Itálie je jasnou hrozbou eurozóny, varuje Cameron

Řím – Itálie bude platit za nové státní dluhopisy nejvyšší úroky za 14 let, avšak méně, než se čekalo. V dnešní aukci ministerstvo financí umístilo celou plánovanou emisi pokladničních poukázek se splatností za 12 měsíců. Vcelku úspěšný výsledek aukce přispěl k poklesu výnosů desetiletých dluhopisů na trhu zpět pod sedm procent. Přesto dál mezi analytiky i politiky panují obavy, že Itálie nebude do budoucna schopná všem svým závazkům dostát. Britský premiér David Cameron dokonce varoval, že Itálie je v současnosti jasným nebezpečím pro eurozónu.

Italské ministerstvo financí snadno prodalo poukázky v celkové sumě pěti miliard eur (127,5 miliardy korun) a poptávka po nich dvojnásobně překročila nabídku. Výnos emise vzrostl na 6,087 procenta, nejvýše od září 1997, ve srovnání s výnosem 3,57 procenta dosaženým v říjnové aukci stejných dluhopisů. Analytici podle agentury AP čekali nárůst výnosu k sedmi procentům.

Úspěšný prodej nových dluhopisů ve spojení s nadějemi na brzké ustavení přechodné vlády snížily dopoledne výnos desetiletých dluhopisů pod kritickou hranici sedmi procent. Ve středu italské dluhopisy tuto hranici překonaly poprvé od zavedení eura a výnos se dostal až na 7,5 procenta. Způsobil to strach z toho, že politická krize zhorší fiskální situaci země a Itálie upadne do platební neschopnosti.

Úspěšná aukce není důvodem k přehnanému optimismu

Evropské akcie sice zareagovaly na výsledek italské aukce růstem, ekonomové mnoho důvodů k optimismu ovšem nevidí. Situaci, ve které Itálie nyní je, nemůže podle nich žádná země dlouhodobě vydržet. „Můžeme se bavit třeba o horizontu jednoho dvou let, protože Itálie splácí dluhopisy, které mají nižší úrokovou sazbu. Ale investor se zeptá, co se stane za dva tři roky, je Itálie ještě schopná přežít tuto periodu?“ upozornil hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel.

„Trhy jsou nadšené, že se Itálii podařilo upsat jednoleté dluhopisy za roční výnos 6,1 procenta. To je 'výborný' výsledek, když ještě v červnu byl výnos jednoletých italských státních dluhopisů 'pouze' 2 procenta. Německo si na rok půjčuje pouze za 0,17 procenta a ČR za 1,2 procenta,“ podotkla ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

David Cameron

„To, co se děje v Itálii, je varováním pro každou zemi, každou vládu. (…) Její současný stav je jasnou a aktuální hrozbou pro eurozónu a moment pravdy se rychle blíží.“

Policejní loď v neapolském přístavu
Zdroj: ČT24/Alžběta Vejvodová

Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny a její dluh v poměru asi 120 procent hrubého domácího produktu je z absolutního hlediska třetí nejvyšší na světě. Evropské unii by k její záchraně před platební neschopností zřejmě nestačily prostředky. Podle Camerona musí eurozóna rychle jednat. „Jestliže lídři eurozóny chtějí zachránit svou měnu, musí nyní jednat,“ prohlásil britský premiér.

Mezinárodní měnový fond zároveň dnes vyzval Itálii, aby rychle vyřešila své politické vakuum. Tamní premiér Silvio Berlusconi před časem oznámil svůj záměr odstoupit, až parlament schválí balík reforem, který má nyní na stole.

Zatím nejvýrazněji se snaží Itálii pomoci Evropská centrální banka. Podle informací obchodníků, na které se odvolává agentura Reuters začala agresivně skupovat italské dluhopisy. Zaměřuje se prý na cenné papíry s kratší splatností, které byly výprodejem v poslední době postiženy nejvíce.

Eurozóna zatím plán na záchranu Itálie nemá

Jeden z činitelů eurozóny ve středu uvedl, že blok žádné plány na záchranu Itálie nemá a že Řím si musí znovu vydobýt důvěru trhů. Italský prezident Giorgio Napolitano slíbil, že do víkendu parlament schválí balík reforem, což uvolní cestu pro odchod premiéra Silvia Berlusconiho a nástup nové vlády. Případný krach Itálie by ale s největší pravděpodobností znamenal přelití dluhové krize do Francie. Francouzské banky totiž drží značnou část italských dluhopisů.

Nahrávám video
Události, komentáře o potížích Itálie a Řecka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
10. 3. 2026
Načítání...