Kyjev - Ukrajinská měna dál zažívá strmý pád. Hřivna už oproti dolaru ztratila za poslední rok více než dvě třetiny své hodnoty. Kyjevská vláda se navíc dostává pod čím dál silnější tlak lidí. Premiér Jaceňuk ale tlumí paniku a poukazuje na reformy i velké zahraniční půjčky. Obavy ekonomů ale rostou každým dnem.
Ukrajinská ekonomika má čím dál větší problémy. V důsledku dramatického propadu domácí měny se před ukrajinskou Národní bankou stále častěji scházejí demonstranti. „Lidé prostě nemůžou ze své penze vyjít. Dřív jsem měla důchod 150 USD, dnes je to 30 nebo 20 USD,“ tvrdí obyvatelka Kyjeva.
Dlouhodobě navíc rostou ceny energií, potravin a i reálná nezaměstnanost. Vláda odkazuje na válku na východě země i obří dluhy minulého režimu. Hřivnu chce mít co nejdřív pod kontrolou. „Urychleně přijmeme zákony potřebné ke stabilizaci ukrajinského finančního systému,“ uklidňuje premiér Arsenij Jaceňuk.
Válka na východě ale utichá jen pomalu a zahraniční dárci tlačí Kyjev do radikálních reforem. Také podle českého investora na Ukrajině Tomáše Fialy oslabuje hřivnu nejvíc právě konflikt na východní Ukrajině. „Válka má velice negativní vliv na důvěru investorů a lidí,“ míní investor společnosti Dragon Capital Kyjev.
- Ivan Mikloš, poradce ukrajinské vlády, v Horizontu ČT24: „Situace se dramaticky zhoršila, ale lidé stále čekají a jsou ochotní to zhoršení situace snášet… Je strašně důležité, aby Ukrajina začala dělat potřebné reformy, ale možná ještě důležitější je, aby Západ pochopil, že Ukrajině je potřeba pomoci.“
Guvernérka centrální banky Valerija Hontarevová a ministryně financí Natalija Jarešková se ve středu snažily situaci uklidnit. Podle nich je prudký propad měny nepodložený. Ekonomika a měna se podle nich stabilizují v příštích týdnech, kdy by měly začít proudit prostředky ze záchranného programu Mezinárodního měnového fondu (MMF).
- Taťjana Bolilyjová, uprchlice z Doněcku: „Mnozí se pohybují na hranici přežití. Dnes už přemýšlíte, zda můžete koupit mléko, nebo ne.“
MMF včera večer oznámil, že je připraven ukrajinské centrální bance pomoci devizové problémy řešit. Ukrajina čeká na uvolnění první části z celkových 17,5 miliardy dolarů (asi 422,5 miliardy Kč), které měnový fond Kyjevu přislíbil. Devizové rezervy centrální banky činí jen 6,42 miliardy USD (155 miliard Kč).
Ohrožené jsou znovu i dodávky ruského zemního plynu. Podle Kyjeva mu Moskva opakovaně dodala jen polovinu předplaceného objemu. Ruský Gazprom tvrdí, že je poslal na separatistická území, které Ukrajina nedávno od plynu odpojila. Společnost je ale údajně ochotna dohodnout se s Ukrajinou na kompromisu - více čtěte zde.
Banka ráno omezila obchod s valutami, hned večer ho zase povolila
Ve středu ráno ukrajinská centrální banka ve svém sdělení uvedla, že komerční banky nebudou moci nakupovat cizí měny pro své klienty až „do 27. února 2015 včetně“ a že banky budou moci pro sebe nakoupit devizy v objemu nejvýše 0,5 procenta jejich požadovaného kapitálu. Zákaz měl platit pro banky, které obchodují s devizami jménem klientů, tyto obchody však tvoří téměř veškeré oficiálně registrované transakce.
Tento zákaz rozlítil premiéra Jaceňuka, podle něhož značně poškozuje ukrajinskou ekonomiku. Navíc bance vytkl, že svůj krok s vládou nijak nekonzultovala a on sám se o tom dozvěděl až na internetu. „Dnes ráno jsem na internetu zjistil, že centrální banka nezávisle a bez konzultace učinila rozhodnutí zavřít mezibankovní trh, což nepřispívá ke stabilitě národní měny,“ prohlásil odpoledne Jaceňuk.
Ukrajinská centrální banka ještě ten samý den večer nečekaně zákaz většiny komerčních transakcí s devizami odvolala. Svůj krok nezdůvodnila.
