Jak hospodaří stát? Proplácí faktury bez zakázky nebo obchoduje s firmami v insolvenci

Praha – Ministerstva obchodují s firmami v insolvenci a k fakturám za 16 miliard nelze dohledat příslušnou veřejnou zakázku. To jsou jen některé ze závěrů auditů, které na resortech spravovaných hnutím ANO provedli zaměstnanci ministerstva financí. Podle náměstka ministra Lukáše Wagenknechta je takové chování státu rizikové a úřady by ho měly přehodnotit. Rovněž resorty spravované ČSSD a lidovci jejich vedení podrobilo kontrolám - a i zde byly nalezeny nedostatky.

Do prověrky hospodaření se zapojilo šest ministerstev, která řídí kandidáti hnutí ANO (finance, místní rozvoj, doprava, spravedlnost, životní prostředí a obrana), a jejich podřízené organizace. Celkem se podle Lukáše Wagenknechta jednalo o 30 subjektů. „Chtěli jsme pochopit, jak fungují ministerstva a jaké systémové nedostatky tam jsou,“ uvedl první náměstek ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Úřad v rámci auditu zkontroloval faktury za 319 miliard korun. Uvedených 16 miliard je prý nedohledatelných z různých důvodů – tyto peníze byly vázány na smlouvy starší než patnáct let, byly u nich překročeny limity na zakázku, jednalo se o zakázky malého rozsahu nebo nebyly vůbec k nalezení v informačních systémech. „Všechny varianty jsou špatně, je třeba je prošetřit a udělat zpětnou vazbu,“ zdůraznil náměstek.

Stát rovněž proplatil faktury pěti dodavatelům, kteří už neexistují. Nejednalo se však podle Wagenknechta o velké částky. Za problematické označil také zadávání veřejných zakázek firmám v insolvenci (těch bylo 34) nebo subjektům, které nemají zaměstnance (24 případů). Kompletní zprávu zveřejní úřad na webu příští týden. Ministr Babiš avizoval, že jeho úřad se chystá kvůli špatnému hospodaření podat i trestní oznámení. Konkrétní případy neuvedl.

Babiš čelí kritice, že jsou audity sebepropagací ANO

Prověrku realizovali zaměstnanci resortu financí svými vlastními silami. Kdyby si ministerstvo audit objednalo u externího dodavatele, stál by podle Wagenknechta asi tři miliony korun. „Sledovali jsme třicet minut prezentaci Andreje Babiše a jeho lidí a za těch třicet minut jsme se skoro nic nedozvěděli. Je dobře, že se takový audit dělá, ale výsledky jsou velmi skromné,“ reagoval předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Babiš odmítá, že by audity hospodaření ve státní správě byly jen populistickou sebepropagací jeho hnutí.

Audit naopak uvítal šéf Nejvyššího kontrolního úřadu Miroslav Kala. „Jsme velmi rádi, že ministerstva začala brát vážně naše kontrolní závěry a začala přijímat konkrétní opatření,“ konstatoval. 

Andrej Babiš (vlevo) a jeho náměstek Lukáš Wagenknecht
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Babišův náměstek zároveň navrhl možné úspory. Jen centrální nákup kancelářského papíru na šesti ministerstvech hnutí ANO by prý ušetřil 10 milionů korun. Sloučením smluv na informační systémy pro státní pokladnu by se uspořilo 27 milionů a využívání registru kancelářských budov (CRAB) by snížilo náklady až o 190 milionů korun.

Šéf státní pokladny plánuje rovněž omezování výdajů na externí poradenské služby, a to na všech ministerstvech. Jak napsal deník Právo, Babiš chce kolegům ve vládě naordinovat úspornou kúru v objemu minimálně 300 milionů korun. Nelíbí se mu, že ministerstva si často najímají na právní a poradenské služby externí firmy, přitom mají dostatek vlastních lidí.

Kontrolovalo se i na ostatních ministerstvech

Podle náměstka Wagenknechta byli k auditu přizváni i ministři z ostatních stran, žádný údajně nabídku nevyužil. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) ovšem tvrdí, že žádnou nabídku nedostali. „Ministerstvo financí nepředložilo do vlády žádný návrh na společný audit, takže nemohl být ani odmítnut,“ sdělil Sobotka. I tak byly resorty spadající pod další koaliční strany podrobeny kontrole:

  • Daniel Herman (KDU-ČSL), ministr kultury: „Zjistili jsme, že se nevyužívají elektronické systémy. Když to řeknu zjednodušeně, hodně se zde pracovalo na bázi papír, tužka, guma.“
  • Michaela Marksová (ČSSD) , ministryně práce: „Systémy na některou agendu máme třeba dvakrát, třikrát. Některé smlouvy nebyly k dohledání.“
  • Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr zemědělství: „Objevil jsem smluvní vztahy, které resortu nic nepřinášejí. Jde hlavně o marketing a externí poradenské služby… Můj osobní názor je, že některé tyto věci byly udělány účelově, aby určité skupiny lidí přišly snadno k penězům.“ (celá zpráva)
  • Marcel Chládek (ČSSD), ministr školství: „Odhalil jsem přes 3 000 externích smluv, dokonce pro pracovníky ministerstva, kdy ke svému platu za práci, kterou měli ve své náplni, ještě brali dalších 300.000, 500.000, 600.000 korun ročně.“ (celá zpráva)

Bude státní správa nakupovat centrálně?

Náměstek ministra financí nedávno v Otázkách Václava Moravce informoval, že částky vynakládané jednotlivými ministerstvy na nákup srovnatelných věcí se liší i o desítky procent. Je to patrné třeba u služebních automobilů. Zatímco ministerstvo obrany v předchozích dvou letech nakupovalo Škodu Octavia v průměru za 400 000 korun, resort životního prostředí za stejný model zaplatilo o 200 000 korun víc. V případě ministerstva financí, které zaměstnává zhruba 1 500 lidí, prověrka odhalila, že má stejný počet tiskáren. (celá zpráva)

Podle Wagenknechta by situaci vyřešil centralizovaný systém nákupu, který nyní připravují ministerstva financí a pro místní rozvoj. Jak ale upozornil prezident NKÚ Kala, k takovému opatření se musí přistupovat „citlivě“. Hodí se pro pořizování věcí, jako jsou tiskárny, kancelářský nábytek či kancelářské potřeby. „Na druhé straně můžou být služby, které jsou specializované. Pak nemá smysl, aby je pro daný resort zajišťoval nějaký centrální úřad,“ soudí Kala. Že je třeba nejdříve vytipovat komodity, které by se mohly nakupovat centrálně, souhlasí i Babiš.

Komentáře novinářů:

  • Miroslav Korecký, MF Dnes: "Andrej Babiš se ani po čtvrt roce ve funkci ministra financí nestal makroekonomem. Stále vidí jednotlivosti a myslí si, že stát postaví na nohy tím, že někde něco ušetří. Neviděl jsem tak precizní brífink Andreje Babiše, kde by vysvětlil, jak má fungovat tento stát nikoliv v řádu ušetřených milionů, ale v desítkách nebo stovkách miliard.
  • Petr Honzejk, HN: „Říká se, že tady existují faktury za 16 miliard korun, které není možné spojit s žádnou veřejnou zakázkou. Vypadá to hrůzostrašně, ovšem ještě to neznamená, že se kamsi ztratilo 16 miliard. Může to znamenat, že tam je pouze nepořádek.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
před 9 hhodinami

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
před 20 hhodinami

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026

Část ropy uvázlé v Perském zálivu odvážejí neznámé tankery, píše Reuters

Přes Hormuzský průliv se v posledních týdnech dostává stále více tankerů s ropou. Přesný počet je však složité určit, protože záměrně vypínají sledovací systémy a plují mimo dosah satelitních sledovacích systémů. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters, podle které jde ale i tak jen o zlomek předválečných objemů a trh se do původního stavu možná už nevrátí.
4. 6. 2026
Načítání...