Tanec sílící koruny, která konečně dostala po letech prostor pro free style jízdu uvolněnou z pevného sevření ČNB, ale také minimální nezaměstnanost anebo svižný let bitcoinu nahoru a dolů jako na houpačce – ke všem těmto tématům přidávali ekonomové a analytici po celý rok své komentáře. Kdyby ale měli vybrat jeden jediný graf, který reprezentuje českou i světovou ekonomiku v roce 2017, který by to byl?
Grafy roku 2017 očima ekonomů: Svobodná koruna, vysátý trh práce, sprintující ekonomika
Na úřadech práce jsou nejkratší fronty za posledních 20 let, protože registrovaných nezaměstnaných je v celém Česku méně než 270 tisíc. A padl i další rekord, a to 210 tisíc volných pozic. „Míra nezaměstnanosti v osmi okresech spadla pod dvě procenta a ze dvou z nich dokonce pod 1,5 procenta. Česko se tak může pochlubit nejnižší nezaměstnaností v Evropě,“ argumentuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, proč jako graf roku 2017 vybrala právě vývoj nezaměstnanosti.
A dodává, že prostor, kam až nezaměstnanost může klesnout, zůstává skutečně již jen minimální. „Existuje nějaká spodní hranice, skrz kterou nezaměstnanost neprojde. V některých okresech je ale nezaměstnanost ještě relativně vysoko, takže ještě malý prostor k poklesu je. Ale opravdu malý.“
Ekonomika roste jako z vody
Pokles nezaměstnanosti jde ruku v ruce s dynamickým růstem české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) i nadále roste, což považuje za zásadní pro rok 2017 analytik finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář. „HDP byl ve třetím čtvrtletí o 0,5 % vyšší než v tom předchozím. V porovnání se stejným čtvrtletím loňského roku vzrostl o pět procent,“ zdůrazňuje.
Na straně poptávky byl meziroční růst HDP ve 3. čtvrtletí podpořen rovnoměrně všemi hlavními složkami HDP, tedy spotřebou domácností, investicemi firem i vládními výdaji. „I to je potvrzením toho, že je růst české ekonomiky rozjetý na všech úrovních. Na růstu domácí poptávky se podílela rostoucí spotřeba domácností a pokračující růst investičních výdajů,“ říká Cihlář.
Ekonomika je tak podle analytiků v zásadě téměř na vrcholu a ještě nějaký čas se bude nacházet nad svým potenciálem. Svého vrcholu pak dosáhne podle modelu Next Finance v první polovině roku 2018, kdy její růst vyskočí nad pět procent. „Jenže jednou si budeme muset sundat růžové brýle. Druhá polovina roku 2018 přinese výrazné ochlazení. V roce 2019 pak přijde recese,“ míní Cihlář.
Někde už je patrné přehřívání, přijde utahování měnových podmínek
Už dnes je totiž v ekonomice v některých dílčích oblastech patrné přehřívání, ekonomové zmiňují často právě trh práce nebo nemovitosti. „Centrální banka tak musí utahovat měnové podmínky, aby trochu brzdila ekonomický růst a zabránila případnému růstu bublin. Případné prasknutí bublin později by mělo velmi negativní efekt na ekonomiku,“ zdůrazňuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel, proč je důležité, aby ČNB měnové podmínky v ekonomice utahovala.
Měnové podmínky jsou tvořené dvěma složkami: kurzem a úrokovými sazbami. Nicméně ČNB má pod kontrolou pouze složku úroků. Ty nastavuje na svých zasedáních, zatímco kurz je výslednicí tržních sil. Podle Zeisela je vidět, že na utahování podmínek se podílejí obě dvě složky.
Koruna neustále sílí
Podle hlavního ekonoma Jakuba Seidlera, ale i dalších ekonomů, bylo podstatnou událostí roku dubnové ukončení měnových intervencí ČNB. Skončilo tak období započaté listopadem 2013, kdy banka nepustila korunu pod hodnotu 27 korun za euro.
„Intervence ČNB kulminovaly na začátku letošního roku, kdy v prvních třech měsících přesáhly 1100 miliard korun. Celková výše intervencí převyšující dva biliony korun nakonec asi citelně překonala většinu původních odhadů. Kurzový závazek dle našeho názoru přesluhoval a mohl být ukončen podstatně dříve. Obavy centrální banky z ,deflační recese‘ byly v posledních letech trvání kurzového závazku již neopodstatněné,“ hodnotí zpětně vývoj Seidler.
Česká měna tak od letošního května setrvale zpevňuje. Pod 26 korun za euro se dostala už na konci července. Koruně pomáhá vize dalšího růstu úrokových sazeb ČNB. Ekonomové se tak shodují, že v příštím roce posílí až k hranici 25 korun za euro.
Nejvýraznější zisky, jak již v říjnu poznamenal ekonom ČSOB Jan Bureš, přitom zaznamenala koruna vůči dolaru a vybraným asijským měnám navázaným na dolar, jako jüan či won.
„Obrat ve vývoji kurzu dolaru k euru na začátku letošního roku společně s koncem kurzového závazku ČNB vedl k posílení koruny vůči dolaru v letošním roce o 17 %. V příštím roce by mohl kurz koruny k dolaru poklesnout pod hranici 20 korun za dolar,“ dodává ekonom ING Seidler.
Česká koruna se každopádně v letošním roce zařadila mezi měny s nejvyšším růstem. Patří jí tak celosvětově druhé místo, spolu s polským zlotým. Obě měny posílily o 18 procent. A vůbec nejlépe si letos vedla měna Mosambiku, která si k dolaru připsala 21 procent. Vyplývá to z analýzy nejlepších a nejhorších aktiv v letošním roce, kterou vypracovala agentura Bloomberg.
Pražská burza letos investorům nadělila zisky přes 20 procent
Stejné faktory, které pražskou burzu po léta brzdily, jí letos pomáhají k ziskům. „Padající ceny elektřiny potrápily ČEZ, nízké úrokové sazby pro změnu nesvědčily finančním titulům. Nyní se situace začala obracet jak na elektřině a ropě, tak na úrokových sazbách,“ komentuje další podstatnou událost roku 2017 hlavní analytik BH Securities Martin Vlček.
Pražská burza letos odměnila investory po započtení dividend více než 20procentím zhodnocením. Index pražské burzy je hodně závislý na výkonu několika akcií, které na něm mají největší podíl. Top 5 titulů představuje více než 75 procent indexu. Jde o akcie energetického gigantu ČEZ a finanční tituly jako Komerční banka, Erste Bank, Vienna Insurance Group a nově i Moneta. Přes 50 procent indexu tedy závisí na finančním sektoru.
Ne všem bankám se ale dařilo. Zejména Moneta a Komerční banka v posledních týdnech značně oslabovaly. Indexu letos hodně pomohly i váhově menší akcie díky velmi vysokým procentuálním ziskům. Zejména Unipetrol a Fortuna potěšily, když dokázaly přinést investorům zisky více než sto procent.
Akcie ČEZu po mnoha letech poklesů konečně „zabraly“. „Důvodem je zastavení poklesu cen elektřiny, ropy a v poslední době dokonce jejich výrazný růst. Situace ČEZu umožňuje nyní zamykat si lepší ceny pro dodání elektřiny v příštích několika letech. To může vést k růstu zisků společnosti během několika kvartálů. Investoři tento vývoj předbíhají a zvyšují cenu akcií,“ konstatuje Vlček. Rizikem je ale podle něj potenciální rozhodnutí ohledně toho, jak naložit s případnou stavbou nového jaderného reaktoru.
Bankovní tituly by měly však postupně profitovat z růstu úrokových sazeb a jejich návratu k normálu. Silná ekonomická aktivita jim pomáhá zvýšit objem úvěrů a snížit míru nesplácených úvěrů. „Rizikem u bank je jejich finanční páka. V případě zhoršení ekonomické situace by nesplácené úvěry a pokles ziskovosti mohly nadělat velkou paseku v ceně akcií bank,“ dodává Vlček.
Eurozóna roste nyní rychleji než USA
Letos se ale daří nejen české ekonomice, ale celému evropskému hospodářství. „Zaznamenává nejlepší výsledky za poslední dekádu a vypadá to, že letos si evropská ekonomika polepší více než americká, i když to bude asi jen o kousek,“ komentuje podstatnou ekonomickou událost roku 2017 v evropském kontextu hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Za ekonomiku eurozóny letos očekává růst reálného HDP o 2,3 %, za Spojené státy pak 2,2%. „Eurozóna tak již dva roky v řadě roste rychleji než Spojené státy. To se naposledy stalo po vypuknutí hypotéční krize v USA v roce 2007,“ dodává Vejmělek.
Britská měna čeká na brexit
Když si těsná většina Britů 24. června 2016 v referendu odhlasovala vystoupení z Evropské unie, tedy brexit, netušila a ani doteď podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské netuší, co přijde. Už tento rok to však významně ovlivnilo nejen britskou ekonomiku.
Proces brexitu byl zahájen v březnu letošního roku. Od vyhlášení výsledků referenda britská libra oslabila o 14 procent vůči euru. Ceny spotřebního zboží začaly záhy růst a nyní se jejich meziroční přírůstek pohybuje okolo tří procent. Ekonomika zpomaluje dál v růstu z více než dvou procent v roce 2015 na současných 1,5 procenta. Aby britská centrální banka zkrotila inflaci, zvýšila ve stejný termín jako Česká národní banka úrokovou sazbu – také na 0,5 procenta.
„Britské libře vyšší sazby prospívají, zatímco každé nevydařené jednání mezi Velkou Británií a EU či domácí politické šarvátky ji ubližují,“ konstatuje Horská. Jednání o brexitu jsou však teprve na začátku. Britové a na ostrovech působící byznysmeni žijí stále v nejistotě. Není ještě ani jisté, zdali brexit opravdu nastane příští rok, 29. března 2019 nebo bude přijato přechodné období. „V případě brexitu platí, že dokud nebude dohodnuto vše, nebude dohodnuto nic,“ uzavírá Horská.
Cena ropy pokračuje v růstu. Otázka je, jak dlouho ještě
Rok 2017 významně poznamenal i vývoj ceny ropy. Cena ropy Brent neztrácí sílu a pokračuje v růstu nad hladinu 60 dolarů za barel. Přitom v létě byla pod hladinou 45 USD za barel. Většina členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) totiž podpořila prodloužení dohody o omezení těžby. Přitom americké rafinerie chrlí stále víc ropy.
„Ropný trh ale bude ještě nějakou dobu žít v naději, že omezení produkce ze strany kartelu OPEC a Ruska zamaskuje převis nabídky ropy nad poptávkou. To se ale nestane a ropa nakonec zlevní,“ konstatuje analytik finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář.
Bitcoin: Kdo ho nemá, jako by nežil
„V roce 2017 probíhala jedna z největších spekulativních mánií v historii lidstva. Tato mánie se točila kolem bitcoinu a narostla nevídaných rozměrů,“ vysvětluje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, proč vybral právě graf demonstrující růst ceny této virtuální měny.
„Pokud budou lidé po celém světě dál věřit, že pouhým nakoupením bitcoinu bezpracně pohádkově zbohatnou, může jeho cena dál růst. Historie nás však učí, že nezdravý růst je doprovázen tvrdým pádem,“ říká Křeček. Růst bitcoinu není podle něho i některých dalších ekonomů postaven na pevných základech. „Jde o chamtivost lidí, která tlačí cenu vzhůru,“ dodává.
Zatímco na začátku letošního roku se bitcoin obchodoval pod tisíc dolarů, v průběhu roku začal bouřlivě růst. Již v květnu bitcoin zdvojnásobil svou cenu a obchodoval se za dva tisíce dolarů. Tehdy řada obchodníků začala hovořit o nezdravé bublině, kdy dochází k prudkému nárůstu ceny bez fundamentálních příčin. Celý růst byl postaven pouze na důvěře lidí, kteří mnohdy ani nevěděli, co si pod slovem bitcoin představit.
Již v srpnu se však bitcoin obchodoval za čtyři tisíce dolarů a mezi lidmi začala propukat mánie. „U příslušníků mladé generace se bitcoin stal pozičním statkem a kdo ho nemá, jako by nežil,“ konstatuje Křeček.
O bitcoinu se začalo mluvit i mezi lidmi, kteří normálně neobchodují. Postupně u mnohých začala převládat představa, že bitcoin je měnou budoucnosti. „Ten, kdo ho nekoupí dnes, přijde o peníze, které díky ohromnému nárůstu hodnoty vydělá zítra. Naprostí laici se po celém světě pustili do masivního skupování bitcoinu,“ doplňuje Křeček. Již v listopadu se cena vyšvihla nad osm tisíc dolarů a dál strmě rostla. Na začátku prosince padla i hranice 16 tisíc dolarů a zdá se, že mánie zdaleka nekončí.
V historii lidstva není příliš mnoho příkladů, kdy nějaké aktivum takto prudce vzrostlo a nenásledoval dramatický sešup dolů. Otázkou však je, jak dlouho bitcoin poroste, než přijde jeho pád. „Chamtivost lidí nemá hranic, velký růst však vyvolá ještě tvrdší pád,“ uzavírá Křeček.