Hollande versus Merkelová: Eurobondy a bankovní unie

Paříž – V předvečer dvoudenního summitu Evropské unie se dnes schází německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Očekává se, že dojde na ostré rozpory, jak pokračovat v řešení dluhové krize eurozóny, a žádné konkrétní rozhodnutí se tak očekávat nedá. Oba totiž mají jinou vizi. Hollandova vize počítá s emisí eurobondů, založením společného fondu pro splácení státních dluhů nebo bankovní licencí pro záchranný fond ESM, což všechno Berlín odmítá. Merkelová se v úterý nechala slyšet, že dokud bude naživu, společné ručení za dluhy v EU nepředpokládá.

Německá kancléřka se na včerejším setkání s poslanci koaličních svobodných demokratů (FDP) vyslovila důrazně proti návrhům zavést nástroje společného garantování dluhů zemí eurozóny a vydávání eurobondů, které prosazuje jižní křídlo eurozóny v čele s Francií. Požaduje nejprve vytvoření politické unie. Řídí se v tom názorem většiny Němců, kteří nehodlají platit dluhy ostatních, pokud nad nimi nebudou mít účinnou kontrolu. Sdílení dluhů označila za „ekonomicky mylné a kontraproduktivní“.

Reagovala tak na vyjádření francouzského prezidenta Françoise Hollanda. „Já považuji eurobondy za jednu z možností. Ale ne až za deset let. Pokud zde bude unie a integrace, budou eurobondy v Evropě užitečným nástrojem a já na tom budu dál pracovat,“ řekl Hollande na páteční schůzi představitelů Francie, Německa, Itálie a Španělska v Římě.

Vladimír Pikora z Next Finance: Summit bude k ničemu, nová řešení nepřinese

„Angela Merkelová brilantně prokoukla, že společné dluhopisy (eurobondy) jsou jen odsunutí problému. Předlužené země se sice dostanou k penězům, ale stále budou nezdravě zadlužené. Vlastně tím budou zadlužené ještě víc. Cenou za to bude rozlití dluhu po celé Evropě a prodražení dluhu dosud zdravým zemím, což je nakonec také oslabí.“

Euro
Zdroj: Federico Gambarini/ISIFA/EPA

Merkelová: Můžeme v budoucnu žít v blahobytu?

„Neexistuje kouzelný vzoreček, s nímž lze překonat krizi. Musíme důsledně uplatňovat, co jsme už schválili,“ tvrdí německá kancléřka Angela Merkelová. Hospodářská a měnová unie se podle ní musí stát „unií stability“, žijeme prý v klíčových měsících pro budoucnost Evropy.

Řeč bude i o bankovní unii, Singer má obavy

Některé návrhy, které k vytvoření jednotné regulace bankovního systému v Evropské unii v minulých dvou týdnech unie předkládala, značně ohrožují finanční stabilitu České republiky. „My jsme jednoznačně konstatovali, že některé ty myšlenky typu bankovní unie by mohly být krajně poškozující vliv na českou ekonomiku,“ pohlásil premiér Petr Nečas.

„Bohužel, musím říci, že pro naši zemi a její finanční stabilitu některé věci navrhované v posledních dvou týdnech na úrovni EU znamenají vysoké střednědobé riziko pro finanční stabilitu,“ tvrdí guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Summit EU se koná tento čtvrtek a pátek. Očekává se, že se bude vytvořením bankovní unie zabývat. Návrh předpokládá jednotný dohled nad bankovním sektorem v členských zemích. Lídři Německa, Francie, Itálie a Španělska také navrhli projednat prorůstová opatření asi za 130 miliard eur (zhruba 3,4 bilionu korun).

Na bankovní unii má Merkelová a Hollande odlišní názor

„Francois Hollande by chtěl bankovní unii, tzn. společné ručení za dluhy bank v jižní části Evropy, ale nikoli politickou unii. Angela Merkelová, která dobře ví, o co se jedná, se snaží aspoň naoko bránit německé pozice. Tvrdí, že bankovní unie připadá v úvahu jedině, když bude doprovázena politickou integrací,“ tvrdí expert na mezinárodní vztahy Petr Robejšek.

Německo nepředpokládá, že na summitu padne nějaké rozhodnutí k Řecku. Berlín tudíž snižuje naděje Atén, které doufají ve zmírnění některých podmínek dohodnutých výměnou za pomoc od zahraničních věřitelů. Podle mluvčího Seiberta musí nejprve do Řecka dorazit takzvaná „trojka“, tedy zástupci Evropské unie, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Věřitelé prý musí zjistit, jak efektivně Řecko program využívá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...