Praha – Bez intervencí by rostla česká ekonomika v loňském roce pouze o 0,4 procenta a inflace by se pohybovala někde kolem mínus dvou procent. Takový by byl podle guvernéra České národní banky (ČNB) Miroslava Singera scénář tuzemské ekonomiky, pokud by ČNB v listopadu 2013 kvůli hrozící deflaci nepřistoupila k oslabení koruny. Řekl to při své dnešní přednášce na Právnické fakultě UK. A viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík dnes na svém blogu zase nevyloučil, že by banka mohla sáhnout po intervencích znovu – v podobném duchu se vyjádřil i Singer.
Intervence? Ekonomice pomohly, možná je použijeme znovu
GALERIE
videogallery_515374
Loni rostlo české hospodářství o 2 procenta a inflace se pohybovala v průměru okolo 0,4 procenta. „Oslabení koruny bylo jedním z důvodů obratu hospodářského vývoje,“ uvedl dnes Singer s tím, že v roce 2013 ekonomika poklesla o 0,7 procenta. Podle guvernéra ČNB přispěly intervence k loňskému růstu více než jedním procentním bodem. K tomu se navíc přidala ještě rozpočtová politika a vývoj v eurozóně.
Singer také prohlásil, že ekonomika nepotřebovala prostřednictvím oslabení měny získat zpět konkurenceschpnost, ale podpořit domácí poptávku. „Neprováděli jsme politiku ožebračování sousedů,“ uvedl. Oslabení koruny se ukázalo podle něj jako prospěšné a dokonce ještě potřebnější, než se zdálo v listopadu 2013.
Další vývoj české ekonomiky vidí guvernér centrální banky pozitivně. „Letos zažijeme rozumný růst mezi dvěma až třemi procenty. Další rok by ekonomika mohla ještě více zrychlit,“ uvedl. Zároveň upozornil, že klíčové makroekonomické veličiny se na přelomu let 2014 a 2015 vyvíjejí mnohem příznivěji než před listopadem 2013.
Ivan Pilip, bývalý ministr financí:
„Pokud ČNB znovu zasáhne, bude o to těžší situace, až se jednou ten režim rozhodne skončit. Myslím, že dneska příklady, zejména Švýcarska a do jisté míry v posledních dnech Dánska, ukazují, že to, jak z té devalvace vycouvat, je daleko těžší, než ji zahájit.“
ČNB bude podle slov svého šéfa v letošním roce tolerovat pohyb inflace poblíž nuly či mírně pod ní. Singer nicméně připustil, že je banka připravena pomocí měnové politiky reagovat na sekundární dopady prudkého poklesu cen ropy. „Nikdy jsme nevyloučili posun hranice kurzového závazku,“ dodal.
Miroslav Singer
V podobném duchu se na svém blogu dnes vyjádřil i viceguvernér Tomšík. „Čím blíže budeme k hranici 27 korun za euro, tím větší je pravděpodobnost pro reakci měnové politiky ČNB,“ napsal. Koruna od poloviny letošního ledna vytrvale posiluje, dnes v poledne se obchodovala za 27,26 Kč/EUR, zatímco 12. ledna to bylo 28,32 Kč/EUR.
Kurz české měny k dolaru se dostal na 25,78 Kč/USD, což je nejslabší úroveň za téměř 11 let. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online. Podle analytiků za propadem stojí oslabování eura k dolaru související s tím, že Evropská centrální banka tento týden zahájila rozsáhlé nákupy dluhopisů s cílem podpořit ekonomiku.
Už na začátku února bankovní rada po svém měnovém zasedání potvrdila, že je připravena přistoupit k dalšímu oslabení koruny. Po intervencích by sáhla, pokud by dlouhodobě posílily tlaky směřující k poklesu cen, které by v důsledku vedly k propadu domácí poptávky, a pokud by opět došlo k riziku deflace. V takovém případě by se dosud udržovaný kurz 27 korun za euro znovu posunul. Guvernér Singer tehdy rovněž řekl, že ČNB nebude reagovat na primární dopady poklesu cen ropy.
Česká národní banka spustila devizové intervence v listopadu 2013. Prostřednictvím prodeje korun a nákupem cizích měn se tak ČNB brání posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. Oslabení kurzu koruny zamezilo deflaci, která ekonomiku ohrožovala. Intervence také podle odborníků pomohly vývozcům. Na druhou stranu ale poškodily nezajištěné dovozce či cestovní kanceláře. Centrální banka uvádí, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhém pololetí roku 2016.
Intervence se ale nelíbí Hradu
Vedení ČNB se, zejména kvůli zavedení intervencí, dostalo do sporu s prezidentem Milošem Zemanem, který minulý týden při návštěvě Plzeňského kraje prohlásil, že za rok jmenuje na pozici guvernéra České národní banky takového kandidáta, který napraví kroky současné rady. „Prezident v podstatě nemůže odvolat bankovní radu, ale po vypršení jejího mandátu může jmenovat nové členy. No, a to bude za rok. Takže ještě rok musíme vydržet. Za rok jmenuji nového guvernéra ČNB místo pana Singera, kterému končí mandát. A jmenuji minimálně dva nové členy bankovní rady,“ prohlásil Zeman. (čtěte více)
Už při své únorové návštěvě Královéhradeckého kraje Zeman prohlásil, že nepočítá s tím, že by do bankovní rady ČNB jmenoval lidi podporující devalvaci koruny. Při diskusi s tamními zastupiteli také avizoval, že v radě chce mít bankéře, kteří jsou pro přijetí eura.
Kteří členové bankovní rady skončí během Zemanova mandátu?
- červenec 2016: Kamil Janáček a guvernér Miroslav Singer
- únor 2017: Pavel Řežábek a Lubomír Lízal
Do konce svého mandátu v březnu 2018 obmění Miloš Zeman čtyři ze sedmi členů rady ČNB, a to včetně guvernéra Miroslava Singera. „Udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou dělat zbytečné experimenty s českou ekonomikou a kteří budou podporovat vstup ČR do eurozóny, což je věc, kterou si přeje velká většina našich podnikatelů,“ prohlásil prezident v Hradci Králové.
Podle nedávného rozhovoru, který Zeman poskytl agentuře Bloomberg, by v čele ČNB rád viděl Jiřího Rusnoka, jehož před rokem jmenoval do bankovní rady. (čtěte více)