Hrozící nedostatek mědi ohrožuje energetickou transformaci, varuje S&P Global

Poptávka po mědi prudce roste, ale dodávky nejsou schopné udržet tempo s poptávkou, což by mohlo zmařit energetickou transformaci a ohrozit cíl nulových čistých emisí. Měď je důležitá pro elektromobily, větrné a solární elektrárny a také pro infrastrukturu, která zajišťuje přepravu a skladování obnovitelné energie. Do roku 2035 se má poptávka po mědi téměř zdvojnásobit. Pokud nebudou k dispozici významné nové dodávky, zůstanou klimatické cíle nedosažitelné. Vyplývá to ze studie společnosti S&P Global, na kterou upozornil server CNBC.

Elektromobily, solární a větrné elektrárny, baterie pro skladování energie, to vše potřebuje měď. Podle S&P Global elektromobil potřebuje dvaapůlkrát více mědi než vůz se spalovacím motorem. Solární elektrárny potřebují na jeden megawatt instalovaného výkonu dvakrát více mědi, než je potřeba při výrobě elektřiny ze zemního plynu nebo uhlí. V případě větrné elektrárny na moři je to až pětkrát více.

Meď je také hlavní pro infrastrukturu, která zajišťuje přenos obnovitelné energie. Využívá se pro kabely, tranzistory a měniče.

„Energetická transformace bude na mědi mnohem více záviset než náš současný energetický systém,“ řekl CNBC místopředseda společnosti S&P Global Daniel Yergin. „Měď je kovem elektrifikace a je z velké části tím, o čem je přechod na novou energetiku,“ dodal.

Zpráva předpokládá, že poptávka po mědi se do roku 2035 téměř zdvojnásobí na 50 milionů tun. Do roku 2050 pak dosáhne více než 53 milionů tun. To je podle S&P Global více než všechna měď, která se spotřebovala na světě v letech 1900 až 2021.

Trojnásobná poptávka

Obnovitelné zdroje energie mají hlavní podíl na nárůstu poptávky. S&P Global odhaduje, že potřeba mědi pro elektromobily, větrné a solární elektrárny a baterie se do poloviny příštího desetiletí ztrojnásobí. K tomu se přidá růst poptávky z jiných oblastí, což zájem o měď posune na dosud nevídanou úroveň.

Spuštění nové těžby není vůbec jednoduché. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) trvá v průměru 16 let, než se podaří plně spustit těžbu v novém dole. Prozatím může část vyšší poptávky uspokojit zvýšení využití stávajících dolů a vyšší recyklace.

S&P Global nabídla dva scénáře budoucího vývoje. V případě horšího scénáře, který počítá s tím, že produkce bude nadále ve zhruba stejném rozsahu, bude v roce 2035 chybět na trhu deset milionů tun mědi. Deficitní však má být trh ve 30. letech i podle optimističtějšího scénáře, kdy se zvýší těžba a zintenzivní recyklace, i když deficit bude nižší. Ani podle jednoho ze scénářů nebude nabídka dostatečná, aby pokryla poptávku pro dosažení čistých nulových emisí do roku 2050, uvádí zpráva.

Zpráva S&P Global přichází v době, kdy jsou ceny mědi pod tlakem. Ceny komodit se obecně propadly kvůli obavám z recese, která by mohla znamenat zpomalení poptávky. V pátek cena mědi klesla pod 7000 dolarů (170 200 korun) za tunu a dostala se na nejnižší úroveň od listopadu 2020. Ve druhém čtvrtletí pak cena mědi zaznamenala nejhorší tříměsíční výkon za více než desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 11 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 14 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 22 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 22 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled