Hrad dostane peníze na zpevnění břehů rybníka, sněmovna na nová auta

7 minut
Události: Více peněz dostane Hrad i obě komory parlamentu
Zdroj: ČT24

O skoro 200 milionů korun si příští rok polepší společně s prezidentskou kanceláří obě komory Parlamentu . Zvýšení jejich rozpočtů prošlo i přes výhrady opozice a šéfa státní kasy Andreje Babiše (ANO) přes rozpočtový výbor a nyní míří opět do sněmovny. Peníze navíc půjdou na vyšší platy, nákup nových aut i opravy budov.

Hrad dostane oproti letošku 68 milionů korun navíc. Zaplatí z nich především zabezpečení svahů přehrady Klíčava v lánské oboře, které jsou v havarijním stavu. Splachuje se z nich půda do přehrady, která slouží jako zdroj pitné vody pro Kladno a okolí. „Technický stav je opravdu katastrofální a hrozilo by znečištění pitné vody,“ potvrzuje hradní kancléř Vratislav Mynář.

Investovat chce kancelář prezidenta Zemana i přímo na Pražském hradě. Do Chrámu svatého Víta by se totiž mělo od příštího roku procházet přes bezpečnostní rámy za statisíce korun a okolí Hradu budou sledovat nové kamery. Prezident ale odmítá, že by byla tato bezpečnostní opatření nějak spojena s akcí skupiny Ztohoven, která vyvěsila nad Hradem rudé trenýrky.

„Mají souvislost s hrozbou teroristického útoku, před kterým mě varovala Bezpečnostní a informační služba,“ uvedl Zeman důvod většího zabezpečení Hradu.

Vedle toho chce hradní správa příští rok také opravit budovu v areálu Nejvyššího purkrabství, kde dnes sídlí muzeum hraček. Rekonstrukce celého purkrabství by pak měla stát zhruba 39 milionů korun. Celkově by měla Kancelář prezidenta republiky disponovat necelými 458 miliony korun.

Sněmovna dostane nejvíc

Napřesrok si ale nejvíce polepší sněmovna, která by měla dostat o více než 87 milionů víc. Na výdaje tak bude mít necelých 1159 milionů. Sněmovní kancléř Petr Kynštetr uvedl, že celé toto navýšení sněmovního rozpočtu je nutné kvůli pokrytí povinných výdajů. Zvýšily se totiž položky, které se týkají platů poslanců, jejich náhrad i platů zaměstnanců. V plánu jsou také nákupy nových aut za celkem pět milionů korun.

Náklady jsou naprosto srovnatelné, jak jsem si ověřil, s parlamenty okolních zemí.
Petr Kynštetr
vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny

Kancléř rovněž upozornil na to, že sněmovní budova je jednou z nejvytíženějších, protože během schůzí se v ní pohybuje kolem 800 lidí, dvakrát do roka se v ní maluje a musí se v ní vyměňovat podlahové krytiny. Poukázal i na to, že roste počet seminářů a konferencí pořádaných ve sněmovně, které je nutné finančně pokrýt.

Provozní výdaje se ale naproti tomu podle kancléře sníží o 30,5 milionu korun. Například výdaje na služby mají klesnout o 22 milionů korun. A na investice má pak sněmovna mít 20 milionů korun.

Senátoři chtějí HD přenos

Senát dostane oproti letošku přidáno téměř 37 milionů – to je o 9,8 milionu korun méně, než horní komora požadovala. Nakonec tak asi bude muset hospodařit se zhruba 558 miliony korun. Vedle vyšších platů senátorů, jejich asistentů a dalších povinných výdajů chce horní komora investovat hlavně do vybavení hlavního jednacího sálu.

Senát
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Na řadu tak zřejmě přijde výměna starých kamer, prostřednictvím nichž se vysílají přenosy. Senátní jednání by tak mohla být od příštího roku přístupná ve vysokém rozlišení. „Jsme pozadu za ostatními ústavními institucemi. Například v Poslanecké sněmovně byly tyto kamery nakoupeny už před deseti lety,“ dodává mluvčí Senátu Eva Davidová. V rozpočtu má horní komora na kamery vyhrazené 4,5 miliony korun.

Babiš by chtěl víc šetřit

Přestože prošly všechny tři rozpočty hladce sněmovním výborem, ministr financí Andrej Babiš se výhradami netajil. „Nemám pocit, že by se v těchto institucích moc šetřilo, ale nerozhoduji o tom sám,“ uvedl.

Pro větší šetření by byla také pravicová opozice. „Pokud my vyčítáme vládě, že nešetří zejména provozní výdaje, tak se to týká všech kapitol rozpočtu,“ dodává předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

I přes tyto výtky se ale ani jeden z rozpočtů už asi měnit nebude. Definitivní schvalování čeká sněmovnu v prosinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 7 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 18 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026
Načítání...