Harley-Davidson se chce vyhnout vysokým clům. Výrobu určenou Evropě přesune pryč z USA

Americký výrobce motocyklů Harley-Davidson se kvůli evropským clům uvaleným na dovoz výrobků ze Spojených států nechystá zvýšit ceny. Protože mu ale nová cla zvednou náklady, přesune výrobu určenou pro Evropu z USA do zámoří.

Společnost vyčísluje dodatečné náklady na zbytek letošního roku mezi třiceti miliony (664 milionů korun) a pětačtyřiceti miliony dolarů (997 milionů korun). Evropské clo na dovoz jejích věhlasných motorek vyráběných v USA se totiž zvýšilo na 31 procent z původních šesti procent. 

Podle vyjádření podniku ztíží clo zákazníkům možnost pořídit si jeho výrobky a poškodí jejich prodejce. V anketě mezi nadšenci pro tuto značku na hamburských Dnech Harleye umístěné na webu magazínu Der Spiegel nicméně potenciální zákazníci uvádějí, že si vytouženou motorku dopřejí i přes vyšší cenu.

Nahrávám video
Rybecký: I v Evropě jsou továrny, které by byly schopné výrobu harleyů za krátko zvládnout
Zdroj: ČT24

Harley-Davidson loni v Evropě prodal téměř 40 tisíc svých strojů. To staví jeho evropský trh na druhé místo za domovské USA. Cena jedné motorky se zavedením cel podle firmy zvýší v průměru o 2200 dolarů (téměř 49 tisíc korun).

„I když naprostou většinu motocyklů prodává ve Spojených státech, přece jenom je zisk z prodeje v Evropě natolik zajímavý, že jí to stojí za to, aby investovala do případné montáže někde jinde ve světě,“ zmínil šéfredaktor Autoweek.cz Vladimír Rybecký.

Harley Davidson má už od roku 2011 továrnu v Indii a motorky montuje také v Brazílii, výrobnu staví i v Thajsku. Přenos produkce mimo území USA v minulosti kritizovaly tamější odborové svazy.

Americký prezident Donald Trump dával v minulosti firmu z města Milwaukee za příklad amerického podniku strádajícího podle jeho názoru v důsledku obchodních bariér. Sliboval, že z firmy znovu učiní velkou značku. Harley-Davidson se nicméně vždy bránil zavádění cel, se kterými pak přišla Trumpova vláda, protože se obával jejich dopadu na své podnikání.

Eskalování obchodní války

Evropská unie je nyní se Spojenými státy v obchodním sporu, protože Washington zavedl cla na dovoz oceli ve výši 25 procent a na dovoz hliníku ve výši deseti procent. Jelikož se záležitost nepodařilo vyřešit, začala EU od minulého pátku uplatňovat clo 25 procent na dovoz některého zboží z USA. Terčem nových cel jsou výrobky z oceli a hliníku, zemědělské produkty a různé další zboží, mimo jiné džíny, whiskey nebo právě motocykly.

Objem amerických výrobků za rok 2017, na které se bude od 22. června vztahovat clo EU
Zdroj: ČT24

Tím ale kladení obchodních překážek nekončí. Trump už stihl pohrozit, že pokud Evropa brzy nezruší svá ochranná opatření proti americkým firmám, tak zavede dvacetiprocentní clo na dovoz automobilů. Trumpova administrativa už prošetřuje, zda dovoz aut a autodílů není pro Spojené státy bezpečnostním rizikem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...