Jak změnit krizi v příležitost? GZ Media inovují, gramodesky ale nedají

Praha – Společnost GZ Digital Media má ještě stále řada lidí v paměti hlavně jako výrobce klasických černých gramofonových desek. Byť jich i dnes tamní linky ročně vychrlí miliony, zdaleka nejsou jediným produktem, který podnik a jeho 1 500 zaměstnanců živí. Během posledních pěti let, kdy firmy po celém světě ruinovala finanční a hospodářská krize, se GZ Digital Media uchytla mimo jiné u velkých nadnárodních společností, jako jsou Symantec, BlackBerry nebo Samsung. Tiskne pro ně manuály, kompletuje a balí jejich výrobky na klíč. Díky tomu si firma z malé vesničky u Berouna sáhla na rekordní zisky přesahující 400 milionů korun, krizi navzdory.

Gramofonové desky se v Loděnicích vyrábí už od roku 1948. První krize, se kterou se musel podnik vyrovnat, přišla v 90. letech. Tehdy klasické hudební médium začaly nahrazovat magnetofonové pásky a později i CD. Současný předseda představenstva a majitel GZ Digital Media Zdeněk Pelc vzpomíná, jak těžké bylo výrobu černých desek zachránit: „Kolem roku 95 vlastně ta výroba klesla téměř na nulu.“

Vsadil tehdy na to, že z prodělečného byznysu odejde veškerá konkurence a loděnickému podniku se díky tomu podaří udržet alespoň malý objem výroby vinylových desek pro nadšence a sběratele. I když výroba gramofonových desek v loděnické továrně klesla ze 16 milionů kusů ročně v roce 1990 na pouhých 200 tisíc kusů o čtyři roky později, firma si ponechala část strojů, další pak „zachránili“ sami zaměstnanci.

I Lady Gaga tiskne desky u Berouna

Když pak přišla renesance vinylu, stalo se z malé vesnice u Berouna místo, kde se vyrábí nejvíce gramofonových desek na světě. Z téměř muzejních exponátů lisovacích strojů – drtivá většina z nich pochází ze 70. let – ročně vypadne na 10 milionů kusů gramofonových desek. A jak jsme se na vlastní oči přesvědčili, gramodesky nemusí být zdaleka jen černé, tedy obarvené sazemi. GZ Digital Media umí vylisovat desky všech barev, nebo dokonce desky průhledné.

Na zisku firmy se gramodesky podílí zhruba třetinou. Svá alba tu lisují téměř neznámé hardrockové kapely, ale i celebrity, jako je Lady Gaga nebo Radiohead. Největším odbytištěm jsou Spojené státy. „Každý týden posíláme do USA 14 tun vinylových desek. Poslat tam letadlo plné cédéček se nevyplatí, ale desky ano. Poptávka v USA roste o 35 % každý rok,“ pochvaluje si Pelc.

Zdeněk Pelc
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Trnitá cesta ke světovým gigantům

Současnou ekonomickou krizi nepovažuje Pelc za nic zničujícího. Právě naopak! Podniku přinesla nové příležitosti a otevřela dveře, na které by si firma ze středočeské Loděnice dříve nedovolila klepat. „Zatímco v době konjunktury velké nadnárodní firmy nemají velký zájem měnit svou dodavatelskou strukturu, v době krize se to mění. Růstové možnosti se omezí, nebo dokonce začnou zisky padat a pak zůstává jediná věc, na které všem záleží, a to je sekat náklady. A právě to jde se standardní a zaběhlou dodavatelskou strukturou jen velmi obtížně. Nikdo se totiž nechce vzdát svých marží. No a to byla příležitost pro nás,“ popsal Pelc.

První nadnárodní společnost, u které po víc jak roce příprav Pelcova firma prorazila, se stal v roce 2008 výrobce antivirových programů Symantec. GZ Digital Media pro ni dnes tisknou, vyrábí krabičky a kompletují spotřebitelská balení. 

„Oslovených firem bylo hodně. My jsme se k tomu výběrovému řízení dostali díky tomu, že jsme už předtím měli nějaké menší zakázky pro dodavatele Symantecu,“ říká Pelc a připomíná, že jeho firma kvůli Symantecu musela pracně získat nejrůznější certifikáty kvality a projít kontrolami zabezpečení firmy nebo sociálních podmínek zaměstnanců.

I když GZ Digital Media do výběrového řízení šla, tomu, že by mohla uspět, nikdo nevěřil. Pochyboval i samotný management. „To výběrové řízení mělo končit kolem oběda a já jsem ještě dopoledne volal šéfovi druhé firmy, která byla vedle nás ve finále, a nabízel jsem mu, že my z toho tendru odstoupíme a on mi na oplátku slíbí, že některé komponenty budou dělat u nás. Jeho odpověď byla dost arogantní, že pro ně nejsme ani konkurent, ani partner, oni, že mají dobré vztahy se Symantecem a tu zakázku získají,“ vzpomíná Pelc.

Loděnická firma tedy v tendru zůstala a o dvě hodiny později se mohlo v podniku slavit. „Druhý den jsem měl telefon od šéfa té druhé firmy, co byla ve finále, že bychom tu gentlemanskou dohodu, kterou jsem navrhoval, realizovali s tím, že oni by u nás dělali všechny komponenty, nejen některé. Odmítl jsem ho,“ dodal s úsměvem Pelc. Ve stejném roce uzavřel loděnický podnik také kontrakt s britským hudebním vydavatelstvím EMI, pro které začal vyrábět cédéčka. 

Zakázky od dalších velkých nadnárodních firem se pak začaly Pelcovu podniku doslova hrnout. V Loděnici se tak dnes vyrábí veškeré obaly pro všechny telefony americké značky BlackBerry a některé produkty ze svého portfolia si tam nechává balit také Samsung. Významným klientem je také například počítačová Hewlett Packard a v neposlední řadě výrobní linky GZ Digital Media dodávají i papírové krabice pro nábytkářskou Ikeu.

Bez dluhů

Klíčů, které pomohly společnosti GZ Digital Media zvyšovat zisky a tržby i v době finanční krize, je ale více. Když začaly noviny plnit články o krizi amerického bankovního systému, rozhodlo se vedení firmy stůj co stůj zbavit podnik všech úvěrů. „Tím jsme se stali velice flexibilní. Už jsem nemusel žádnou investici, změnu sortimentu projednávat s bankami a čekat tři čtyři měsíce, jestli mi to povolí, nebo ne, a riskovat, že nám mezi tím obchodní příležitost zmizí,“ popisuje Pelc. 

Co živí GZ Digital Media?

  • Gramodesky se na zisku firmy podílí zhruba třetinou.
  • Výroba digitálních nosičů typu CD a DVD je sice na ústupu, přesto i ona stále generuje téměř 30 % zisku.
  • Zbylých zhruba 37 % zisku loděnického podniku připadá na tiskárenskou divizi.
Tržby GZ media
Zdroj: ČT24/GZ media

Neustále změny sortimentu jsou přitom dalším klíčem, který GZ Digital Media pomohl úspěšně přežít krizi a v němž firma vidí šanci i do budoucna. Jak Pelc s úsměvem říká: „Žádnou krávu nelze dojit donekonečna.“ A tak se podnik dál a dál pídí po novinkách, které mu mohou poskytnout náskok před konkurencí a dát práci jeho zaměstnancům. Nově tak teď vyrábí i dárkové karty, na které si mohou lidé nechat v obchodech nabít částku, jakou chtějí, a pak je třeba dát někomu jako dárek.

„Ke kartičkám jsme se dostali tak, že jeden z našich zákazníků to používá v Americe a chtěl to i v Evropě. Původně to chtěl z USA dovážet a u nás ve firmě to jen kompletovat.“ popsal Pelc. A právě naslouchání zákazníkům a neustálé inovace jsou posledními ze série receptů, které GZ Digital Media dlouhodobě razí a které jim pomáhají vydělávat krize nekrize.

Zajímají vás další české společnosti, které byly a jsou úspěšné hospodářské krizi navzdory? Přečtěte si také článek o výrobci dřevostaveb ze severu Moravy – společnosti RD Rýmařov. Tím ale zdaleka nekončíme. V následujících týdnech vás vezmeme třeba do kuchyně výrobce elektronových mikroskopů Tescan anebo do sklárny Lasvitu, tedy designerské firmy, která vyzdobila mimo jiné dubajské metro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 10 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 17 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 17 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...