Výstavba nového jaderného bloku dostane Česko do geopolitického područí Ruska, protože komponenty k elektrárně je schopný dodat jenom Rosatom. Myslí si to předseda Zelených Petr Štěpánek, podle kterého by se Česko mělo vydat cestou výstavby ekologičtějších plynových elektráren. Někdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) ale upozorňuje, že plyn není surovina z českého území – a připomněl, že do Česka paradoxně proudí právě z Ruska.
Jádrem se přivážeme k Rusku, varuje Štěpánek a nabízí plyn. I ten je ruský, kontruje Kuba
23 minut
Spor o jádro: Štěpánek varuje před Ruskem, podle Kuby není k jádru alternativa
Diskusi o tuzemských zdrojích elektrické energie otevřela potřeba nahradit dosluhující elektrárnu Dukovany, jejíž čtyři bloky zahájily provoz v letech 1985 až 1987 a pokrývají pětinu spotřeby elektřiny v Česku. ČEZ zde nyní počítá se stavbou jaderného zdroje s výkonem do 2400 megawattů (MW). Mohlo by jít o dva nové bloky, z nichž by měl každý výkon 1200 MW, nebo o jeden blok s vyšším výkonem.
Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou jaderných bloků v Dukovanech i v Temelíně. Politici zatím dávali přednost stavbě ve starší elektrárně Dukovany, rozhodnutí ale brzdí nejasnosti o způsobu jejího financování.
Štěpánek: Jádro nás přichýlí k Rusku
Podle analýzy ministerstva financí je nejlepší variantou výstavby jaderných bloků v Česku jejich vybudování částí společnosti ČEZ, která by byla ve stoprocentním vlastnictví státu, pře se ale vede o dodavatele technologie – a má geopolitický rozměr, protože kromě americké společnosti Westinghouse, která prochází v současnosti restrukturalizací, francouzské Arevy a jihokorejských či čínských firem jeví dlouhodobý zájem zejména ruský Rosatom.
„Elektrárnu je schopný postavit jedině Rosatom. Rozhodujeme-li o dalších blocích, rozhodujeme o závislosti na Rusku. V úplně nejnevhodnější chvíli,“ prohlásil v Událostech, komentářích předseda Zelených Petr Štěpánek – právě Zelení jsou na tuzemské politické scéně dlouhodobými odpůrci jaderné energie.
Podle Štěpánka se navíc náklady na výstavbu nových bloků přenesou v důsledku na zákazníky v podobě vyšších cen elektrické energie, tuzemská energetická koncepce, která s podílem jádra na výrobě elektřiny počítá, je podle něj navíc zastaralá. „Je tady zemní plyn. Plynové elektrárny jsou levné na pořízení, na spuštění, dají se využívat ve špičkách (kdy není dostatek energie z obnovitelných zdrojů) a je to jednoznačný mezikrok pro nástup obnovitelných zdrojů,“ prohlásil.
Kuba: Vždyť i plyn je ruský, a my nedržíme kohoutek
Zelenou perspektivu ovšem ve vysílání ČT24 naráz odmítli dva bývalí ministři průmyslu a obchodu, třebaže každý pochází z jiné strany politického spektra – občanský demokrat Martin Kuba a sociální demokrat Milan Urban.
„Pan Štěpánek nabízí občanům České republiky plyn, na kterém není z pohledu emisí nic špatného, problém je, že kohoutek od plynu není na území Česka a může ho kdykoliv kdokoliv zavřít,“ prohlásil Kuba a argumenty šéfa Zeleného označil za demagogii se slovy, že hlavním dodavatelem plynu je právě Rusko, před nímž Štěpánek varuje.
Někdejší druhý muž ODS dodal, že Česko jinou možnost než výstavbu nových bloků nemá, „pokud chceme plnit to, k čemu se zavazujeme v Evropské unii, co je trend, a také je to v naší energetické koncepci, čili vyrábět z uhlí méně energie a snižovat emise. Jiný bezemisní zdroj tak, aby zajištoval stabilní zdroj pro průmyslovou základnu, prostě nemáme.“
Urban: Dodavatelů je dost, geopolitickou závislost nevidím
Obdobně se vyjádřil i Urban, otázka by podle něj neměla stát, zda jádro ano, či ne, ale kdy se začne se stavbou. „V Dukovanech nejpozději v roce 2035 skončíme, a buď tam bude stát blok, který poběží minimálně v odzkoušeném režimu, nebo celá elektrárna skončí,“ varoval s tím, že rozhodnutí musí udělat Babišův kabinet, protože nový blok poroste minimálně dvanáct let.
Pokud by se Česko od jádra odklonilo, tak to podle Urbana zdraží elektřinu pro občany a firmy, ohrozí bezpečnost dodávek a zemi vystaví velké energetické krizi. Z Ruska v souvislosti s jadernou závislostí shodně s Kubou obavy nemá.
„Kritérium pro dodání komponentů musí být bezpečnost, cena, moderní zdroje a spolehlivost. Firem, které vyrábí reaktory, je dost, takže já tam žádnou geopolitickou závislost nevidím. Vyhlásí se výběrové řízení, to musí proběhnout transparentně a musíme nechat vyhrát toho nejlepšího,“ uvedl.
