Jádrem se přivážeme k Rusku, varuje Štěpánek a nabízí plyn. I ten je ruský, kontruje Kuba

Nahrávám video

Výstavba nového jaderného bloku dostane Česko do geopolitického područí Ruska, protože komponenty k elektrárně je schopný dodat jenom Rosatom. Myslí si to předseda Zelených Petr Štěpánek, podle kterého by se Česko mělo vydat cestou výstavby ekologičtějších plynových elektráren. Někdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) ale upozorňuje, že plyn není surovina z českého území – a připomněl, že do Česka paradoxně proudí právě z Ruska.

Diskusi o tuzemských zdrojích elektrické energie otevřela potřeba nahradit dosluhující elektrárnu Dukovany, jejíž čtyři bloky zahájily provoz v letech 1985 až 1987 a pokrývají pětinu spotřeby elektřiny v Česku. ČEZ zde nyní počítá se stavbou jaderného zdroje s výkonem do 2400 megawattů (MW). Mohlo by jít o dva nové bloky, z nichž by měl každý výkon 1200 MW, nebo o jeden blok s vyšším výkonem.

Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou jaderných bloků v Dukovanech i v Temelíně. Politici zatím dávali přednost stavbě ve starší elektrárně Dukovany, rozhodnutí ale brzdí nejasnosti o způsobu jejího financování. 

Štěpánek: Jádro nás přichýlí k Rusku

Podle analýzy ministerstva financí je nejlepší variantou výstavby jaderných bloků v Česku jejich vybudování částí společnosti ČEZ, která by byla ve stoprocentním vlastnictví státu, pře se ale vede o dodavatele technologie – a má geopolitický rozměr, protože kromě americké společnosti Westinghouse, která prochází v současnosti restrukturalizací, francouzské Arevy a jihokorejských či čínských firem jeví dlouhodobý zájem zejména ruský Rosatom.

„Elektrárnu je schopný postavit jedině Rosatom. Rozhodujeme-li o dalších blocích, rozhodujeme o závislosti na Rusku. V úplně nejnevhodnější chvíli,“ prohlásil v Událostech, komentářích předseda Zelených Petr Štěpánek – právě Zelení jsou na tuzemské politické scéně dlouhodobými odpůrci jaderné energie.

Podle Štěpánka se navíc náklady na výstavbu nových bloků přenesou v důsledku na zákazníky v podobě vyšších cen elektrické energie, tuzemská energetická koncepce, která s podílem jádra na výrobě elektřiny počítá, je podle něj navíc zastaralá. „Je tady zemní plyn. Plynové elektrárny jsou levné na pořízení, na spuštění, dají se využívat ve špičkách (kdy není dostatek energie z obnovitelných zdrojů) a je to jednoznačný mezikrok pro nástup obnovitelných zdrojů,“ prohlásil. 

Kuba: Vždyť i plyn je ruský, a my nedržíme kohoutek

Zelenou perspektivu ovšem ve vysílání ČT24 naráz odmítli dva bývalí ministři průmyslu a obchodu, třebaže každý pochází z jiné strany politického spektra – občanský demokrat Martin Kuba a sociální demokrat Milan Urban.

„Pan Štěpánek nabízí občanům České republiky plyn, na kterém není z pohledu emisí nic špatného, problém je, že kohoutek od plynu není na území Česka a může ho kdykoliv kdokoliv zavřít,“ prohlásil Kuba a argumenty šéfa Zeleného označil za demagogii se slovy, že hlavním dodavatelem plynu je právě Rusko, před nímž Štěpánek varuje.

Někdejší druhý muž ODS dodal, že Česko jinou možnost než výstavbu nových bloků nemá, „pokud chceme plnit to, k čemu se zavazujeme v Evropské unii, co je trend, a také je to v naší energetické koncepci, čili vyrábět z uhlí méně energie a snižovat emise. Jiný bezemisní zdroj tak, aby zajištoval stabilní zdroj pro průmyslovou základnu, prostě nemáme.“ 

Urban: Dodavatelů je dost, geopolitickou závislost nevidím

Obdobně se vyjádřil i Urban, otázka by podle něj neměla stát, zda jádro ano, či ne, ale kdy se začne se stavbou. „V Dukovanech nejpozději v roce 2035 skončíme, a buď tam bude stát blok, který poběží minimálně v odzkoušeném režimu, nebo celá elektrárna skončí,“ varoval s tím, že rozhodnutí musí udělat Babišův kabinet, protože nový blok poroste minimálně dvanáct let.

Pokud by se Česko od jádra odklonilo, tak to podle Urbana zdraží elektřinu pro občany a firmy, ohrozí bezpečnost dodávek a zemi vystaví velké energetické krizi. Z Ruska v souvislosti s jadernou závislostí shodně s Kubou obavy nemá.

„Kritérium pro dodání komponentů musí být bezpečnost, cena, moderní zdroje a spolehlivost. Firem, které vyrábí reaktory, je dost, takže já tam žádnou geopolitickou závislost nevidím. Vyhlásí se výběrové řízení, to musí proběhnout transparentně a musíme nechat vyhrát toho nejlepšího,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace.
12:33Aktualizovánopřed 41 mminutami

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
před 8 hhodinami

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
před 21 hhodinami

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
včera v 12:42

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
včeraAktualizovánovčera v 11:34

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.