Horníci by mohli od příštího roku odcházet do důchodu o pět let dříve

Ostrava - Dřívější odchody horníků do důchodu pomohou snížit stavy lidí v hornictví bez razantního nárůstu nezaměstnanosti. Zároveň zohlední extrémně těžkou práci v podzemí, kterou nelze dělat tak dlouho jako jiné profese. Zákon by mohl platit už od příštího roku, v nejbližší době se jím bude zabývat vláda. Stát tak reaguje na krizi OKD, které kvůli nízkým cenám uhlí utlumuje těžbu rychleji, než plánovalo. Postupně propouští, ještě do konce roku skončí 300 zaměstnanců z kanceláří i šachet.

Podle šéfa hornických odborů Jaromíra Pytlíka nový zákon umožní, že ročně odejde do starobního důchodu o 100 horníků více než dosud. „Příští rok by tak mohlo skončit celkem 250 až 300 lidí, kteří by byli sociálně zabezpečeni,“ uvedl.

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň potvrdil, že resort chce s ohledem na špatnou situaci v hornictví a možné sociální dopady propouštění v Moravskoslezském i Ústeckém kraji zákon prosadit co nejdříve. Ministerstvo podle něho nemá zprávy o tom, že by z některého resortu zazněly zásadní připomínky proti návrhu. „Stát si musí vážit lidí, kteří celý život pracují v těžkých podmínkách jako horníci. Nesmíme jim znepříjemňovat život a nutit je pár let před důchodem hledat novou práci v jiném oboru,“ prohlásila ministryně Michaela Marksová.

Fárat do 65 let? Nesmysl, který jinde v Evropě není

Podle současné legislativy mohou odcházet do starobního důchodu dříve jen horníci, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali v nejtěžších podmínkách několik tisíc směn. Horníci, kteří nastoupili po roce 1993, by tak museli fárat až do 65 let. „A to je nesmysl. Člověk nemůže v podmínkách hlubinného dolu pracovat tak dlouho. Nikde jinde takový extrém nenajdete. Všude jinde v Evropě včetně Rumunska horníci končí v 50 až 55 letech,“ řekl Pytlík. Dodal, že například v Polsku mají nárok na důchod po 25 letech a nefárají déle než do padesáti.

„Vzhledem k tomu, že situace v hornictví je velmi špatná a bude se pravděpodobně zhoršovat, je nezbytně nutné, aby i naši horníci odcházeli do důchodu normálně. Kdyby se tak nestalo, bylo by to hodně zlé. Hornictví je rozbuška,“ varoval Pytlík. Propouštění hrozí hlavně lidem před důchodem. Horníci s podlomeným zdravím, kteří celý život fárali, mají velmi malou šanci najít si jinou práci. Například Dušanu Kalafutovi je 53 let a na šachtě pracuje 36 roků. „Nevím, co bych dělal jiného, kdyby mne propustili. Možná by se mi podařilo sehnat místo vrátného. Těžko se s tou nejistotou žije,“ řekl horník.

Hornické odbory vyvíjejí tlak na dřívější odchody horníků do důchodu přes dvacet let. Téma otevřel roku 2013 premiér Jiří Rusnok, když nařídil připravit legislativní návrhy, které by zmírnily sociální dopady plánovaného uzavření Dolu Paskov. OKD se nakonec zavázalo, že tam těžbu udrží do roku 2017. Stát za to slíbil 600 milionů na sociální programy pro horníky.

Podmínkou bude 3 300 směn v hlubinném dole

Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo novou legislativní úpravu připravovat v souvislosti s problémy OKD a útlumem těžebního průmyslu. Spolupracovalo na něm s Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Podle návrhu se sníží věk horníků pro odchod do důchodu o pět let. A týkat se bude i těch, kteří nastoupili po roce 1993. Podmínkou bude odpracování určitého počtu směn pod zemí v hlubinných dolech. Obecně půjde o 3 300 směn. V některých případech, například po dosažení nejvyšší přípustné prašné expozice nebo u zaměstnanců uranových dolů, bude stačit méně odpracovaných směn. Podle propočtu ministerstva umožní nová úprava dřívější odchod do důchodu 3 500 horníků.

Průzkumná štola v uranovém dole Rožná
Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Také OKD se na propouštění připravuje. Pomocí programu zvaného Nová šichta bude pomáhat lidem najít uplatnění v jiných odvětvích, případně rozjet vlastní podnikání. „Spolupracovat budeme s úřadem práce i různými firmami,“ uvedl mluvčí OKD Marek Síbrt. Loni mělo OKD, které patří společnosti New World Resources, 12 tisíc zaměstnanců, nyní jich je přes 11 tisíc. Výrazně poklesl i počet lidí, kteří pracují v dodavatelských firmách. Společnost už provedla řadu úsporných opatření a další plánuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 21 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...