Havíři vyšli ze šachet do srdce Ostravy, zasahovala i policie

Ostrava – Zhruba dva a půl tisíce lidí se sešly v Ostravě, aby demonstrovaly svůj nesouhlas s úspornými plány společnosti OKD, významného zaměstnavatele v regionu. Velkou část protestujících tvořili horníci z ostravsko-karvinských, ale i dalších tuzemských šachet. Havíři se „po šichtě“ vydali z Bazalů na Prokešovo náměstí, kde kritizovali propouštění a až dvacetiprocentní krácení mezd. Došlo i na vniknutí do bývalého sídla těžařské firmy.

Přestože oficiální a poklidná část demonstrace skončila už před čtvrtou hodinou odpolední, několik desítek protestujících horníků poté vstoupilo do budovy bývalého ředitelství OKD v Ostravě nacházejícího se pár metrů od Prokešova náměstí. Chtěli tam umístit rakev se symboly NWR, vlastníka OKD, a transparenty. Následně je obklíčili policejní těžkooděnci a horníci budovu sami opustili.

Gabriela Holčáková, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje

„V závěru došlo k vyhrocení situace, přičemž k jejímu zklidnění přispěla jak komunikace odborářů, tak antikonfliktního týmu a současně přítomnost policistů speciální pořádkové jednotky. Situace byla stabilizována, k zákroku 'těžkooděnců' nedošlo.“

Pytlík: Stávku nemůžu vyloučit

„S účastí a průběhem (demonstrace) až na ten závěr jsme spokojeni. Přišlo mnohem více lidí, než jsme čekali. Zcela jasně dali najevo, co si myslí,“ prohlásil předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík, který nevylučuje ani stávku horníků. Na konci demonstrace měli havíři pouze položit rakev s „vlajkou“ NWR před bývalou budovu OKD, kde na ně měli zástupci firmy čekat. Rozvášněný dav se však následně přesunul dovnitř a někteří manažeři se jim raději vyhnuli.

Protestující, kteří vnikli do budovy, například viditelně poškodili zasklené dveře. Poškozena byla i kamera na budově a nejméně jedno okno rozbité. Dovnitř vlétlo několik lahví, jedna z nich rozbila skleněný stůl. Pytlík řekl, že nějakou ránu také schytal a že odbory škody uhradí. 

Před horníky předstoupil mluvčí firmy Marek Síbrt, na něhož se demonstranti osopili a v budově ho natlačili na turnikety, takže utekl. „Jeden nebo dva horníci na mě zařvali: Zdrhej,“ uvedl mluvčí. „Respektujeme právo odborů na to, aby vyjádřily svůj názor. I když si myslíme, že všechny možnosti (jednání) ještě nebyly vyčerpány,“ dodal.

Havíři během průvodu drželi nad hlavami transparenty s nápisy Bakalo, už jsme ti vydělali dost! či Zavřený důl už nikdo neotevře. Podnikatel Zdeněk Bakala je přes skupinu BXR a firmu NWR spolumajitelem OKD. Moravskoslezské horníky navíc přijeli podpořit zástupci Mostecké uhelné a odborových svazů.

PROHLÉDNĚTE SI CELOU AKCI OČIMA FOTOGRAFA ČT OSTRAVA MARTINA STRAKY ZDE.

Horníkům se nelíbí, že se společnost OKD rozhodla pro výrazné škrty a chce jim srazit výplaty až o dvacet procent. Navíc zvažuje uzavření nejvíc ztrátového dolu Paskov, kde však v současnosti pracuje více než 2 500 zaměstnanců a 500 lidí z dodavatelských firem. Navíc o řešení důsledků hrozícího masového propouštění z velkých podniků v Moravskoslezském kraji bude ve středu jednat vláda. Krize v hornictví je podle ní vůbec největší problém v celém regionu.

  • Protestní pochod hornických odborů nazvaný Za zachování pracovních míst a slušnou mzdu začal v 15:00 u stadionu Bazaly a průvod se odtud vydal k Prokešovu náměstí. Tam od 15:30 demonstrace pokračovala proslovy. Po půl hodině byl oficiální program ukončen. Právě na Prokešově náměstí ještě nedávno sídlilo vedení těžební společnosti OKD. Od září se ale přesunulo na Důl Darkov. 

HORNICKÉ PROTESTY V MINULOSTI

Horníci ovšem protestovali i v dalších státech bývalého socialistického bloku a zejména v Polsku nebo Rumunsku byla situace poměrně vyhrocená. V roce 2003 došlo ve Varšavě k jednomu z nejnásilnějších protestů od pádu komunismu. Zhruba deset tisíc lidí protestovalo proti záměrům vlády uzavřít některé doly – o práci kvůli tomu mělo přijít asi 14 tisíc lidí. Demonstranti napadli policisty řetězy a Molotovovými koktejly, policisté odpověděli slzným plynem a vodními děly. Během protestů bylo zraněno asi 20 demonstrantů a desítka policistů. Později zablokovali horníci na několik hodin i hlavní železniční a silniční tahy na jihu Polska, k protestu se připojilo asi 2 000 lidí.    

Ještě vyhrocenější byla situace v Rumunsku, kde nespokojení horníci opakovaně pochodovali na hlavní město Bukurešť. Při první „návštěvě“ v roce 1990 se horníci podíleli na potlačení demonstrací mládeže a opozice, když vyplenili sídla demokratických stran, médií a vysokých škol – tehdy přišli o život tři lidé. Také druhý pochod horníků v roce 1991 se neobešel bez obětí na životech – zemřelo šest lidí a protest vedl i k pádu vlády Petre Romana. Soud kvůli těmto incidentům poslal vůdce horníků Mirona Cozmu na 18 let do vězení. 

Nespokojení horníci pochodovali na hlavní město také v roce 1999. K protestu se připojilo asi deset tisíc lidí, kteří požadovali zvýšení mezd o 35 procent a upouštění od rušení dolů. Také tehdy požadovali horníci demisi vlády. Policie se je snažila pomocí zátarasů a kordonů zastavit - při srážkách utrpělo zranění přes 130 lidí. Pořádkové síly ovšem pochod zastavit nedokázaly, kvůli tomu rezignoval ministr vnitra Dejeu. Vláda se nakonec s odbory dohodla na kompromisu – více než dvoutýdenní protesty způsobily podle ministerstva vnitra škodu asi sto milionů dolarů. 

Ve stejném roce drželo přes 150 nezaměstnaných horníků třítýdenní hladovku a hrozili i kolektivní sebevraždou. Nechali se totiž zlákat vysokým odstupným a dobrovolně podali výpověď. Jenomže částka na odstupné se postupně vyčerpala a horníci neměli nárok na státní podporu. Nakonec došlo k dohodě – vláda se zavázala, že horníkům najde nová pracovní místa, kromě toho dostali okamžitou podporu ve výši asi 100 německých marek na hlavu a potraviny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 12 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 12 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...