Harley-Davidson se chce vyhnout vysokým clům. Výrobu určenou Evropě přesune pryč z USA

Americký výrobce motocyklů Harley-Davidson se kvůli evropským clům uvaleným na dovoz výrobků ze Spojených států nechystá zvýšit ceny. Protože mu ale nová cla zvednou náklady, přesune výrobu určenou pro Evropu z USA do zámoří.

Společnost vyčísluje dodatečné náklady na zbytek letošního roku mezi třiceti miliony (664 milionů korun) a pětačtyřiceti miliony dolarů (997 milionů korun). Evropské clo na dovoz jejích věhlasných motorek vyráběných v USA se totiž zvýšilo na 31 procent z původních šesti procent. 

Podle vyjádření podniku ztíží clo zákazníkům možnost pořídit si jeho výrobky a poškodí jejich prodejce. V anketě mezi nadšenci pro tuto značku na hamburských Dnech Harleye umístěné na webu magazínu Der Spiegel nicméně potenciální zákazníci uvádějí, že si vytouženou motorku dopřejí i přes vyšší cenu.

9 minut
Rybecký: I v Evropě jsou továrny, které by byly schopné výrobu harleyů za krátko zvládnout
Zdroj: ČT24

Harley-Davidson loni v Evropě prodal téměř 40 tisíc svých strojů. To staví jeho evropský trh na druhé místo za domovské USA. Cena jedné motorky se zavedením cel podle firmy zvýší v průměru o 2200 dolarů (téměř 49 tisíc korun).

„I když naprostou většinu motocyklů prodává ve Spojených státech, přece jenom je zisk z prodeje v Evropě natolik zajímavý, že jí to stojí za to, aby investovala do případné montáže někde jinde ve světě,“ zmínil šéfredaktor Autoweek.cz Vladimír Rybecký.

Harley Davidson má už od roku 2011 továrnu v Indii a motorky montuje také v Brazílii, výrobnu staví i v Thajsku. Přenos produkce mimo území USA v minulosti kritizovaly tamější odborové svazy.

Americký prezident Donald Trump dával v minulosti firmu z města Milwaukee za příklad amerického podniku strádajícího podle jeho názoru v důsledku obchodních bariér. Sliboval, že z firmy znovu učiní velkou značku. Harley-Davidson se nicméně vždy bránil zavádění cel, se kterými pak přišla Trumpova vláda, protože se obával jejich dopadu na své podnikání.

Eskalování obchodní války

Evropská unie je nyní se Spojenými státy v obchodním sporu, protože Washington zavedl cla na dovoz oceli ve výši 25 procent a na dovoz hliníku ve výši deseti procent. Jelikož se záležitost nepodařilo vyřešit, začala EU od minulého pátku uplatňovat clo 25 procent na dovoz některého zboží z USA. Terčem nových cel jsou výrobky z oceli a hliníku, zemědělské produkty a různé další zboží, mimo jiné džíny, whiskey nebo právě motocykly.

Objem amerických výrobků za rok 2017, na které se bude od 22. června vztahovat clo EU
Zdroj: ČT24

Tím ale kladení obchodních překážek nekončí. Trump už stihl pohrozit, že pokud Evropa brzy nezruší svá ochranná opatření proti americkým firmám, tak zavede dvacetiprocentní clo na dovoz automobilů. Trumpova administrativa už prošetřuje, zda dovoz aut a autodílů není pro Spojené státy bezpečnostním rizikem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánovčera v 13:06

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026
Načítání...