Na dolním toku Labe při ústí do Severního moře v severoněmeckém Hamburku má Česká republika své přístavní území. Město chce ale kandidovat na pořádání olympijských her v roce 2024, ve svých plánech počítá i s českým územím. Ministr dopravy Dan Ťok (nestraník za ANO) proto připravuje přesunutí přístavu na jinou parcelu. V plánu je i zlepšení splavnosti největší české řeky.
Jednání o výměně části přístavního území v Hamburku odstartovaly úvahy o kandidatuře města na pořádání letní olympiády v roce 2024. Česko již dříve uvedlo, že je připraveno vyměnit dvě svá přístavní území za jinou lokalitu. Zástupci německého města nabízejí místo, které je výhodnější než to současné. Podle Ťoka by ale k výměně mohlo dojít i bez konání olympijských her, protože i tak má Hamburk s lokalitou své plány.
„Na základě dohody jsem přesvědčen, že dojdeme k situaci, která bude výhodná pro obě dvě strany. Dohodli jsme se na tom, že do týdne nebo do dvou zahájíme jednání pracovní skupiny. Česká republika zainvestuje do nového přístavu, který bude mnohem lépe reprezentovat naše zájmy v námořní i říční dopravě,“ vyjevil plány Ťok.
- ČR má v Hamburku tři přístavní území: Sálský a Vltavský přístav, které k sobě přiléhají a byly propůjčeny Československu k užívání na základě Versailleské smlouvy, a samostatný Peutský přístav, který v roce 1929 Československo zakoupilo. Výstavba, kterou Hamburk plánuje v souvislosti s kandidaturou na pořádání LOH v roce 2024, by omezila přístup k Vltavskému přístavu. Ten by mělo překlenout několik nových mostů.
Česko v uplynulých 15 letech do obnovy svých přístavních území v Hamburku neinvestovalo a tamní majetek chátral. Letos v červnu se ale situace začala měnit. Podle dosavadního plánu mají do českých přístavních území putovat investice ve výši 100 až 150 milionů korun. Pokud by se ale přístavní území měnila, bude muset vypracovat i nový plán investic.
„Chceme urychlit ekonomickou spolupráci mezi českou a německou stranou. Správa přístavu má velký zájem na tom, aby se investovalo do všech jeho částí a aby generovaly odpovídající obrat,“ uvedl primátor Hamburku Olaf Scholz.
„Nové území, o kterém se v současnosti jedná, by mělo nabídnout i novou logistickou kvalitu – možnost překladu, který odpovídá 21. století. To by mohlo znamenat novou příležitost pro české podnikatele, kteří obchodují zejména se zámořím,“ soudí Jan Bukovský, zástupce ředitele Ředitelství vodních cest v České republice, s tím, že se jedná o několika variantách.
Potenciál Labe: O 150 tisíc kamionů méně
Primátor Hamburku ale nejednal v Praze jen o výměně přístavních území. S premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) mluvil například o podpoře železniční dopravy. „Požádal jsem primátora Hamburku, aby ve vztahu ke spolkové vládě podpořil náš projekt vysokorychlostní železnice mezi Prahou a Drážďany,“ informoval premiér.
Dalším tématem byla splavnost Labe z České republiky do Hamburku. „To je pro nás velmi důležité, stejně jako pro Českou republiku. Chceme, aby doprava byla co nejúčinnější. Vyplatí se investovat, potřebujeme prvotřídní infrastrukturu,“ uvedl Scholz.
Transport po Labi se vyplatí především v případě velkých nákladů, například agrárních produktů, obilovin či chemických surovin. „V současnosti je na tom Labe se splavností bohužel velice špatně. Nejenže je letos suchý rok, ale dlouhou dobu se nedaří vybudovat jezy na Labi, které by plavební podmínky zlepšily,“ konstatuje Bukovský.
V současnosti je lodní přeprava po největší české řece na sever k moři možná jen polovinu roku. „Zákazníci, kteří by měli zájem vozit po vodě, z vodní dopravy odchází a volí dražší dopravu. Hlavně silniční,“ říká Bukovský. Podle něj by se přitom v případě investic státu do splavnosti Labe mohlo na vodu přesunout okolo 3 milionů tun zboží ročně. „To je pro představu asi 150 tisíc kamionů ročně. Musíme ale mít kvalitní vodní cestu,“ uzavírá.
