Jádrem se přivážeme k Rusku, varuje Štěpánek a nabízí plyn. I ten je ruský, kontruje Kuba

Nahrávám video

Výstavba nového jaderného bloku dostane Česko do geopolitického područí Ruska, protože komponenty k elektrárně je schopný dodat jenom Rosatom. Myslí si to předseda Zelených Petr Štěpánek, podle kterého by se Česko mělo vydat cestou výstavby ekologičtějších plynových elektráren. Někdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) ale upozorňuje, že plyn není surovina z českého území – a připomněl, že do Česka paradoxně proudí právě z Ruska.

Diskusi o tuzemských zdrojích elektrické energie otevřela potřeba nahradit dosluhující elektrárnu Dukovany, jejíž čtyři bloky zahájily provoz v letech 1985 až 1987 a pokrývají pětinu spotřeby elektřiny v Česku. ČEZ zde nyní počítá se stavbou jaderného zdroje s výkonem do 2400 megawattů (MW). Mohlo by jít o dva nové bloky, z nichž by měl každý výkon 1200 MW, nebo o jeden blok s vyšším výkonem.

Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou jaderných bloků v Dukovanech i v Temelíně. Politici zatím dávali přednost stavbě ve starší elektrárně Dukovany, rozhodnutí ale brzdí nejasnosti o způsobu jejího financování. 

Štěpánek: Jádro nás přichýlí k Rusku

Podle analýzy ministerstva financí je nejlepší variantou výstavby jaderných bloků v Česku jejich vybudování částí společnosti ČEZ, která by byla ve stoprocentním vlastnictví státu, pře se ale vede o dodavatele technologie – a má geopolitický rozměr, protože kromě americké společnosti Westinghouse, která prochází v současnosti restrukturalizací, francouzské Arevy a jihokorejských či čínských firem jeví dlouhodobý zájem zejména ruský Rosatom.

„Elektrárnu je schopný postavit jedině Rosatom. Rozhodujeme-li o dalších blocích, rozhodujeme o závislosti na Rusku. V úplně nejnevhodnější chvíli,“ prohlásil v Událostech, komentářích předseda Zelených Petr Štěpánek – právě Zelení jsou na tuzemské politické scéně dlouhodobými odpůrci jaderné energie.

Podle Štěpánka se navíc náklady na výstavbu nových bloků přenesou v důsledku na zákazníky v podobě vyšších cen elektrické energie, tuzemská energetická koncepce, která s podílem jádra na výrobě elektřiny počítá, je podle něj navíc zastaralá. „Je tady zemní plyn. Plynové elektrárny jsou levné na pořízení, na spuštění, dají se využívat ve špičkách (kdy není dostatek energie z obnovitelných zdrojů) a je to jednoznačný mezikrok pro nástup obnovitelných zdrojů,“ prohlásil. 

Kuba: Vždyť i plyn je ruský, a my nedržíme kohoutek

Zelenou perspektivu ovšem ve vysílání ČT24 naráz odmítli dva bývalí ministři průmyslu a obchodu, třebaže každý pochází z jiné strany politického spektra – občanský demokrat Martin Kuba a sociální demokrat Milan Urban.

„Pan Štěpánek nabízí občanům České republiky plyn, na kterém není z pohledu emisí nic špatného, problém je, že kohoutek od plynu není na území Česka a může ho kdykoliv kdokoliv zavřít,“ prohlásil Kuba a argumenty šéfa Zeleného označil za demagogii se slovy, že hlavním dodavatelem plynu je právě Rusko, před nímž Štěpánek varuje.

Někdejší druhý muž ODS dodal, že Česko jinou možnost než výstavbu nových bloků nemá, „pokud chceme plnit to, k čemu se zavazujeme v Evropské unii, co je trend, a také je to v naší energetické koncepci, čili vyrábět z uhlí méně energie a snižovat emise. Jiný bezemisní zdroj tak, aby zajištoval stabilní zdroj pro průmyslovou základnu, prostě nemáme.“ 

Urban: Dodavatelů je dost, geopolitickou závislost nevidím

Obdobně se vyjádřil i Urban, otázka by podle něj neměla stát, zda jádro ano, či ne, ale kdy se začne se stavbou. „V Dukovanech nejpozději v roce 2035 skončíme, a buď tam bude stát blok, který poběží minimálně v odzkoušeném režimu, nebo celá elektrárna skončí,“ varoval s tím, že rozhodnutí musí udělat Babišův kabinet, protože nový blok poroste minimálně dvanáct let.

Pokud by se Česko od jádra odklonilo, tak to podle Urbana zdraží elektřinu pro občany a firmy, ohrozí bezpečnost dodávek a zemi vystaví velké energetické krizi. Z Ruska v souvislosti s jadernou závislostí shodně s Kubou obavy nemá.

„Kritérium pro dodání komponentů musí být bezpečnost, cena, moderní zdroje a spolehlivost. Firem, které vyrábí reaktory, je dost, takže já tam žádnou geopolitickou závislost nevidím. Vyhlásí se výběrové řízení, to musí proběhnout transparentně a musíme nechat vyhrát toho nejlepšího,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 18 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.