku.

Čínský prezident při návštěvě Jihoafrické republiky
Zdroj: ISIFA/Alon Skuy/The Times/Gallo Images/Getty Images

Uznáváte samostatný Tchaj-wan? Nedostanete nic

Hlavním příjemcem čínských peněz byla Ghana, ačkoli Peking podporoval různé země po celém kontinentu - s výjimkou těch, které uznávají samostatný Tchaj-wan, jenž Čína považuje za součást svého území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 12 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...