Dublin - Hrubý domácí produkt Irska loni klesl o jedno procento. Ekonomika tak zaznamenala už třetí celoroční pokles po sobě. Výsledek je mnohem horší, než čekali analytici, a nesplnil ani plán vlády. Ta očekávala, že ekonomika o 0,3 procenta vzroste. Irsko se stalo po Řecku druhou zemí eurozóny, která požádala o záchranný úvěr.
Irsku se nedařilo ani v posledním čtvrtletí roku. Podle statistického úřadu ekonomika proti třetímu čtvrtletí klesla o 1,6 procenta, zatímco trh čekal růst o 0,55 procenta. U celoročního vývoje analytici sice s poklesem počítali, ale odhadli jej pouze na 0,42 procenta. Nicméně hrubý národní produkt (HNP), který někteří ekonomové považují za přesnější ukazatel stavu ekonomiky, v posledním loňském čtvrtletí už o dvě procenta vzrostl.
Výrazně tak překonal odhady, které počítaly s růstem jen o 0,1 procenta. Statistický úřad zpřesnil data za třetí čtvrtletí a sdělil, že ekonomika podle sezonně přepočtených údajů vzrostla o 0,6 procenta. Předběžná zpráva hovořila o růstu 0,5 procenta.
Čerstvá statistika potvrzuje, že Irsko má stále důvod k obavám, pokud jde o dluhy. Zároveň se tím zvyšuje tlak na ostatní země v rámci eurozóny, aby s problémem Irska něco dělaly a zvážily další pomoc pro Dublin. I když se právě koná vrcholná schůzka EU v Bruselu, nikdo neočekává, že by Evropa okamžitě přispěchala s další pomocí. „Myslím, že třetí rok záporného růstu nikoho nepřekvapí. Máme před sebou čtvrtý rok, kdy bude růst záporný,“ řekl hlavní ekonom společnosti NCB Stockbrokers Brian Devin.
Na letošní rok už analytici většinou počítají s růstem HDP, který odhadují na 1,2 procenta, hlavně díky silnému růstu obchodu.
