Inflace v eurozóně klesla na 4,3 procenta, nejvyšší je na Slovensku

Míra inflace v eurozóně v září klesla na 4,3 procenta, uvedl v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Je to větší pokles, než se čekalo. Před rokem byla rekordní a dosahovala deseti procent. Nejvyšší inflaci má nyní v eurozóně Slovensko.

Nejvíce k růstu cen letos v září přispěla kategorie potraviny, alkohol a tabák. Nižší ceny energií naopak vedly ke zmírnění inflace. Analytici podle agentury Reuters očekávali, že klesne zhruba na 4,5 procenta.

Z celkových dvaceti zemí eurozóny má nejvyšší zářijovou inflaci Slovensko, kde činila 8,9 procenta. Snížila se však ze srpnové hodnoty 9,6 procenta a z červencové 10,3 procenta. Naopak nejnižší inflaci v eurozóně měly v září Nizozemsko (-0,3 procenta) a Belgie (0,7 procenta). Trojici zemí s nejnižší inflací uzavírá Řecko s hodnotou 2,4 procenta.

Takzvaná jádrová inflace, očištěná o kolísavé ceny energií a potravin, se podle očekávání snížila na 4,5 procenta ze srpnové hodnoty 5,3 procenta.

Údaje z hlavních ekonomik zemí, které používají euro, jsou různorodé. Zatímco v Německu meziroční inflace v září klesla ze 6,4 na 4,3 procenta, ve Španělsku naopak vzrostla, a to ze srpnových 2,4 procenta na 3,2 procenta v září.

Vyšší ceny se projevují ve službách

Ekonomové nicméně upozorňují, že velké zmírnění inflace v Německu bylo ovlivněno tím, že loni v září skončily dotované jízdenky na dopravu i dotace na pohonné hmoty, což tehdy vedlo ke zvýšení spotřebitelských cen, uvedla agentura AP. Německo je největší ekonomikou ze zemí eurozóny.

Vysoké ceny brzdí evropskou ekonomiku, mzdy totiž někdy lidem nestačí na zaplacení účtů, jak byli dříve zvyklí, což je nutí omezovat ostatní výdaje. Ceny energií sice za poslední dobu klesly, inflace má ale na hospodářství dopady i tak. Vyšší ceny jsou vidět ve službách, například pokud jde o kadeřnictví či hotelové pobyty.

Míra inflace nadále zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem, který pro cenovou stabilitu stanovila Evropská centrální banka (ECB). Ta očekává, že na tuto hodnotu se inflace dostane ke konci roku 2025, což ale mají někteří zástupci centrální banky za příliš pozdě. Vyšší ceny ropy ale v poslední době vrhají stín na snahu ECB dostat inflaci ke dvěma procentům, uvedla AP.

V rychlém odhadu nejsou data za ty členské země Evropské unie, které nejsou zároveň v eurozóně. Kompletní údaje, tedy i za Česko, Eurostat zveřejní v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...