Hospodářský výbor k Temelínu: Prioritou je zapojení českých firem

Praha - Sněmovní výbor jednal za přítomnosti představitelů uchazečů o dostavbu Temelína o příležitostech, jež dostavba nabízí. Podle předsedy výboru Milana Urbana (ČSSD) má zásadní význam, aby bylo do tohoto procesu zapojeno co nejvíc českých firem, a nestane se, že tak velká investice „proteče mezi prsty české země“. Zároveň zdůraznil, že hospodářský výbor je z hlediska rozhodování v tendru „přísně neutrální“, plní ovšem roli obhájce českého hospodářství. Česko-ruské Konsorcium MIR slibuje nejméně 70 procent z celkové ceny zakázky pro české podniky, americko-japonská společnost Westinghouse pak nejméně 60 procent.

Dostavbu Temelína vidí hospodářský výbor jako příležitost pro podporu zaměstnanosti a prosperitu. „Hospodářský výbor nemůže a ani nechce zasahovat do průběhu výběrového řízení, nemůžeme zastupovat vládu ani výběrovou komisi, ale chceme jednoznačně a nahlas říci, že pokud jako politici máme obhajovat tak velkou investici, která bude ovlivňovat budoucnost české ekonomiky, tak k tomu jasné slovo říci musíme,“ konstatoval Urban na tiskové konferenci a vysvětlil tak důvod, proč si výbor pozval zástupce zbývajících uchazečů o dostavbu Temelína. Další jednání by měla pokračovat v září tohoto roku.  

Podle Urbana budou politici muset před voliči investici stovek miliard korun do nových bloků Temelína obhájit. 

Prezident Hospodářské komory Petr Kužel ocenil, že oba uchazeči nabízejí jadernou bezpečnost i možnost, aby se český průmysl ucházel o zakázky v rámci této investice. „Pro nás je zásadní, aby peníze, které půjdou z našich kapes, z kapes daňových poplatníků, zůstaly doma, zůstaly u našich subdodavatelů i přímých dodavatelů při možné výstavbě Jaderné elektrárny Temelín. Toto je zásadní i pro zaměstnanost,“ uvedl během jednání výboru prezident Hospodářské komory Petr Kužel.   

Firem bylo zatím osloveno málo, míní zástupce Svazu průmyslu a dopravy ČR

Zástupce Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Ira pak na jednání výboru vyjádřil politování, že zatím nebyly osloveny ke spolupráci všechny firmy, které se podílely na stavbě prvních dvou bloků elektrárny. Podle Iry by měli uchazeči o stavbu v nadcházejících měsících jednat i s dalšími podniky a pokusit se ještě rozšířit okruh svých dodavatelů.

Co uchazeči o dostavbu Temelína nabízejí českým firmám?

Westinghouse:

Viceprezident společnosti Westinghouse Sandy Rupprecht řekl, že jeho společnost počítá s využitím stovek místních firem. Podle něj by v případě vítězství Westinghousu v tendru mělo 90 procent pracovních sil podílejících se na budování elektrárny pocházet z Česka. Westinghouse podle něj také očekává, že by se Česko stalo průmyslovou základnou pro případné další stavby jaderných bloků od americké společnosti v Evropě.

„Westinghouse není vertikálně integrovaná společnost, nemáme součásti dodavatelského řetězce v rámci vlastní firmy. Proto musíme vždy lokalizovat, najít způsob, jak využít místní průmysl a místní inženýry, abychom jadernou elektrárnu zhotovili,“ podotkl Rupprecht.

Konsorcium MIR.1200:   

Josef Perlík ze společnosti Škoda JS, která je českým členem Konsorcia MIR.1200, uvedl, že v případě úspěchu konsorcia vznikne v Česku 10 tisíc nových pracovních míst. Konsorcium podle něj zajistí práci napříč celým spektrem jaderného projektu, tedy nejen pro montáž, ale i pro vysoce kvalifikované zaměstnance.   

Dodal, že nabídka konsorcia nabízí českým společnostem možnost spolupráce s ruskou firmou Rosatom na trzích, kde Rosatom staví další jaderné bloky. „Korporace Rosatom je jediná, kde již probíhá reálná kooperace s českými subdodavateli. Tato kooperace je už nyní v řádech miliard korun,“ řekl Perlík.

Vítěze tendru na dostavbu Temelína by měl ČEZ vybrat ještě letos

Náklady na dostavbu elektrárny se odhadují na 200 až 30 miliard korun, nové bloky by měly začít elektřinu vyrábět v roce 2025 a v provozu by měly být 60 let.

Nahrávám video
TK hospodářského výboru k dostavbě Temelína
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 14 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 21 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 21 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
9. 5. 2026

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026
Načítání...