Investoři si oblíbili dluhopisy. Státu platí za to, že si je můžou koupit

Ministerstvo financí dosáhlo v aukci střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů poprvé v historii České republiky záporného výnosu. U dluhopisu s tříletou splatností byl ve středu výnos -0,001 procenta. Investoři tedy nyní platí státu za to, že mu půjčí své peníze. I tento krok se jim totiž díky posledním zásahům centrální banky může v budoucnu vyplatit.

„Český stát je nyní v tak komfortní situaci, že kupující dluhopisů mu platí za to, že si je od nich může český stát půjčit. Je to proto, že česká fiskální disciplína je poměrně dobrá,“ konstatoval makléř společnosti Conseq David Kufa.

Podle ministra financí Andreje Babiše jde o další potvrzení pozitivního vnímání České republiky na finančních trzích a „pokračování příznivého trendu ve vývoji státních financí České republiky, který započal v roce 2014, kdy se poprvé od roku 1995 podařilo dosáhnout meziročního poklesu státního dluhu“.

„Česká republika se tím vedle zemí, jako je například Švýcarsko, Švédsko či Dánsko, zařadila mezi první státy na světě neplatící eurem, kterým se na finančních trzích podařilo dosáhnout záporných sazeb,“ dodalo ministerstvo. 

Sešly se tu dva faktory – jednak omezená nabídka dluhopisů, které MF vydává, a pak nadměrný zájem ze strany investorů, který stlačil výnos až do záporu.
David Kufa
makléř společnosti Conseq

Pomohly intervence ČNB

Podle analytika Komerční banky Marka Dřímala to v praxi znamená, že někteří investoři jsou ochotní za držení dluhopisů vládě platit. Za středečním výsledkem jsou podle něj především intervence České národní banky.

„Centrální banka nákupem eur a prodejem korun vytváří přebytek domácí měny, za kterou investoři nakupují právě třeba české státní dluhopisy. Někteří hráči na trhu sázejí také na možnost snížení sazeb ČNB do záporu. Pak by i dluhopis s výnosem -0,001 procenta byl paradoxně výhodnou investicí,“ uvedl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Období záporných výnosů českých dluhopisů by navíc podle Dřímala díky pokračování intervenčního režimu ČNB nemělo jen tak skončit. „Ministerstvo financí by tak mohlo ušetřit stovky milionů korun nákladů na obsluhu státního dluhu,“ uvedl.

Čisté úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu klesly loni o 2,3 miliardy korun. Proti roku 2013 a pro letošek čeká ministerstvo další pokles. Celková jmenovitá hodnota dluhopisů prodaných v konkurenční části středeční aukce činila 3,75 miliardy korun.

27 minut
Makléř Kufa k dluhopisům se záporným výnosem
Zdroj: ČT24

Státní dluhopisy jako nejbezpečnější investice

Investice do státních dluhopisů patří mezi nejbezpečnější. Odpovídá tomu ale i menší zhodnocení, které se navíc s předčasným vyplacením ještě snižuje. Státní dluhopisy jsou určené pro české občany, ale i pro cizince. Koupit si je mohou také občanská sdružení nebo nadace. Tuto možnost využívají i některé kraje a města. 

Občany na pomoc státnímu rozpočtu poprvé povolal tehdejší šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09). Zájem byl veliký. Na podzim roku 2011 tak stát získal přes 20 miliard korun. Ve vánoční emisi v roce 2013 lidé nakoupili dluhopisy dokonce za 21 miliard korun. Loni už ale byli zdrženlivější. Na jaře 2014 si objednali dluhopisy už jen za 1,5 miliardy. Hlavním důvodem bylo nižší úročení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...