Čínská ekonomika zaznamenala v roce 2021 meziroční růst 8,1 procenta, v druhém pololetí se tempo ale zmírnilo. V závěrečném čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) oproti stejnému období loňského roku vzrostl o čtyři procenta. Na vině je podle agentur Reuters a AP mimo jiné pokles trhu s nemovitostmi.
Hrubý domácí produkt Číny se loni zvedl o 8,1 procenta. Tempo ovlivnil i trh s nemovitostmi
Čtyřprocentní růst v posledních třech měsících loňského roku je sice větší než 3,6procentní vzestup, který předpokládali analytici, ale je nejslabší za poslední rok a půl. V předchozím čtvrtletí růst čínského HDP činil 4,9 procenta a v prvním čtvrtletí dokonce 18,3 procenta.
Loňský 8,1procentní meziroční růst je nejvyšší za poslední desetiletí, částečně za ním ale stojí pomalejší vzestup v roce 2020, kdy čínskou ekonomikou otřásla pandemie covidu-19 a přísné uzávěry. Růst hrubého domácího produktu tehdy činil 2,3 procenta. I tak byla Čína jedinou z velkých světových ekonomik, která zaznamenala v roce 2020 růst, připomněla agentura Kjódó. Odborníci předpokládali, že druhá největší ekonomika světa za loňský rok vykáže vzestup o osm procent.
Růst zpomalily opatření a trh s nemovitostmi
Na začátku loňského roku zaznamenala čínská ekonomika silný start. Od října do prosince 2021 však vzrostla pouze o čtyři procenta, a to kvůli poklesu trhu s nemovitostmi. Došlo k němu snižováním zadluženosti v sektoru, postup regulačních úřadů vyvolal nesplácení některých silně zadlužených společností.
Také přísná protikoronavirová opatření se projevila omezením spotřeby. Podle Kjódó se na tempu růstu projevil také strach z další vlny infekcí a možných otřesů na finančních trzích.
Prognózy varují, že pomalejší tempo růstu jako v posledních dvou čtvrtletích loňského roku bude přetrvávat i v letošním roce kvůli novým epidemiím koronaviru a snaze vlády přimět rozsáhlý realitní sektor k omezení zadluženosti, uvedla AP. To může mít globální dopady a snížit čínskou poptávku po oceli a spotřebním zboží.