Soul/Dublin – Irsko nezbankrotuje, eurozóna je připravena přispěchat mu v případě potřeby na pomoc. S tímto prohlášením přišli na okraj summitu G20 v Soulu lídři evropských zemí. Snažili se tak uchlácholit investory, kteří požadovali z irských státních dluhopisů stále vyšší a vyšší výnosy, což úroky vyhnalo na hodnoty podobné těm, které hlásilo Řecko krátce před tím, než požádalo o mezinárodní pomoc. Po prohlášení evropských zemí sice začaly úroky z irských dluhopisů klesat, analytici se ale obávají, že země nejpozději do konce příštího roku požádá o stejnou zahraniční pomoc, jakou letos na jaře přijalo Řecko. Podle některých zdrojů už o ní Irsko dokonce s EU jedná. Tamní ministr financí Brian Lenihan to však popírá.
Irsko bojuje s vysokými dluhy. Jeho deficit letos zřejmě překročí 30 procent hrubého domácího produktu, a dostane se tak na úroveň, na které byl ještě před nedávnem státní dluh. Ten nyní stoupá ke 100 procentům hrubého domácího produktu. Může za to finanční krize, kvůli které muselo Irsko nalít desítky miliard eur do bank stojících před bankrotem.
Jan Bureš, analytik Poštovní spořitelny:
„Postoj Německa je poměrně logický, na druhou stranu by si zasloužil lepší komunikaci, než jsme viděli. Ty poznámky, tak jak byly zveřejněné v tisku, mohly přispět k tomu, že napětí na trzích v posledních dnech a týdnech eskalovalo.“
Irsko nicméně přišlo s množstvím úspor, které měly dostat veřejné finance opět pod kontrolu. A dlouho se zdálo, že se se svými dluhy dokáže vypořádat samo. Pak ale irskou krizi vyostřily návrhy Francie a Německa, které počítaly s tím, že by část nákladů na finanční záchranu zadlužených zemí nesli vedle daňových poplatníků ostatních zemí eurozóny i soukromí investoři. To by v podstatě znamenalo řízený bankrot země. Investoři na tuto hrozbu zareagovali vyššími požadavky na úroky z rizikových dluhopisů, na což kromě Irska doplatily i dluhopisy Portugalska, Španělska a Itálie. Speciálně irské dluhopisy se však dostaly na úrovně podobné těm, jaké mělo Řecko, když požádalo o mezinárodní pomoc. Ve čtvrtek dokonce požadované úroky rostly nejrychleji od vzniku eurozóny.
Vážnost situace Irska potvrdil i jeho ministr financí. „Vysoké výnosy u dluhopisů jsou velmi vážným problémem, o který jeví zájem i země eurozóny,“ zdůraznil. A právě proto dnes začali lídři evropských zemí investory chlácholit. Nová pravidla, po kterých volá Německo a Francie, by se nevztahovala na žádný současný nesplacený dluh, tedy ani na dluhy Španělska či Portugalska, které podobně jako Irsko zprávy o možnosti řízeného bankrotu zaplatily zvýšením úroků, za něž musí nabízet své dluhopisy. „Evropská unie je připravena Irsko podpořit,“ prohlásil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Německá kancléřka Angela Merkelová k tomu dodala, že unie je připravena vyrovnat se v irské krizi se všemi možnými scénáři.
G20 srazila úroky z irských dluhopisů z rekordů
Trhy na prohlášení evropských lídrů na summitu G20 ihned zareagovaly. Požadované výnosy z irských dluhopisů klesly z rekordních 8,95 procenta na úroveň kolem 8,5 procenta.
„Irsko má obecně zdravou ekonomiku. Pokud by nebylo těchto útoků na dluhopisy, byla by to velmi zdravá ekonomika. Musíme být solidární s irským lidem a pomoci jim dostat se přes tuto krizi,“ řekl k tomu řecký premiér Jorgos Papandreu.
Brian Lenihan, irský ministr financí:
„Stát je dobře financovaný až do června příštího roku, máme dostatečné rezervy, takže tato země není v situaci, kdy by potřebovala žádat o prostředky.“
Analytici se shodují, že Irsko nejpozději do konce příštího roku požádá o stejnou zahraniční pomoc, jakou letos na jaře přijalo Řecko. Přijít by mohla zhruba na 48 miliard eur (v přepočtu asi 1,2 bilionu korun). Irský ministr financí ale svou zemi brání. Nyní má dostatečné rezervy hotovosti a další peníze bude shánět nejdříve v polovině roku 2011, prohlásil v rozhovoru pro mediální společnost RTE. Podle zdrojů, na které se odvolává agentura Reuters, už Irsko ale o poskytnutí pomoci ze stabilizačního fondu jedná a s největší pravděpodobností ji dostane.
