Hrozící nedostatek mědi ohrožuje energetickou transformaci, varuje S&P Global

Poptávka po mědi prudce roste, ale dodávky nejsou schopné udržet tempo s poptávkou, což by mohlo zmařit energetickou transformaci a ohrozit cíl nulových čistých emisí. Měď je důležitá pro elektromobily, větrné a solární elektrárny a také pro infrastrukturu, která zajišťuje přepravu a skladování obnovitelné energie. Do roku 2035 se má poptávka po mědi téměř zdvojnásobit. Pokud nebudou k dispozici významné nové dodávky, zůstanou klimatické cíle nedosažitelné. Vyplývá to ze studie společnosti S&P Global, na kterou upozornil server CNBC.

Elektromobily, solární a větrné elektrárny, baterie pro skladování energie, to vše potřebuje měď. Podle S&P Global elektromobil potřebuje dvaapůlkrát více mědi než vůz se spalovacím motorem. Solární elektrárny potřebují na jeden megawatt instalovaného výkonu dvakrát více mědi, než je potřeba při výrobě elektřiny ze zemního plynu nebo uhlí. V případě větrné elektrárny na moři je to až pětkrát více.

Meď je také hlavní pro infrastrukturu, která zajišťuje přenos obnovitelné energie. Využívá se pro kabely, tranzistory a měniče.

„Energetická transformace bude na mědi mnohem více záviset než náš současný energetický systém,“ řekl CNBC místopředseda společnosti S&P Global Daniel Yergin. „Měď je kovem elektrifikace a je z velké části tím, o čem je přechod na novou energetiku,“ dodal.

Zpráva předpokládá, že poptávka po mědi se do roku 2035 téměř zdvojnásobí na 50 milionů tun. Do roku 2050 pak dosáhne více než 53 milionů tun. To je podle S&P Global více než všechna měď, která se spotřebovala na světě v letech 1900 až 2021.

Trojnásobná poptávka

Obnovitelné zdroje energie mají hlavní podíl na nárůstu poptávky. S&P Global odhaduje, že potřeba mědi pro elektromobily, větrné a solární elektrárny a baterie se do poloviny příštího desetiletí ztrojnásobí. K tomu se přidá růst poptávky z jiných oblastí, což zájem o měď posune na dosud nevídanou úroveň.

Spuštění nové těžby není vůbec jednoduché. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) trvá v průměru 16 let, než se podaří plně spustit těžbu v novém dole. Prozatím může část vyšší poptávky uspokojit zvýšení využití stávajících dolů a vyšší recyklace.

S&P Global nabídla dva scénáře budoucího vývoje. V případě horšího scénáře, který počítá s tím, že produkce bude nadále ve zhruba stejném rozsahu, bude v roce 2035 chybět na trhu deset milionů tun mědi. Deficitní však má být trh ve 30. letech i podle optimističtějšího scénáře, kdy se zvýší těžba a zintenzivní recyklace, i když deficit bude nižší. Ani podle jednoho ze scénářů nebude nabídka dostatečná, aby pokryla poptávku pro dosažení čistých nulových emisí do roku 2050, uvádí zpráva.

Zpráva S&P Global přichází v době, kdy jsou ceny mědi pod tlakem. Ceny komodit se obecně propadly kvůli obavám z recese, která by mohla znamenat zpomalení poptávky. V pátek cena mědi klesla pod 7000 dolarů (170 200 korun) za tunu a dostala se na nejnižší úroveň od listopadu 2020. Ve druhém čtvrtletí pak cena mědi zaznamenala nejhorší tříměsíční výkon za více než desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Během pár týdnů se vyrovnaný rozpočet nedá sestavit, říká Ševčík

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Ševčík (za SPD) mluvil ve středečním Interview ČT24 zejména o rozpočtu na rok letošní a příští. Prozradil, kterým resortům by peníze přidal, kterým naopak sebral. Opakovaně kritizoval končící vládu. Zároveň ale připustil, že vyrovnaný rozpočet se „během pár týdnů“ sestavit nedá. Také sdělil, kdy chce prý šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámit, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů. Rozhovor vedl Daniel Takáč.
před 21 hhodinami

Průměrná mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...