Horníci by mohli od příštího roku odcházet do důchodu o pět let dříve

Ostrava - Dřívější odchody horníků do důchodu pomohou snížit stavy lidí v hornictví bez razantního nárůstu nezaměstnanosti. Zároveň zohlední extrémně těžkou práci v podzemí, kterou nelze dělat tak dlouho jako jiné profese. Zákon by mohl platit už od příštího roku, v nejbližší době se jím bude zabývat vláda. Stát tak reaguje na krizi OKD, které kvůli nízkým cenám uhlí utlumuje těžbu rychleji, než plánovalo. Postupně propouští, ještě do konce roku skončí 300 zaměstnanců z kanceláří i šachet.

Podle šéfa hornických odborů Jaromíra Pytlíka nový zákon umožní, že ročně odejde do starobního důchodu o 100 horníků více než dosud. „Příští rok by tak mohlo skončit celkem 250 až 300 lidí, kteří by byli sociálně zabezpečeni,“ uvedl.

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň potvrdil, že resort chce s ohledem na špatnou situaci v hornictví a možné sociální dopady propouštění v Moravskoslezském i Ústeckém kraji zákon prosadit co nejdříve. Ministerstvo podle něho nemá zprávy o tom, že by z některého resortu zazněly zásadní připomínky proti návrhu. „Stát si musí vážit lidí, kteří celý život pracují v těžkých podmínkách jako horníci. Nesmíme jim znepříjemňovat život a nutit je pár let před důchodem hledat novou práci v jiném oboru,“ prohlásila ministryně Michaela Marksová.

Fárat do 65 let? Nesmysl, který jinde v Evropě není

Podle současné legislativy mohou odcházet do starobního důchodu dříve jen horníci, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali v nejtěžších podmínkách několik tisíc směn. Horníci, kteří nastoupili po roce 1993, by tak museli fárat až do 65 let. „A to je nesmysl. Člověk nemůže v podmínkách hlubinného dolu pracovat tak dlouho. Nikde jinde takový extrém nenajdete. Všude jinde v Evropě včetně Rumunska horníci končí v 50 až 55 letech,“ řekl Pytlík. Dodal, že například v Polsku mají nárok na důchod po 25 letech a nefárají déle než do padesáti.

„Vzhledem k tomu, že situace v hornictví je velmi špatná a bude se pravděpodobně zhoršovat, je nezbytně nutné, aby i naši horníci odcházeli do důchodu normálně. Kdyby se tak nestalo, bylo by to hodně zlé. Hornictví je rozbuška,“ varoval Pytlík. Propouštění hrozí hlavně lidem před důchodem. Horníci s podlomeným zdravím, kteří celý život fárali, mají velmi malou šanci najít si jinou práci. Například Dušanu Kalafutovi je 53 let a na šachtě pracuje 36 roků. „Nevím, co bych dělal jiného, kdyby mne propustili. Možná by se mi podařilo sehnat místo vrátného. Těžko se s tou nejistotou žije,“ řekl horník.

Hornické odbory vyvíjejí tlak na dřívější odchody horníků do důchodu přes dvacet let. Téma otevřel roku 2013 premiér Jiří Rusnok, když nařídil připravit legislativní návrhy, které by zmírnily sociální dopady plánovaného uzavření Dolu Paskov. OKD se nakonec zavázalo, že tam těžbu udrží do roku 2017. Stát za to slíbil 600 milionů na sociální programy pro horníky.

Podmínkou bude 3 300 směn v hlubinném dole

Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo novou legislativní úpravu připravovat v souvislosti s problémy OKD a útlumem těžebního průmyslu. Spolupracovalo na něm s Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Podle návrhu se sníží věk horníků pro odchod do důchodu o pět let. A týkat se bude i těch, kteří nastoupili po roce 1993. Podmínkou bude odpracování určitého počtu směn pod zemí v hlubinných dolech. Obecně půjde o 3 300 směn. V některých případech, například po dosažení nejvyšší přípustné prašné expozice nebo u zaměstnanců uranových dolů, bude stačit méně odpracovaných směn. Podle propočtu ministerstva umožní nová úprava dřívější odchod do důchodu 3 500 horníků.

Průzkumná štola v uranovém dole Rožná
Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Také OKD se na propouštění připravuje. Pomocí programu zvaného Nová šichta bude pomáhat lidem najít uplatnění v jiných odvětvích, případně rozjet vlastní podnikání. „Spolupracovat budeme s úřadem práce i různými firmami,“ uvedl mluvčí OKD Marek Síbrt. Loni mělo OKD, které patří společnosti New World Resources, 12 tisíc zaměstnanců, nyní jich je přes 11 tisíc. Výrazně poklesl i počet lidí, kteří pracují v dodavatelských firmách. Společnost už provedla řadu úsporných opatření a další plánuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 5 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 7 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 10 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 12 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.