Jak hospodaří stát? Proplácí faktury bez zakázky nebo obchoduje s firmami v insolvenci

Praha – Ministerstva obchodují s firmami v insolvenci a k fakturám za 16 miliard nelze dohledat příslušnou veřejnou zakázku. To jsou jen některé ze závěrů auditů, které na resortech spravovaných hnutím ANO provedli zaměstnanci ministerstva financí. Podle náměstka ministra Lukáše Wagenknechta je takové chování státu rizikové a úřady by ho měly přehodnotit. Rovněž resorty spravované ČSSD a lidovci jejich vedení podrobilo kontrolám - a i zde byly nalezeny nedostatky.

Do prověrky hospodaření se zapojilo šest ministerstev, která řídí kandidáti hnutí ANO (finance, místní rozvoj, doprava, spravedlnost, životní prostředí a obrana), a jejich podřízené organizace. Celkem se podle Lukáše Wagenknechta jednalo o 30 subjektů. „Chtěli jsme pochopit, jak fungují ministerstva a jaké systémové nedostatky tam jsou,“ uvedl první náměstek ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Úřad v rámci auditu zkontroloval faktury za 319 miliard korun. Uvedených 16 miliard je prý nedohledatelných z různých důvodů – tyto peníze byly vázány na smlouvy starší než patnáct let, byly u nich překročeny limity na zakázku, jednalo se o zakázky malého rozsahu nebo nebyly vůbec k nalezení v informačních systémech. „Všechny varianty jsou špatně, je třeba je prošetřit a udělat zpětnou vazbu,“ zdůraznil náměstek.

Stát rovněž proplatil faktury pěti dodavatelům, kteří už neexistují. Nejednalo se však podle Wagenknechta o velké částky. Za problematické označil také zadávání veřejných zakázek firmám v insolvenci (těch bylo 34) nebo subjektům, které nemají zaměstnance (24 případů). Kompletní zprávu zveřejní úřad na webu příští týden. Ministr Babiš avizoval, že jeho úřad se chystá kvůli špatnému hospodaření podat i trestní oznámení. Konkrétní případy neuvedl.

Babiš čelí kritice, že jsou audity sebepropagací ANO

Prověrku realizovali zaměstnanci resortu financí svými vlastními silami. Kdyby si ministerstvo audit objednalo u externího dodavatele, stál by podle Wagenknechta asi tři miliony korun. „Sledovali jsme třicet minut prezentaci Andreje Babiše a jeho lidí a za těch třicet minut jsme se skoro nic nedozvěděli. Je dobře, že se takový audit dělá, ale výsledky jsou velmi skromné,“ reagoval předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Babiš odmítá, že by audity hospodaření ve státní správě byly jen populistickou sebepropagací jeho hnutí.

Audit naopak uvítal šéf Nejvyššího kontrolního úřadu Miroslav Kala. „Jsme velmi rádi, že ministerstva začala brát vážně naše kontrolní závěry a začala přijímat konkrétní opatření,“ konstatoval. 

Andrej Babiš (vlevo) a jeho náměstek Lukáš Wagenknecht
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Babišův náměstek zároveň navrhl možné úspory. Jen centrální nákup kancelářského papíru na šesti ministerstvech hnutí ANO by prý ušetřil 10 milionů korun. Sloučením smluv na informační systémy pro státní pokladnu by se uspořilo 27 milionů a využívání registru kancelářských budov (CRAB) by snížilo náklady až o 190 milionů korun.

Šéf státní pokladny plánuje rovněž omezování výdajů na externí poradenské služby, a to na všech ministerstvech. Jak napsal deník Právo, Babiš chce kolegům ve vládě naordinovat úspornou kúru v objemu minimálně 300 milionů korun. Nelíbí se mu, že ministerstva si často najímají na právní a poradenské služby externí firmy, přitom mají dostatek vlastních lidí.

Kontrolovalo se i na ostatních ministerstvech

Podle náměstka Wagenknechta byli k auditu přizváni i ministři z ostatních stran, žádný údajně nabídku nevyužil. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) ovšem tvrdí, že žádnou nabídku nedostali. „Ministerstvo financí nepředložilo do vlády žádný návrh na společný audit, takže nemohl být ani odmítnut,“ sdělil Sobotka. I tak byly resorty spadající pod další koaliční strany podrobeny kontrole:

  • Daniel Herman (KDU-ČSL), ministr kultury: „Zjistili jsme, že se nevyužívají elektronické systémy. Když to řeknu zjednodušeně, hodně se zde pracovalo na bázi papír, tužka, guma.“
  • Michaela Marksová (ČSSD) , ministryně práce: „Systémy na některou agendu máme třeba dvakrát, třikrát. Některé smlouvy nebyly k dohledání.“
  • Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr zemědělství: „Objevil jsem smluvní vztahy, které resortu nic nepřinášejí. Jde hlavně o marketing a externí poradenské služby… Můj osobní názor je, že některé tyto věci byly udělány účelově, aby určité skupiny lidí přišly snadno k penězům.“ (celá zpráva)
  • Marcel Chládek (ČSSD), ministr školství: „Odhalil jsem přes 3 000 externích smluv, dokonce pro pracovníky ministerstva, kdy ke svému platu za práci, kterou měli ve své náplni, ještě brali dalších 300.000, 500.000, 600.000 korun ročně.“ (celá zpráva)

Bude státní správa nakupovat centrálně?

Náměstek ministra financí nedávno v Otázkách Václava Moravce informoval, že částky vynakládané jednotlivými ministerstvy na nákup srovnatelných věcí se liší i o desítky procent. Je to patrné třeba u služebních automobilů. Zatímco ministerstvo obrany v předchozích dvou letech nakupovalo Škodu Octavia v průměru za 400 000 korun, resort životního prostředí za stejný model zaplatilo o 200 000 korun víc. V případě ministerstva financí, které zaměstnává zhruba 1 500 lidí, prověrka odhalila, že má stejný počet tiskáren. (celá zpráva)

Podle Wagenknechta by situaci vyřešil centralizovaný systém nákupu, který nyní připravují ministerstva financí a pro místní rozvoj. Jak ale upozornil prezident NKÚ Kala, k takovému opatření se musí přistupovat „citlivě“. Hodí se pro pořizování věcí, jako jsou tiskárny, kancelářský nábytek či kancelářské potřeby. „Na druhé straně můžou být služby, které jsou specializované. Pak nemá smysl, aby je pro daný resort zajišťoval nějaký centrální úřad,“ soudí Kala. Že je třeba nejdříve vytipovat komodity, které by se mohly nakupovat centrálně, souhlasí i Babiš.

Komentáře novinářů:

  • Miroslav Korecký, MF Dnes: "Andrej Babiš se ani po čtvrt roce ve funkci ministra financí nestal makroekonomem. Stále vidí jednotlivosti a myslí si, že stát postaví na nohy tím, že někde něco ušetří. Neviděl jsem tak precizní brífink Andreje Babiše, kde by vysvětlil, jak má fungovat tento stát nikoliv v řádu ušetřených milionů, ale v desítkách nebo stovkách miliard.
  • Petr Honzejk, HN: „Říká se, že tady existují faktury za 16 miliard korun, které není možné spojit s žádnou veřejnou zakázkou. Vypadá to hrůzostrašně, ovšem ještě to neznamená, že se kamsi ztratilo 16 miliard. Může to znamenat, že tam je pouze nepořádek.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 47 mminutami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...