Jak (ne)zaplatit Grand Prix? Politici se neshodnou

Brno – Nejprve nebyly peníze. Dnes už by peníze byly, ale politici se neshodnou, jak a zda je použít. A španělský promotér doufá, že své miliony za zalistovací poplatek na loňský ročník brněnského závodu Grand Prix vůbec kdy uvidí.

„Dotace je určena na úhradu výdajů příjemce realizovaných od vydání rozhodnutí do 31. 12. 2015.“ Věta, která zamotala hlavy tuzemským politikům i organizátorům závodu Grand Prix. Ten se v posledních letech pohybuje v červených číslech. Podle pořadatele Automotodromu Brno je na vině hlavně takzvaný zalistovací poplatek, který jde španělskému promotérovi seriálu za to, že se závod může na daném místě konat. V mínusu skončila Velká cena i loni a Automotodrom zatím nebyl schopen dluh uhradit. 

„Promotérská firma Dorna si stěžuje, že česká strana nezaplatila poplatek. My jsme na to jako vláda uvolnili peníze už v roce 2014, ministerstvo financí převedlo peníze na resort školství už někdy v září. Nerozumím tomu, proč pan hejtman Hašek vlastně poplatek za rok 2014 nezaplatil,“ tvrdí ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle něj byly peníze od počátku určené na uhrazení dluhu, a ne na letošní ročník. „Co se potom událo mezi panem Chládkem a Haškem, to neřeším,“ dodal Babiš a odkázal tak právě na fakt, že se třicetimilionová dotace cestou mezi resorty proměnila z peněz na rok 2014 na dotaci vázanou na letošek. 

3 minuty
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) o dotaci na Grand Prix
Zdroj: ČT24

Brněnská Grand Prix se tak dostala do patu. Automotodrom na uhrazení dluhu počítal s dotací. Promotér odmítá o letošní Velké ceně jednat, dokud nebudou zaplacené dluhy z loňska. A ministr školství Marcel Chládek (ČSSD), který dotaci poslal na účet Jihomoravského kraje, s jihomoravským hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD) si stojí za svým: podle rozhodnutí ministerstva není možné z letošní dotace platit loňskou akci. Krajští zastupitelé vyplacení milionů navázali na smlouvu o spolupořadatelství, kterou ale Automotodrom odmítá podepsat a chce nejprve řešit ročník 2014. Kruh se uzavírá a pořádání závodu je v patu. 

Vrátit, či nevrátit? 

Z patové situace by chtěl brněnské Grand Prix pomoci ministr Babiš, který Jihomoravský kraj vyzval, aby nevyužité peníze vrátil. „Pan hejtman peníze obdržel 5. února. Dnes je půlka května. Takže pokud není schopen peníze použít na zaplacení poplatku, ať je vrátí, a vláda musí urychleně najít nějaké jiné řešení,“ tvrdí Babiš. Podle Haška tím ale ukazuje, že nerozumí veřejné správě ani českým veřejným financím.

I v samotných podmínkách dotace se píše, že pokud se dotaci nepodaří využít, je potřeba ji bez zbytečných odkladů vrátit. Peníze přesto stále visí na účtu kraje a hejtman opakuje, že je ještě čas se dohodnout. „Jihomoravský kraj - nikoliv Hašek - obdržel prostředky do 31.12. 2015 s tím, že do konce listopadu 2015 musíme případně oznámit ministerstvu nevyčerpání dotace či její části, a vyúčtovat dotaci máme do konce ledna 2016,“ uvedl Hašek ve vyjádření na svém facebookovém profilu, na který po dotazu odkázal i Českou televizi. Co je na facebookovém účtu Michala Haška čtěte zde.

  • "Andrej Babiš neřeší podstatu, tedy nutnost právního řešení podpory Grand Prix ČR v souladu s českým i evropským právem, což i přiznává," doplnil Michal Hašek.

Na rozmotání složité situace mají politici jen tři týdny. Tak dlouho je promotérská firma Dorna ochotná čekat na záruku, že se podaří dluhy srovnat a zajistit i letošní ročník. Jinak se má prý Česká republika s oblíbeným závodem – minimálně pro letošek – rozloučit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 17 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...