Investice do podílových fondů lidi stále láká. Majetek ve fondech loni vzrostl o 50 miliard

Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, stoupl v roce 2016 na 432 miliard korun, informovala Asociace pro kapitálový trh. Fyzické osoby drží 82 procent majetku. Podle analytika společnosti Partners Martina Mašáta je růst dán i přesunem peněz z běžných účtů, za což může také pokles úroků z vkladů směrem k nule.

„Růst ukazuje na změnu preferencí domácích investorů, která se již blíží situaci v západní Evropě,“ řekl předseda asociace Jan D. Kabelka. Objem peněz v podílových fondech převyšuje majetek spravovaný pojišťovnami, stavebními spořitelnami nebo penzijními společnostmi, doplnil místopředseda asociace Martin Řezáč.

Loňské tempo nicméně bylo v meziročním srovnání mírnější. Objem v podílových fondech v roce 2016 stoupl o třináct procent (49,98 miliardy korun), o rok dřív to bylo o dvacet procent (65,34 miliardy korun).

  • Typy podílových fondů:
    smíšené fondy - 157,2 miliardy korun
    dluhopisové fondy
    - 123,9 miliardy korun
    akciové fondy - 81,3 miliardy korun
    strukturované fondy - 27,5 miliardy korun
    fondy fondů - 20,2 miliardy korun
    nemovitostní fondy - 18,7 miliardy korun
    fondy peněžního trhu - 3,2 miliardy korun
  • Zahraniční versus domácí fondy
    zahraniční fondy: 196 miliard korun (nárůst o 15,5 miliardy)
    domácí fondy: 236,5 miliardy korun (nárůst o 34,5 miliardy)

Konzervativní typ investic zůstává stále vysoký. Nárůst majetku zaznamenaly dluhopisové fondy (o 12 miliard korun), smíšené fondy (19,3 miliardy korun), nemovitostní fondy (6,2 miliardy korun), akciové fondy (11,9 miliardy korun) a fondy fondů (2,3 miliardy korun). Naopak pokles aktiv se projevil u fondů peněžního trhu (minus 1,1 miliardy korun) a strukturovaných fondů (minus 800 milionů korun).

„Růst spravovaných peněz je vedle obecného nárůstu cen finančních aktiv dán zvýšeným přesunem prostředků z běžných účtů klientů bank do podílových fondů, za což může pokles úroků z vkladů směrem k nule a neochota bank dále spravovat zůstatky na účtech, což je dáno regulací a záporným výnosem státních dluhopisů,“ komentoval čísla analytik společnosti Partners Martin Mašát.

Dluhopisy pod nulou neslibují výnos. Růst těchto fondů je překvapivý, míní analytik

Určitě podle Mašáta nepřekvapí pokles peněz ve správě peněžních fondů, které svým nastavením nemohou konkurovat ani nízkoúročeným vkladům u bank. Růst v dluhopisových fondech je spíše překvapením, protože výnosy kvalitních dluhopisů se nyní pohybují pod nulou, tudíž neslibují žádný výnos.

U akciových fondů je růst aktiv logický, a to i díky solidní výkonnosti. Smíšené fondy jsou pouze mixem zmíněných čistých strategií, podotkl. „Spektrum smíšených fondů je široké, jeho konzervativní část se blíží dluhopisovým fondům,“ poznamenal Řezáč. 

Podle Asociace pro kapitálový trh investuje každý sedmý Čech.

Podle serveru Penízenavíc.cz vydělaly nejvíce akciové fondy, které si v průměru připsaly výnos téměř sedm procent, ale solidně si vedly také dluhopisové fondy s výnosem necelých čtyř procent. Naopak konzervativní fondy peněžního trhu byly v průměru na nule.

Mezi pětici největších zprostředkovatelů domácích a zahraničních podílových fondů v Česku patří skupina České spořitelny s majetkem klientů 109,5 miliardy korun, skupina ČSOB se 100,1 miliardy korun, skupina Komerční banky se 60,6 miliardy korun, skupina Conseq s 29,9 miliardy korun a skupina UniCredit Bank s 27,4 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 10 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...