Praha - Na částečné utlumení vzájemných obchodů s Ruskem Česko reaguje aktivně. V nejbližších dnech zamíří hned několik velvyslanců do svých domovských zemí, aby „připravili půdu“ pro náhradu českých vývozních zakázek. Jeden z dílčích kroků, kterým chce český průmysl i diplomacie pomoci firmám najít náhradní trhy, zmínil ve vysílání ČT24 předseda Mezinárodní obchodní komory ČR Michal Mejstřík. Už dnes na setkání českých exportních špiček na ministerstvu průmyslu stát navrhl, aby se vývozci orientovali více na postsovětské země či Latinskou Ameriku.
Ázerbajdžán, Kazachstán nebo třeba Kavkazský region – všude tam by mohl tuzemský průmysl nasměrovat své zakázky místo načas zapovězeného Ruska. „V tuto chvíli vyjíždí celá řada velvyslanců. Jen u nás na obchodní komoře máme asi šest termínů, včetně například velvyslankyně do Kazachstánu a dalších zemí,“ uvedl Mejstřík.
Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu:
„Ázerbajdžán či Kazachstán, to jsou nepochybně země, které mají obrovské nerostné bohatství a mají čím platit. Dalším zajímavým trhem je Turecko a některé arabské země typu Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty nebo Bahrajn.“
České firmy ve velkém vyvážející do Ruska si už včera přišli vyslechnout rady na ministerstvo průmyslu a obchodu. A dostali jasné doporučení: Bankovní, zbrojní či těžařské firmy se prý mají poohlédnout po netradičních, ale o to zajímavějších místech vývozu, jako je Latinská Amerika nebo postsovětské země. K tomu, aby takové oblasti na zvuk českých výrobků slyšely, chce přispět resort průmyslu společně s ministerstvem zahraničí.
Jakých odvětví se unijní sankce vůči Rusku zejména dotknou:
- Bankovnictví
- Vojenský průmysl
- Technologie pro těžbu ropy
Jde o všechny smlouvy uzavřené po 1. srpnu 2014.
Zejména citlivého sepětí zbrojařů s ruským trhem si je ministerstvo dobře vědomo. Právě exportéři v této oblasti mohou požádat o speciální licenci. Ani vývozci v ropném průmyslu by nemuseli zůstat ochuzeni. Stačí se přihlásit na ministerstvu a čekat na posouzení, zda v konkrétních případech budou dál s Ruskem obchodovat.
Čerpadla a pumpy pro těžbu ropy nebo třeba obráběcí stroje, které najdou uplatnění ve strojírenství i výrobě vojenské techniky. Dosud žádané technologie jsou nově pro ruský trh zapovězené. Tuzemské firmy tak začínají předvídat první nepříjemné následky. „Jestli nás to postihne, klidně se může stát, že budeme muset snížit stav o nějakých 10 až 20 procent,“ tvrdí zástupce hranické firmy Sigma Pumpy Martin Ptáček.
O podrobnostech k alternativním destinacím pro český vývoz by se mělo diskutovat 21. srpna v Černínském paláci. „Snaha českého státu bude pomoci firmám, aby dokázaly podnikat někde jinde, kompenzace je až ten úplně poslední krok, když se nepovede nic jiného. Ten cíl je - pomožme firmám, aby dál mohly podnikat, otevřeme jim nové trhy, ať můžou vyvážet někam jinam,“ uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Sankce cílící na ruský trh se před několika dny dočkaly citelné odezvy - Rusko zakázalo na rok dovážet potravinářské a zemědělské produkty nejen z EU, ale také ze Spojených států. Z českého pohledu se omezení dotkne hlavně mlékárenských výrobců. Přitom nejde o jediný problém: Se zákazem dodávek jim totiž stoupne konkurence i v samotném Česku. Uplatnit se tu budou snažit producenti z jiných zemí, které zákaz taktéž postihl. „Vzhledem k přetlaku by mohlo dojít ke snižování cen potravin. Zatím to hrubě odhadujeme na nějakých 10 až 15 procent,“ dodává Dana Večeřová z Potravinářské komory.
Nové trhy hledá i Rusko, které snaží pokrýt výpadek dovozu potravin ze Západu. Podle agentury Reuters již ruské firmy zvýšily zakázky na potravinářské zboží z Turecka.
