Britský nízkonákladový letecký přepravce easyJet se stal terčem útoku hackerů. Ti získali přístup k informacím zhruba o devíti milionech zákazníků, v některých případech i k údajům o kreditních kartách, oznámila v úterý firma. Její bezpečnostní mechanismy i samotný útok nyní prověřuje Úřad britského komisaře pro informace (Information Commissioner´s Office - ICO). Z útoku jsou podezřelí čínští hackeři, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje blízké vyšetřování.
Hackeři získali údaje o devíti milionech zákazníků aerolinek easyJet
Hackeři se podle aerolinek prostřednictvím „vysoce sofistikovaného“ kybernetického útoku dostali k e-mailovým adresám a cestovním údajům zákazníků. Zhruba u 2200 klientů získali rovněž přístup k podrobnostem o kreditních kartách.
„Neexistují důkazy, že by jakékoliv osobní údaje byly zneužity,“ uvedla firma. Dodala nicméně, že s dotčenými zákazníky komunikuje, aby jim pomohla riziko zneužití minimalizovat.
Šéf podniku Johan Lundgren se klientům za incident omluvil. „Bereme kybernetickou bezpečnost svých systémů velmi vážně a používáme silná bezpečnostní opatření, abychom ochránili osobní informace zákazníků. Tato hrozba se ale vyvíjí a kybernetičtí útočníci jsou čím dál sofistikovanější,“ uvedl.
Úřad britského komisaře pro informace v úterý uvedl, že prověřuje kybernetický útok na easyJet. „Lidé mají právo očekávat, že organizace budou zacházet s jejich osobními informacemi bezpečně a zodpovědně. Když se to nestane, vyšetříme to a v případě potřeby přijmeme tvrdá opatření,“ dodal rovněž. Úřad má právo udělovat pokuty.
Hackeři po celém světě zvýšili v posledních měsících své úsilí, aby využili dobu pandemie koronaviru k obelstění lidí. Žádají po nich hesla či jiná citlivá data. Vládní představitelé také varovali před zvýšeným rizikem, které plyne z toho, že mnozí lidé v poslední době pracují z domova.
Kybernetičtí útočníci se v roce 2018 zaměřili také na aerolinie British Airways a získali data ze stovek tisíc kreditních karet. Firma za to byla později Úřadem britského komisaře pro informace potrestána pokutou 183,4 milionu liber (dnešním přepočtem zhruba 5,6 miliardy korun), proti které se odvolala.
