Hrad dostane peníze na zpevnění břehů rybníka, sněmovna na nová auta

Nahrávám video
Události: Více peněz dostane Hrad i obě komory parlamentu
Zdroj: ČT24

O skoro 200 milionů korun si příští rok polepší společně s prezidentskou kanceláří obě komory Parlamentu . Zvýšení jejich rozpočtů prošlo i přes výhrady opozice a šéfa státní kasy Andreje Babiše (ANO) přes rozpočtový výbor a nyní míří opět do sněmovny. Peníze navíc půjdou na vyšší platy, nákup nových aut i opravy budov.

Hrad dostane oproti letošku 68 milionů korun navíc. Zaplatí z nich především zabezpečení svahů přehrady Klíčava v lánské oboře, které jsou v havarijním stavu. Splachuje se z nich půda do přehrady, která slouží jako zdroj pitné vody pro Kladno a okolí. „Technický stav je opravdu katastrofální a hrozilo by znečištění pitné vody,“ potvrzuje hradní kancléř Vratislav Mynář.

Investovat chce kancelář prezidenta Zemana i přímo na Pražském hradě. Do Chrámu svatého Víta by se totiž mělo od příštího roku procházet přes bezpečnostní rámy za statisíce korun a okolí Hradu budou sledovat nové kamery. Prezident ale odmítá, že by byla tato bezpečnostní opatření nějak spojena s akcí skupiny Ztohoven, která vyvěsila nad Hradem rudé trenýrky.

„Mají souvislost s hrozbou teroristického útoku, před kterým mě varovala Bezpečnostní a informační služba,“ uvedl Zeman důvod většího zabezpečení Hradu.

Vedle toho chce hradní správa příští rok také opravit budovu v areálu Nejvyššího purkrabství, kde dnes sídlí muzeum hraček. Rekonstrukce celého purkrabství by pak měla stát zhruba 39 milionů korun. Celkově by měla Kancelář prezidenta republiky disponovat necelými 458 miliony korun.

Sněmovna dostane nejvíc

Napřesrok si ale nejvíce polepší sněmovna, která by měla dostat o více než 87 milionů víc. Na výdaje tak bude mít necelých 1159 milionů. Sněmovní kancléř Petr Kynštetr uvedl, že celé toto navýšení sněmovního rozpočtu je nutné kvůli pokrytí povinných výdajů. Zvýšily se totiž položky, které se týkají platů poslanců, jejich náhrad i platů zaměstnanců. V plánu jsou také nákupy nových aut za celkem pět milionů korun.

Náklady jsou naprosto srovnatelné, jak jsem si ověřil, s parlamenty okolních zemí.
Petr Kynštetr
vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny

Kancléř rovněž upozornil na to, že sněmovní budova je jednou z nejvytíženějších, protože během schůzí se v ní pohybuje kolem 800 lidí, dvakrát do roka se v ní maluje a musí se v ní vyměňovat podlahové krytiny. Poukázal i na to, že roste počet seminářů a konferencí pořádaných ve sněmovně, které je nutné finančně pokrýt.

Provozní výdaje se ale naproti tomu podle kancléře sníží o 30,5 milionu korun. Například výdaje na služby mají klesnout o 22 milionů korun. A na investice má pak sněmovna mít 20 milionů korun.

Senátoři chtějí HD přenos

Senát dostane oproti letošku přidáno téměř 37 milionů – to je o 9,8 milionu korun méně, než horní komora požadovala. Nakonec tak asi bude muset hospodařit se zhruba 558 miliony korun. Vedle vyšších platů senátorů, jejich asistentů a dalších povinných výdajů chce horní komora investovat hlavně do vybavení hlavního jednacího sálu.

Senát
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Na řadu tak zřejmě přijde výměna starých kamer, prostřednictvím nichž se vysílají přenosy. Senátní jednání by tak mohla být od příštího roku přístupná ve vysokém rozlišení. „Jsme pozadu za ostatními ústavními institucemi. Například v Poslanecké sněmovně byly tyto kamery nakoupeny už před deseti lety,“ dodává mluvčí Senátu Eva Davidová. V rozpočtu má horní komora na kamery vyhrazené 4,5 miliony korun.

Babiš by chtěl víc šetřit

Přestože prošly všechny tři rozpočty hladce sněmovním výborem, ministr financí Andrej Babiš se výhradami netajil. „Nemám pocit, že by se v těchto institucích moc šetřilo, ale nerozhoduji o tom sám,“ uvedl.

Pro větší šetření by byla také pravicová opozice. „Pokud my vyčítáme vládě, že nešetří zejména provozní výdaje, tak se to týká všech kapitol rozpočtu,“ dodává předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

I přes tyto výtky se ale ani jeden z rozpočtů už asi měnit nebude. Definitivní schvalování čeká sněmovnu v prosinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 16 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 23 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 23 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
9. 5. 2026

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026
Načítání...