Insolvenční správci nedodržují vyhlášku. Víc provozoven jim dává víc příležitostí

Ministerská vyhláška upravuje, že každý insolvenční správce může mít omezený počet provozoven. Cílem bylo omezit manipulace s insolvencemi. Na pobočce tak mají být konkurzní správci povinně k dispozici dlužníkům alespoň jeden den v týdnu. Přesto se najdou případy, kdy počty poboček značně převyšují.

Rozhodně je to něco, co nebudeme tolerovat.
Robert Pelikán

Ministerstvo chtělo především omezit ustavování fiktivních provozoven správců. Podle vyhlášky tak může mít insolvenční správce jenom čtyři pobočky. Třeba společnost Administrace insolvencí City Tower má ale poboček dohromady sedmdesát pět. Podle Michala Žižlavského z Asociace insolvenčních správců jde vyhláška proti zdravému rozumu, když vyžaduje osobní přítomnost správců na pobočkách.

Ti, kteří zatím na nová pravidla nepřistoupili, tak vydělávají. Nejvíce insolvenčních případů získává ten, kdo má nejvíc poboček. „Logicky získávají více tržních příležitostí,“ uvedl Žižlavský.

Čekání na Ústavní soud, podle Pelikána byla věc ale nezbytná

Správci své pobočky nezrušili i s tím, že vyčkávají, jak o ministerské vyhlášce rozhodne Ústavní soud. „Kladu si otázku, proč má být rušeno to, co funguje dobře,“ řekl ohlášený společník Administrace insolvencí City Tower Jaromír Císař. „Chceme se řídit právním řádem, chceme ho respektovat, nicméně tohle je zvláštní případ,“ dodal.

Ministerstvo spravedlnosti si za svým přístupem stojí. „Vyhláška je podle nás v pořádku a myslíme si, že je nezbytná,“ řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO). Podle ministerstva spravedlnosti nicméně většina správců vyhlášku dodržuje a celkový počet provozoven se snížil asi o padesát procent.

3 minuty
Události ČT: Někteří insolvenční správci nedodržují vyhlášku, mají víc než čtyři pobočky
Zdroj: ČT24

Boj proti podvodům

Vyhláška je jedním z nástrojů, kterými ministerstvo spravedlnosti bojuje proti insolvenčním podvodům. „U nás si někteří insolvenční správci z důvodu maximalizace zisku začali registrovat nové provozovny, které byly čistě formální,“ zmínil Pelikán.

Ministerstvo plánuje kontroly jednotlivých poboček insolvenčních správců. Pokud se nepodřídí vyhlášce, mohou jim ministerští úředníci v krajním případě také zakázat činnost. V posledních letech se nicméně počty insolvencí daří snižovat.

Počet insolvencí
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...