Bratislava/Brusel - Na 2,4 procenta zpomalilo v únoru na Slovensku podle metodiky Evropské unie meziroční tempo růstu cen zboží a služeb. Jedná se tak o nejmenší hodnotu za posledních 15 měsíců. V lednu inflace činila 2,7 procenta. Růst cen na Slovensku zvolnil již pátý měsíc za sebou. Eurostat dále informoval také o mírném zrychlení inflace eurozóny a poklesu tempa růstu cen v rámci celé Evropské unie. V příštích měsících má inflace dále zpomalovat, což vede k obavám z deflace, která by se negativně projevila v tržbách firem a poškodila tak ekonomiku především měnové unie.
Ve srovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny u našich sousedů nezměnily. V lednu meziměsíčně stouply o 0,3 procenta.
V únoru se meziročně nejvíce, o 8,8 procenta, zvýšily ceny ve zdravotnictví a ceny alkoholových nápojů a tabáku. Naopak nejvýrazněji se snížily ceny v dopravě, a to o 5,7 procenta. Meziměsíčně zaplatí Slováci více opět hlavně ve zdravotnictví a také v hotelích, kavárnách a restauracích, shodně o 0,6 procenta. Oděvy a obuv naopak zlevnily o 1,1 procenta.
Zpomalení inflace potvrzuje i Slovenský statistický úřad
Zpomalení tempa inflace potvrdily i údaje v národní metodice, které slovenští statistici zveřejnili minulý týden. Podle nich se růst cen zboží a služeb z lednových 3,4 procenta snížil na 3,1 procenta, nejníže od listopadu 2007. Rozdíl v hodnotách inflace v národní a harmonizované metodice způsobuje odlišné složení spotřebních košů.
Harmonizované indexy spotřebitelských cen se sestavují kvůli porovnání inflace zemí unie. Slouží také na posouzení plnění příslušného maastrichtského kritéria pro vstup do eurozóny. Slovensko je členem měnové unie od ledna.
Eurozóně hrozí deflace
Eurostat dnes také uvedl, že inflace v eurozóně v únoru zrychlila na 1,2 procenta z lednových 1,1 procenta. V celé Evropské unii naopak růst spotřebitelských cen v druhém měsíci roku 2009 zpomalil na 1,7 procenta z lednových 1,8 procenta. Podle ekonomů to však neznamená automaticky obrat a inflace bude v příštích měsících zpomalovat, což Evropskou centrální banku možná přiměje k dalšímu snižování úroků.
Zvolnění tempa růstu cen vyvolává obavy z deflace, tedy absolutního meziročního poklesu cen, jenž by mohl těžce poškodit především ekonomiku eurozóny. Případná deflace by se totiž mohla negativně odrazit v poklesu tržeb firem, které už nyní trpí celou řadou problémů. Podniky jsou pak nuceny šetřit náklady, což může mít vliv na nezaměstnanost.
