Jádrem se přivážeme k Rusku, varuje Štěpánek a nabízí plyn. I ten je ruský, kontruje Kuba

23 minut
Spor o jádro: Štěpánek varuje před Ruskem, podle Kuby není k jádru alternativa
Zdroj: ČT24

Výstavba nového jaderného bloku dostane Česko do geopolitického područí Ruska, protože komponenty k elektrárně je schopný dodat jenom Rosatom. Myslí si to předseda Zelených Petr Štěpánek, podle kterého by se Česko mělo vydat cestou výstavby ekologičtějších plynových elektráren. Někdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) ale upozorňuje, že plyn není surovina z českého území – a připomněl, že do Česka paradoxně proudí právě z Ruska.

Diskusi o tuzemských zdrojích elektrické energie otevřela potřeba nahradit dosluhující elektrárnu Dukovany, jejíž čtyři bloky zahájily provoz v letech 1985 až 1987 a pokrývají pětinu spotřeby elektřiny v Česku. ČEZ zde nyní počítá se stavbou jaderného zdroje s výkonem do 2400 megawattů (MW). Mohlo by jít o dva nové bloky, z nichž by měl každý výkon 1200 MW, nebo o jeden blok s vyšším výkonem.

Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou jaderných bloků v Dukovanech i v Temelíně. Politici zatím dávali přednost stavbě ve starší elektrárně Dukovany, rozhodnutí ale brzdí nejasnosti o způsobu jejího financování. 

Štěpánek: Jádro nás přichýlí k Rusku

Podle analýzy ministerstva financí je nejlepší variantou výstavby jaderných bloků v Česku jejich vybudování částí společnosti ČEZ, která by byla ve stoprocentním vlastnictví státu, pře se ale vede o dodavatele technologie – a má geopolitický rozměr, protože kromě americké společnosti Westinghouse, která prochází v současnosti restrukturalizací, francouzské Arevy a jihokorejských či čínských firem jeví dlouhodobý zájem zejména ruský Rosatom.

„Elektrárnu je schopný postavit jedině Rosatom. Rozhodujeme-li o dalších blocích, rozhodujeme o závislosti na Rusku. V úplně nejnevhodnější chvíli,“ prohlásil v Událostech, komentářích předseda Zelených Petr Štěpánek – právě Zelení jsou na tuzemské politické scéně dlouhodobými odpůrci jaderné energie.

Podle Štěpánka se navíc náklady na výstavbu nových bloků přenesou v důsledku na zákazníky v podobě vyšších cen elektrické energie, tuzemská energetická koncepce, která s podílem jádra na výrobě elektřiny počítá, je podle něj navíc zastaralá. „Je tady zemní plyn. Plynové elektrárny jsou levné na pořízení, na spuštění, dají se využívat ve špičkách (kdy není dostatek energie z obnovitelných zdrojů) a je to jednoznačný mezikrok pro nástup obnovitelných zdrojů,“ prohlásil. 

Kuba: Vždyť i plyn je ruský, a my nedržíme kohoutek

Zelenou perspektivu ovšem ve vysílání ČT24 naráz odmítli dva bývalí ministři průmyslu a obchodu, třebaže každý pochází z jiné strany politického spektra – občanský demokrat Martin Kuba a sociální demokrat Milan Urban.

„Pan Štěpánek nabízí občanům České republiky plyn, na kterém není z pohledu emisí nic špatného, problém je, že kohoutek od plynu není na území Česka a může ho kdykoliv kdokoliv zavřít,“ prohlásil Kuba a argumenty šéfa Zeleného označil za demagogii se slovy, že hlavním dodavatelem plynu je právě Rusko, před nímž Štěpánek varuje.

Někdejší druhý muž ODS dodal, že Česko jinou možnost než výstavbu nových bloků nemá, „pokud chceme plnit to, k čemu se zavazujeme v Evropské unii, co je trend, a také je to v naší energetické koncepci, čili vyrábět z uhlí méně energie a snižovat emise. Jiný bezemisní zdroj tak, aby zajištoval stabilní zdroj pro průmyslovou základnu, prostě nemáme.“ 

Urban: Dodavatelů je dost, geopolitickou závislost nevidím

Obdobně se vyjádřil i Urban, otázka by podle něj neměla stát, zda jádro ano, či ne, ale kdy se začne se stavbou. „V Dukovanech nejpozději v roce 2035 skončíme, a buď tam bude stát blok, který poběží minimálně v odzkoušeném režimu, nebo celá elektrárna skončí,“ varoval s tím, že rozhodnutí musí udělat Babišův kabinet, protože nový blok poroste minimálně dvanáct let.

Pokud by se Česko od jádra odklonilo, tak to podle Urbana zdraží elektřinu pro občany a firmy, ohrozí bezpečnost dodávek a zemi vystaví velké energetické krizi. Z Ruska v souvislosti s jadernou závislostí shodně s Kubou obavy nemá.

„Kritérium pro dodání komponentů musí být bezpečnost, cena, moderní zdroje a spolehlivost. Firem, které vyrábí reaktory, je dost, takže já tam žádnou geopolitickou závislost nevidím. Vyhlásí se výběrové řízení, to musí proběhnout transparentně a musíme nechat vyhrát toho nejlepšího,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...