Harley-Davidson se chce vyhnout vysokým clům. Výrobu určenou Evropě přesune pryč z USA

Americký výrobce motocyklů Harley-Davidson se kvůli evropským clům uvaleným na dovoz výrobků ze Spojených států nechystá zvýšit ceny. Protože mu ale nová cla zvednou náklady, přesune výrobu určenou pro Evropu z USA do zámoří.

Společnost vyčísluje dodatečné náklady na zbytek letošního roku mezi třiceti miliony (664 milionů korun) a pětačtyřiceti miliony dolarů (997 milionů korun). Evropské clo na dovoz jejích věhlasných motorek vyráběných v USA se totiž zvýšilo na 31 procent z původních šesti procent. 

Podle vyjádření podniku ztíží clo zákazníkům možnost pořídit si jeho výrobky a poškodí jejich prodejce. V anketě mezi nadšenci pro tuto značku na hamburských Dnech Harleye umístěné na webu magazínu Der Spiegel nicméně potenciální zákazníci uvádějí, že si vytouženou motorku dopřejí i přes vyšší cenu.

Nahrávám video

Harley-Davidson loni v Evropě prodal téměř 40 tisíc svých strojů. To staví jeho evropský trh na druhé místo za domovské USA. Cena jedné motorky se zavedením cel podle firmy zvýší v průměru o 2200 dolarů (téměř 49 tisíc korun).

„I když naprostou většinu motocyklů prodává ve Spojených státech, přece jenom je zisk z prodeje v Evropě natolik zajímavý, že jí to stojí za to, aby investovala do případné montáže někde jinde ve světě,“ zmínil šéfredaktor Autoweek.cz Vladimír Rybecký.

Harley Davidson má už od roku 2011 továrnu v Indii a motorky montuje také v Brazílii, výrobnu staví i v Thajsku. Přenos produkce mimo území USA v minulosti kritizovaly tamější odborové svazy.

Americký prezident Donald Trump dával v minulosti firmu z města Milwaukee za příklad amerického podniku strádajícího podle jeho názoru v důsledku obchodních bariér. Sliboval, že z firmy znovu učiní velkou značku. Harley-Davidson se nicméně vždy bránil zavádění cel, se kterými pak přišla Trumpova vláda, protože se obával jejich dopadu na své podnikání.

Eskalování obchodní války

Evropská unie je nyní se Spojenými státy v obchodním sporu, protože Washington zavedl cla na dovoz oceli ve výši 25 procent a na dovoz hliníku ve výši deseti procent. Jelikož se záležitost nepodařilo vyřešit, začala EU od minulého pátku uplatňovat clo 25 procent na dovoz některého zboží z USA. Terčem nových cel jsou výrobky z oceli a hliníku, zemědělské produkty a různé další zboží, mimo jiné džíny, whiskey nebo právě motocykly.

Objem amerických výrobků za rok 2017, na které se bude od 22. června vztahovat clo EU
Zdroj: ČT24

Tím ale kladení obchodních překážek nekončí. Trump už stihl pohrozit, že pokud Evropa brzy nezruší svá ochranná opatření proti americkým firmám, tak zavede dvacetiprocentní clo na dovoz automobilů. Trumpova administrativa už prošetřuje, zda dovoz aut a autodílů není pro Spojené státy bezpečnostním rizikem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 33 mminutami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 9 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 17 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.