Inflace v eurozóně klesla na 4,3 procenta, nejvyšší je na Slovensku

Míra inflace v eurozóně v září klesla na 4,3 procenta, uvedl v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Je to větší pokles, než se čekalo. Před rokem byla rekordní a dosahovala deseti procent. Nejvyšší inflaci má nyní v eurozóně Slovensko.

Nejvíce k růstu cen letos v září přispěla kategorie potraviny, alkohol a tabák. Nižší ceny energií naopak vedly ke zmírnění inflace. Analytici podle agentury Reuters očekávali, že klesne zhruba na 4,5 procenta.

Z celkových dvaceti zemí eurozóny má nejvyšší zářijovou inflaci Slovensko, kde činila 8,9 procenta. Snížila se však ze srpnové hodnoty 9,6 procenta a z červencové 10,3 procenta. Naopak nejnižší inflaci v eurozóně měly v září Nizozemsko (-0,3 procenta) a Belgie (0,7 procenta). Trojici zemí s nejnižší inflací uzavírá Řecko s hodnotou 2,4 procenta.

Takzvaná jádrová inflace, očištěná o kolísavé ceny energií a potravin, se podle očekávání snížila na 4,5 procenta ze srpnové hodnoty 5,3 procenta.

Údaje z hlavních ekonomik zemí, které používají euro, jsou různorodé. Zatímco v Německu meziroční inflace v září klesla ze 6,4 na 4,3 procenta, ve Španělsku naopak vzrostla, a to ze srpnových 2,4 procenta na 3,2 procenta v září.

Vyšší ceny se projevují ve službách

Ekonomové nicméně upozorňují, že velké zmírnění inflace v Německu bylo ovlivněno tím, že loni v září skončily dotované jízdenky na dopravu i dotace na pohonné hmoty, což tehdy vedlo ke zvýšení spotřebitelských cen, uvedla agentura AP. Německo je největší ekonomikou ze zemí eurozóny.

Vysoké ceny brzdí evropskou ekonomiku, mzdy totiž někdy lidem nestačí na zaplacení účtů, jak byli dříve zvyklí, což je nutí omezovat ostatní výdaje. Ceny energií sice za poslední dobu klesly, inflace má ale na hospodářství dopady i tak. Vyšší ceny jsou vidět ve službách, například pokud jde o kadeřnictví či hotelové pobyty.

Míra inflace nadále zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem, který pro cenovou stabilitu stanovila Evropská centrální banka (ECB). Ta očekává, že na tuto hodnotu se inflace dostane ke konci roku 2025, což ale mají někteří zástupci centrální banky za příliš pozdě. Vyšší ceny ropy ale v poslední době vrhají stín na snahu ECB dostat inflaci ke dvěma procentům, uvedla AP.

V rychlém odhadu nejsou data za ty členské země Evropské unie, které nejsou zároveň v eurozóně. Kompletní údaje, tedy i za Česko, Eurostat zveřejní v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

OECD snížila výhled růstu světové i české ekonomiky, zejména kvůli clům

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu světové ekonomiky, organizace nyní předpokládá, že v letošním i příštím roce dosáhne 2,9 procenta. V březnu OECD letošní růst odhadovala na 3,1 procenta, zatímco na příští rok předpovídala tříprocentní růst. Snížila i odhad růstu české ekonomiky, na letošní rok na 1,9 procenta, na příští rok na 2,2 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Schodek rozpočtu vzrostl na 170,5 miliardy

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,5 miliardy korun z dubnových 126,1 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Deficit hospodaření za pět měsíců je pátý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 210,4 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připsal meziroční zlepšení vládním opatřením pro rozpočtovou konsolidaci.
2. 6. 2025Aktualizováno2. 6. 2025

Ceny ropy rostou, OPEC+ zachoval tempo zvyšování těžby

Ceny ropy zahájily pondělní obchodování v Asii výrazným růstem. Reagovaly tak na rozhodnutí těžařů ze skupiny OPEC+ zvýšit v červenci těžbu stejným tempem jako v předchozích dvou měsících. To bylo úlevou pro ty, kteří očekávali výraznější zvýšení.
2. 6. 2025

Sestavit rozpočet bude v budoucnu těžší a těžší, míní ekonom Hampl

Když vidím požadavky všech resortů, sestavení rozpočtu bude už v příštím roce velmi obtížné, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle něj bude každý další rozpočet komplikovanější. I političtí představitelé se v Otázkách Václava Moravce shodli, že veřejné finance nejsou v dobrém stavu. „Jsou dlouhodobě neudržitelné,“ míní místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka a místopředsedy SPD Radima Fialy je nutné skončit s dotační politikou.
1. 6. 2025

Velké baterie umožní zefektivnit využívání elektřiny

Přibývání velkých baterií v tuzemsku má od října umožnit novela známá jako Lex OZE 3. Využívat je půjde pro stabilizaci sítě i obchodně. A zájem investorů je obrovský. „Kdo nastoupí do trhu služeb výkonové rovnováhy nejdřív, vydělá na tom nejvíc, protože ceny budou klesat,“ míní specialista na baterie Ivo Apfel. Podle zástupců oboru ale ještě zbývá dořešit problémy s jejich připojováním k soustavě.
1. 6. 2025

Novela zákoníku práce přináší brigády pro čtrnáctileté nebo kratší výpovědní dobu

V Česku začne od června platit zásadní reforma pracovních předpisů. Dopadne mimo jiné na firmy i jejich zaměstnance. Vláda si od ní slibuje zpružnění trhu – třeba lidem, kteří se vrací z rodičovské dovolené, garantuje původní pozici, dává možnost prodloužit zkušební dobu nebo upravuje tu výpovědní.
31. 5. 2025

O volbách či dostupnosti bydlení diskutovali hosté Politického spektra

O sněmovních volbách, platech ve státní sféře, indexu prosperity a finančního zdraví, dostupnosti bydlení či výdajích na obranu debatovali hosté Politického spektra s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuse se zúčastnili zástupce občanského hnutí Přísaha Pavel Černý, předseda hnutí Hlas Petr Hrdý a Radek Pileček z hnutí Jihočeši 2012.
31. 5. 2025

Trump plánuje zdvojnásobit cla na ocel a hliník na padesát procent

Americký prezident Donald Trump plánuje zvýšit clo na dovoz ocele do Spojených států na 50 procent ze současných 25 procent. Řekl to na setkání se zaměstnanci ocelárny U.S. Steel v Pensylvánii. Zvýšení cla má podle něj posílit americký ocelářský průmysl. Později na své sociální síti Truth Social napsal, že vyšší clo se bude vztahovat i na hliník a vstoupí v platnost 4. června.
31. 5. 2025Aktualizováno31. 5. 2025
Načítání...