Hollande versus Merkelová: Eurobondy a bankovní unie

Paříž – V předvečer dvoudenního summitu Evropské unie se dnes schází německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Očekává se, že dojde na ostré rozpory, jak pokračovat v řešení dluhové krize eurozóny, a žádné konkrétní rozhodnutí se tak očekávat nedá. Oba totiž mají jinou vizi. Hollandova vize počítá s emisí eurobondů, založením společného fondu pro splácení státních dluhů nebo bankovní licencí pro záchranný fond ESM, což všechno Berlín odmítá. Merkelová se v úterý nechala slyšet, že dokud bude naživu, společné ručení za dluhy v EU nepředpokládá.

Německá kancléřka se na včerejším setkání s poslanci koaličních svobodných demokratů (FDP) vyslovila důrazně proti návrhům zavést nástroje společného garantování dluhů zemí eurozóny a vydávání eurobondů, které prosazuje jižní křídlo eurozóny v čele s Francií. Požaduje nejprve vytvoření politické unie. Řídí se v tom názorem většiny Němců, kteří nehodlají platit dluhy ostatních, pokud nad nimi nebudou mít účinnou kontrolu. Sdílení dluhů označila za „ekonomicky mylné a kontraproduktivní“.

Reagovala tak na vyjádření francouzského prezidenta Françoise Hollanda. „Já považuji eurobondy za jednu z možností. Ale ne až za deset let. Pokud zde bude unie a integrace, budou eurobondy v Evropě užitečným nástrojem a já na tom budu dál pracovat,“ řekl Hollande na páteční schůzi představitelů Francie, Německa, Itálie a Španělska v Římě.

Vladimír Pikora z Next Finance: Summit bude k ničemu, nová řešení nepřinese

„Angela Merkelová brilantně prokoukla, že společné dluhopisy (eurobondy) jsou jen odsunutí problému. Předlužené země se sice dostanou k penězům, ale stále budou nezdravě zadlužené. Vlastně tím budou zadlužené ještě víc. Cenou za to bude rozlití dluhu po celé Evropě a prodražení dluhu dosud zdravým zemím, což je nakonec také oslabí.“

Euro
Zdroj: Federico Gambarini/ISIFA/EPA

Merkelová: Můžeme v budoucnu žít v blahobytu?

„Neexistuje kouzelný vzoreček, s nímž lze překonat krizi. Musíme důsledně uplatňovat, co jsme už schválili,“ tvrdí německá kancléřka Angela Merkelová. Hospodářská a měnová unie se podle ní musí stát „unií stability“, žijeme prý v klíčových měsících pro budoucnost Evropy.

Řeč bude i o bankovní unii, Singer má obavy

Některé návrhy, které k vytvoření jednotné regulace bankovního systému v Evropské unii v minulých dvou týdnech unie předkládala, značně ohrožují finanční stabilitu České republiky. „My jsme jednoznačně konstatovali, že některé ty myšlenky typu bankovní unie by mohly být krajně poškozující vliv na českou ekonomiku,“ pohlásil premiér Petr Nečas.

„Bohužel, musím říci, že pro naši zemi a její finanční stabilitu některé věci navrhované v posledních dvou týdnech na úrovni EU znamenají vysoké střednědobé riziko pro finanční stabilitu,“ tvrdí guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Summit EU se koná tento čtvrtek a pátek. Očekává se, že se bude vytvořením bankovní unie zabývat. Návrh předpokládá jednotný dohled nad bankovním sektorem v členských zemích. Lídři Německa, Francie, Itálie a Španělska také navrhli projednat prorůstová opatření asi za 130 miliard eur (zhruba 3,4 bilionu korun).

Na bankovní unii má Merkelová a Hollande odlišní názor

„Francois Hollande by chtěl bankovní unii, tzn. společné ručení za dluhy bank v jižní části Evropy, ale nikoli politickou unii. Angela Merkelová, která dobře ví, o co se jedná, se snaží aspoň naoko bránit německé pozice. Tvrdí, že bankovní unie připadá v úvahu jedině, když bude doprovázena politickou integrací,“ tvrdí expert na mezinárodní vztahy Petr Robejšek.

Německo nepředpokládá, že na summitu padne nějaké rozhodnutí k Řecku. Berlín tudíž snižuje naděje Atén, které doufají ve zmírnění některých podmínek dohodnutých výměnou za pomoc od zahraničních věřitelů. Podle mluvčího Seiberta musí nejprve do Řecka dorazit takzvaná „trojka“, tedy zástupci Evropské unie, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Věřitelé prý musí zjistit, jak efektivně Řecko program využívá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 13 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 19 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...