Bankovní rada ČNB na svém čtvrtečním mimořádném měnověpolitickém zasedání rozhodla o ukončení kurzového závazku ČNB. Toto rozhodnutí má okamžitou platnost. V rámci intervencí bránila centrální banka posílení české měny pod 27 korun za euro.
Intervence ČNB skončily. Koruna je od teď po více než třech letech volná
Česká národní banka ukončila intervence, kterými od listopadu 2013 bránila české měně posílit pod 27 korun za euro.
„Bankovní rada ukončila svůj kurzový závazek. Koruna je tedy volná a může začít směle posilovat. V tom ji podporuje dobrý výkon ekonomiky, jejíž vnější rovnováhy vykazují přebytky,“ uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Krátce po oznámení konce oslabování koruna reagovala posílením k hranici 26,70 koruny za euro. Kolem 17:30 zaznamenala své maximum kolem 26,56 Kč za euro, později začala slábnout.
„Žádný závazný mandát k obraně konkrétních hranic kurzu jsme v tuto chvíli nestanovili a ani nepočítám, že by to tak bylo v nejbližší budoucnosti,“ prohlásil na tiskové konferenci guvernér ČNB Jiří Rusnok.
„Mnohokrát jsme avizovali, že po ukončení závazku očekáváme poměrně rozkolísané chování kurzu koruny. Na začátku budeme tuto rozkolísanost tolerovat. Jde o to, aby si koruna našla nějakou novou rovnovážnou úroveň, která by postupně měla odrážet základy české ekonomiky,“ dodal.
Režim devizových intervencí podle guvernéra splnil cíl. „Nepozorujeme nějaké narůstající zásadnější problémy, které by ohrožovaly český ekonomický vývoj v nejbližším období. A to je nová situace, která tady před třemi lety nebyla. Máme o desítky tisíc více pracovních míst, máme o zhruba 10 procent větší HDP než jsme měli v roce 2013. A dovolím si tvrdit, že dva až tři procentní body k tomu růstu byly zásluhou kurzového závazku,“ uvedl Rusnok.
„Měkký polštář pro český průmysl“ je pryč
Intervence České národní banky krátkodobě pomohly hospodářskému růstu, snížily nezaměstnanost, ale byla by chyba se na ně dlouhodobě spoléhat. Není možné založit dlouhodobou konkurenceschopnost a úspěšnost ekonomiky pouze na ovlivňování kurzu. Novinářům to v reakci na ukončení intervencí řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Vláda se nyní musí soustředit například na další zlepšování infrastruktury, na investice vědy a výzkumu i na zlepšování kvality vzdělávání a na podporu exportu, popsal.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že se ukončení devizových intervencí všeobecně očekávalo, takže nejde o žádné překvapení. „Z hlediska ministerstva financí jsme během prvního čtvrtletí zejména využívali přetrvávající výhodné situace na dluhopisovém trhu a pokryli jsme své potřeby na nejbližší měsíce,“ uvedl Babiš.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že intervence vytvářely měkký polštář pro český průmysl. „Což ho dlouhodobě hýčkalo způsobem, který má v sobě rizika,“ uvedl. Nynější rozhodnutí ČNB považuje za dobrý krok. „Byla to dobrá doba pro to, aby se ten režim ukončil,“ sdělil. Nová situace bude podle něj znamenat větší nároky na produktivitu a inovace. „To je to, co Česko potřebuje, takže myslím, že dlouhodobě je to dobrý krok,“ dodal.
Česko by se mělo soustředit na produkci výrobků s vysokou mírou přidané hodnoty a jejich prodej v zahraničí, ne na nízkonákladovou práci díky nízkému kurzu. „To je nebezpečné pokušení, kterému bychom neměli podlehnout,“ uvedl.
„Byla to otázka času, samozřejmě to exportérům trochu sníží jejich výhodu, na druhou stranu zase dovozcům to zvýší výhodu,“ uvedl šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Považuje za podstatné, že české firmy budou muset přehodnotit strategii. „A více investovat do efektivity a inovací, než spoléhat jen na devalvovanou míru koruny,“ řekl Bělobrádek, který má v kabinetu na starosti vědu, výzkum a inovace.
Prezident Miloš Zeman je velmi rád, že Česká národní banka zrušila kurzový závazek. Hrdý národ má podle něj mít silnou měnu, prohlásil. Připomněl, že byl po celou dobu devizových intervencí proti nim a usiloval o jejich zrušení.
Předseda TOP 09 a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek očekává po čtvrtečním ukončení devizových intervencí České národní banky výkyv kurzu koruny a po nějakém čase jeho ustálení. Česká měna bude vůči euru zhruba o dvě koruny pevnější, odhadl ve Sněmovně v rozhovoru pro Českou televizi a ČTK.
Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl, že jeho strana nikdy nepodporovala režim devizových intervencí, protože udržoval nízkou cenu práce v České republice. Mělo to sice efekt v podpoře exportu, ale snižovalo to koupěschopnou poptávku českého obyvatelstva. Hodnota české koruny byla takto podle něj výrazně „podtrhována,“ což dávalo vydělat „našim odběratelům, zejména v Německu“.
Co bylo a bude
Důvodem, proč centrální banka v roce 2013 spustila oslabování koruny, byla jednak její obava z deflace a zároveň snaha podpořit ekonomický růst a zaměstnanost oslabením koruny.
Intervence prospěly vývozcům. „Tratila na nich ta část veřejnosti, která své živobytí nijak nespojuje s profitabilitou vývozu nebo navázaných odvětví,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Podle některých ekonomů však na nich tratilo celé hospodářství.
Nyní se tak zřejmě exportérům přitíží. Vzroste kurzové riziko a firmy se budou muset začít opět proti němu zajišťovat, míní Polanský. „Také se sníží jejich konkurenční výhoda, což se může odrazit v nižším objemu exportů, v mírně vyšší míře nezaměstnanosti a menší ochotě firem zvyšovat mzdy,“ doplnil.
Konečné číslo, za kolik ČNB intervenovala (tedy prodávala koruny a kupovala eura) ještě není známé, protože například souhrn intervencí za březen bude znám až začátkem května, ale jistě to bude hodně přes bilion korun.
V průběhu posledního roku investoři začali sázet na konec kurzového závazku a následné posilování koruny proti euru, přiblížil ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. „Spekulanti přibývali i v posledních dnech, kdy byla tato spekulace velmi drahá. Podle našeho odhadu investoři investovali do této spekulace až 30 miliard eur. To je na českou ekonomiku obrovská částka, nicméně to není velká částka pro londýnské investory,“ dodal.
Podle něj minimálně v prvních týdnech a měsících reálná ekonomika nebude mít hlavní roli na utváření kurzu. „Jedním z důvodů je, že mnozí exportéři si na finančním trhu zajistili kurz, za který budou prodávat eura, která v budoucnosti získají,“ řekl.
K posílení se koruna podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče vydá buď spontánně, tedy za podpory fundamentu české ekonomiky, anebo za podpory vyšších úroků ČNB, pokud by se spontánní posílení nedostavilo.
Pro ČNB pak bude podle Michala Kolesara z PwC ČR komplikované, jak bude velké devizové rezervy získané intervencemi spravovat. „Protože předpokládáme, že velkou většinu drží v eurech, a momentální sazby na eura jsou záporné,“ řekl.