HP prodá výrobu PC a skoncuje s tablety

San Francisco – Spolu s výsledky hospodaření prezentoval největší výrobce počítačů na světě, americká společnost Hewlett-Packard (HP), velké změny ve struktuře firmy. Chystá se ukončit výrobu počítačových tabletů a chytrých telefonů, navíc do konce příštího roku plánuje prodat nebo oddělit do samostatné firmy výrobu osobních počítačů. Spolu s těmito kroky posílí také výrobu softwaru koupí společnosti Autonomy za zhruba deset miliard dolarů (171 miliard korun).

Změny by přitom patřily k nejvýraznějším změnám za celou 72letou historii firmy a odráží problémy, se kterými se nyní potýká výroba osobních počítačů a dalších přístrojů. Hewlett-Packard se tak přiblíží svému konkurentovi IBM, na jehož hlavní části příjmů se v současnosti podílí software a služby.

Do října HP zanechá výroby telefonů s operačním systémem WebOS a tabletů TouchPad, protože se mu nepodařilo přilákat dostatek zájemců. Stejně jako další výrobci nedokáže bojovat s konkurenčními produkty iPohne a iPad firmy Apple. TouchPad firma začala prodávat teprve v červenci a WebOS získala loňskou akvizicí firmy Palm.

Firma začala jako výrobce oscilátorů. Garáž, ve které ve čtyřicátých letech minulého století montovala první kousky, je považována za místo vzniku technologického centra Silicon Valley. „Je to asi překvapující zpráva, ale myslím si, že do budoucna se ukáže, že to bylo zřejmě správné rozhodnutí,“ myslí si šéfredaktor serveru Živě.cz David Polesný.

Richard Lee, specialista na investiční bankovnictví, Reuters

„Počítačová divize je největší z celé firmy - je zodpovědná za polovinu příjmů v loňském roce. Myslím, že firma chce jen akcionářům ukázat, odkud pochází většina jejich majetku.“

Prodávat PC se nevyplatí

Na trhu se přitom spekulace, že HP nemá zájem si nadále ponechat výrobu počítačů, objevily již před několika měsíci. Přestože výroba počítačů nyní tvoří hlavní část příjmů firmy, kvůli prudkému propadu cen počítačů a silné konkurenci je nejméně zisková a potýká se s pomalým růstem. Ve hře o budoucnost počítačové divize je odprodej jinému vlastníkovi či osamostatnění firmy.

I nadále pak HP hodlá prodávat servery a další vybavení firemním zákazníkům. Tyto aktivity sice nemají v současnosti tak vysoký podíl na celkových příjmech skupiny jako osobní počítače, mají však mnohem vyšší ziskovou marži. Firma si hodlá ponechat i výrobu tiskáren.

Práce na PC
Zdroj: ČT24

Firma svým rozhodnutím napodobila konkurenční IBM, která kdysi patřila mezi největší hráče na trhu osobních počítačů. V roce 2005 však výrobu počítačů prodala a místo toho se zaměřila na software a služby, které nemají tak vysoké náklady na práci a součástky jako počítačový hardware. Zatím není jasné, jak se nové kroky dotknou počtu zaměstnanců. HP má celosvětově více než 300 tisíc zaměstnanců.

Softwarovou divizi má posílit třetí největší akvizice v historii firmy - koupě společnosti Autonomy za zhruba deset miliard dolarů. „Na osobních počítačích firmy vydělávají stále méně. Trh se přenáší směrem k levnější výrobě, ke snižování nákladů a tradiční firmy, které si zakládají především na vysoké kvalitě a servisu, se zaměřují na trh serverů a dalších řešení, které přináší mnohem větší zisk,“ dodává odborník na telekomunikace Jan Lodl.

HP se do červených čísel ve čtvrtletí nedostal, chce tomu zabránit i příště

Během třetího fiskálního čtvrtletí vzrostl čistý zisk HP o devět procent na 1,93 miliardy dolarů, a to z loňských srovnatelných 1,77 miliardy. Příjmy se zvýšily o necelá dvě procenta na 31,2 miliardy dolarů. 

Hewlett-Packard
Zdroj: ISIFA/EPA/JOHN G. MABANGLO

Ovšem výrobce nepotěšil investory výhledem na další období, neboť ve čtvrtém čtvrtletí očekává očištěný zisk na akcii v rozmezí 1,12 až 1,16 dolaru. Analytici přitom původně počítali se ziskem až 1,32 dolaru na akcii. HP rovněž mírně snížil výhled příjmů na celý letošní rok na 127,2 miliardy až 127,6 miliardy dolarů z původních 129 miliard až 130 miliard. Analytici čekají příjmy ve výši 129,12 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 2 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 19 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026
Načítání...