Spotřebitelské ceny v Česku v září vzrostly meziročně o 0,4 %, což je o 0,1 procentního bodu více než v srpnu. Údaj zveřejnil Český statistický úřad. Za stejné peníze si tak lidé koupí méně zboží. Analytici přitom očekávali stagnaci nebo pokles. Do výsledné inflace se promítly hlavně vyšší ceny kulturních služeb a dovolených. Ještě většímu zdražení naopak zabránily levnější pohonné hmoty.
Analytici odhadovali, že bude zářijová meziroční inflace nižší. I přes zrychlení růstu však podle nich zůstává velmi nízká. „Nadále je daleko od inflačního cíle a nakonec i zůstává pod poslední prognózou ČNB,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. To podle něj vylepšuje reálnou finanční situaci českých domácností v době, kdy mzdy nerostou nijak oslnivým tempem. „Navíc se v tomto směru nic v nejbližších třech měsících ani nezmění,“ dodal.
Ekonomové zároveň nevylučují, že v dalších měsících dojde k opětovnému poklesu inflace. Důvodem je především vývoj v eurozóně, která ohlásila v září deflaci, a očekávaný pokles cen plynu pro domácnosti.
Čísla i přes mírný růst inflace podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy dále nepatrně zvyšují pravděpodobnost, že Česká národní banka opustí svůj intervenční režim nejdříve až v roce 2017. „Vedle nízkých cen ropy a ekonomického útlumu Číny se do nízké úrovně inflace v ČR promítá také vývoj cenové hladiny v eurozóně,“ uvedl.
Zářijová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu nižší, než očekávala v aktuální prognóze Česká národní banka, potvrdil ředitel sekce měnové ČNB Tomáš Holub. Odchylka od prognózy se tak proti minulému měsíci zmenšila. „Na této odchylce se přitom v září nejvíce podílely ceny pohonných hmot, v jejichž vývoji se odrazil nedávný pokles cen ropy. Ceny potravin se v září vrátily k růstu, který však byl nadále mírně nižší, než ČNB očekávala,“ uvedl Holub.
Razantní změny ve vývoji cen se neočekávají
Dobrou zprávou podle analytiků je to, že se nenaplnily obavy z většího poklesu cen. Meziroční růst spotřebitelských cen táhne podle analytičky Raiffeisenbank Daniely Milučké k myšlence, že ochota spotřebitelské inflace růst je sice nízká, ale už se jeví známky chuti jít nahoru. „Nicméně dosažení vytouženého dvouprocentního inflačního cíle bude kvůli turbulencím na trzích pomalejší, než se zdálo před létem,“ uvedla.
V dalších měsících analytici tedy neočekávají žádné razantní změny. Podle nich se i nadále bude inflace držet kolem nuly. V ekonomice je k dispozici vysoký počet volných pracovních míst a tlak na růst mezd se zvyšuje, upozorňuje hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.
„Je až s podivem, že ceny stále výrazněji nerostou. Centrální banky po celém světě nadopovaly ekonomiky obrovským množstvím peněz a to se dříve nebo později musí projevit i u nás. Předpokládám, že tlak na zvýšení cen se ukáže už v roce 2016,“ uvedl investiční analytik Zlaťáky.cz Jan Žák.
Růst cen ovlivnilo především zdražení dovolených, rekreačních a kulturních služeb
Zářijové zrychlení růstu cen ovlivnil zejména růst cen dovolených o 6,8 procenta a cen rekreačních a kulturních služeb o 1,5 procenta. Značný dopad na zvyšování cenové hladiny měly opět také alkoholické nápoje a tabák, například u tabákových výrobků stouply ceny meziročně o 8,5 procenta. Ještě výraznější byl třeba růst u obuvi, a to 9,5 procenta.
V oblasti bydlení zdražilo vodné o 3,4 procenta, stočné o 2,8, čisté nájemné o 0,9 a teplo o 2,2 procenta. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 procenta a ceny služeb o 0,7 procenta.
Celkový růst naopak mírnily klesající ceny v dopravě, především díky snížení cen pohonných hmot o 15,1 procenta. Průměrná cena benzinu Natural 95 byla v září nejnižší od března 2015, cena motorové nafty dokonce od března 2010. Z potravin klesly zejména ceny mléka, sýrů, olejů a tuků, cukru, nečokoládových cukrovinek a nealkoholických nápojů.
Pokračoval také pokles cen v oblasti zdraví kvůli zrušení regulačních poplatků a u pošty a telekomunikací. Potraviny a nealkoholické nápoje také zlevnily, ale pokles cen zpomalil po zdražení zeleniny o 18,4 procenta. Například u brambor cena stoupla o více než polovinu.
Spotřebitelské ceny rostly i za celé třetí čtvrtletí, ale růst ve srovnání s předchozím čtvrtletím zpomalil. ČSÚ zaznamenal zpomalení například u bydlení, a to díky zmírnění růstu cen zemního plynu na 1,7 procenta ze 4,5 procenta ve druhém čtvrtletí.
