Brusel - Zátěžové testy evropských jaderných elektráren, k nimž Evropská unie přistoupila v reakci na havárii v japonské Fukušimě, ukázaly množství nedostatků. I když je podle Evropské komise třeba na bezpečnosti jaderných zařízení v EU ještě zapracovat, žádnou elektrárnu není třeba uzavřít. Nedostatky testy odhalily i u českých jaderných elektráren - Temelína a Dukovan. Ministerstvo průmyslu ovšem tvrdí, že se nejedná o žádný vážný problém, jde prý pouze o posun v technologii.
Testy zkoumaly, jak jsou elektrárny připraveny vypořádat se s extrémními případy, jako jsou ničivá zemětřesení či záplavy. Výsledky ukazují, že ne ve všech státech a u všech elektráren se uplatňují nejvyšší mezinárodní standardy a nejlepší osvědčené postupy. Například moderní standardy pro kalkulaci rizik ze zemětřesení nebyly brány v potaz při plánování 54 ze 145 reaktorů v EU. U povodní se to týká dokonce 62 reaktorů, tedy více než 40 procent veškerých reaktorů v EU.
Experti na základě provedených testů doporučují také úpravu českých elektráren. Jde třeba o zvýšení ochrany naftových čerpadel pro případ povodní a o úpravy týkající se operací se zpětných obvodem. „To jsou opatření, která jsou koncipovaná na vysoce kapacitní zátěž, to znamená, kdyby napršelo během hodiny více jak deset, patnáct centimetrů,“ upozornil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS).
Günter Oettinger, eurokomisař pro energetiku
„Provozovatelé a regulátoři by měli co nejdříve jednat, abychom zajistili co nejvyšší bezpečnostní standardy.“
Jedničku si odnesly severské i německé elektrárny
Na výbornou údajně dopadly kontroly ve Skandinávii, Británii a Německu. Naopak ve Francii, v zemi, kde je jádro tradicí, skončily testy fiaskem, ani jedna z jejích 58 atomových elektráren není bez vady. Některé z nich například vůbec neměřily seismickou aktivitu.
„Celkově je situace uspokojivá. Ale nesmíme se nechat ukolébat k nečinnosti,“ uvedl Oettinger. Plány na to, jak nedostatky odstranit a bezpečnost elektráren zlepšit, mají jednotlivé členské státy předložit Bruselu do konce roku. Evropská unie se navíc nechce zabývat pouze bezpečností vlastních jaderných elektráren. Chce úzce spolupracovat také se svými sousedy. „Jaderná bezpečnost nekončí na hranici národní státu,“ zdůraznil Oettinger.
Nějaké bezpečnostní změny budou potřebovat téměř všechny jaderné elektrárny v EU, aby byly schopné se vypořádat s neočekávanými událostmi. Prvotní odhady podle Oettingera ukázaly, že odstranění nedostatků si vyžádá investice ve výši nejméně 10 miliard eur. Mohou se ale vyšplhat až na 25 miliard eur.
Investice 25 miliard může být přehnaná
Podle předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové ovšem nejsou zjištění plynoucí z testů nijak vážná. Investice ve výši 25 miliard eur tak podle ní může být nadsazená. „Nebyla nalezena žádná tak závažná situace, která by identifikovala obrovskou bezpečnostní díru nebo nedostatek. Byly jen identifikovány věci, které se dají zlepšit. To ale přece nutně neznamená, že elektrárny nejsou dostatečně bezpečné,“ podtrhla Drábová. S tím souhlasí i Kuba. Ten zároveň zdůraznil, že české jaderné elektrárny investují do nových technologií a zvyšování bezpečnosti pravidelně - zhruba miliardu korun ročně.
Martin Kuba, ministr průmyslu
„Při každém dalším srovnávání se vyvíjejí technologie, při každém takovém srovnávání se objevují další možnosti, jak zlepšit bezpečnost. Ale to, že navrhujete, jak ještě něco zlepšit, neznamená, že máte nějaký nedostatek.“
Drábová zároveň dodala, že testy žádná nová zjištění nepřinesly, pouze potvrdily to, co se už vědělo. „Neobjevuje nic nového než to, co už bylo publikováno na konci dubna tohoto roku jako hodnocení, které bylo provedeno v jednotlivých členských státech,“ řekla Drábová. Český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška v reakci na mediální zprávy týkající se Temelína a Dukovan prohlásil, že české elektrárny žádné vážné problémy s bezpečností nemají. Podobně se vyjádřil i jejich provozovatel, kterým je polostátní firma ČEZ.
