Geithner chce skoncovat s velkorysými sanacemi bank

Washington - Americký ministr financí USA Timothy Geithner chce v rámci reformy regulace finančního sektoru odebrat centrální bance (Fed) právo sanovat velké finanční společnosti a předat je vládě. Neformální vládní záruky pro firmy považované za „příliš velké na to, aby padly“ podle něj zvyšují škody z finančních krizí, protože je pobízejí k tomu, aby se chovaly nezodpovědně a ohrožovaly celý finanční systém. Ve své obraně plánu na omezení rizik vycházejících od velkých finančních společností se však ministr ocitl v palbě kritiky ze všech stran. Geithner dále řekl, že regulační úřady musí na velké firmy uvalit přísnější požadavky na kapitál a likviditu, a zabránit jim tak, aby příliš riskovaly a ohrožovaly systém.

Demokratický zákonodárce Barney Frank v úterý po týdnech vyjednávání s vládou a demokraty v Kongresu předložil rozsáhlý návrh, který by dal kontrolním úřadům nové pravomoci k regulaci a dokonce i k uzavírání finančních firem ohrožujících finanční stabilitu. Náklady budoucích vládních zásahů do financí by napříště neměli nést daňoví poplatníci, nýbrž sám finanční sektor jako celek.

Kritika přichází ze všech stran

Plán však na dnešním slyšení široce kritizovali nejen opoziční republikáni, ale i demokraté. „Navrhovaný zákon by pouze institucionalizoval princip, kdy je firma příliš velká na to, aby padla,“ prohlásil republikán Jeb Hensarling. Podle demokrata Brada Shermana by plán poskytl vládě „trvalou a neomezenou pravomoc k sanacím“.

Geithner kritice oponoval tvrzením, že návrh možnosti finanční záchrany velkých firem omezí. „Jakákoli firma, která se dostane do stavu, kdy bez mimořádné pomoci od vlády nedokáže přežít, musí čelit důsledkům krachu,“ řekl Geithner. „Navrhované nové pravomoci nebudou vládním úřadům umožňovat, aby poskytovaly nějaké krachující firmě neomezenou pomoc,“ dodal.

Americký ministr financí Timothy Geithner:

„Jakákoli firma, která se dostane do stavu, kdy bez mimořádné pomoci od vlády nedokáže přežít, musí čelit důsledkům krachu. Navrhované nové pravomoci nebudou vládním úřadům umožňovat, aby poskytovaly nějaké krachující firmě neomezenou pomoc.“

Návrh zákona, který předložil šéf výboru pro finanční služby Barney Frank, podle Geithnera představuje „širokou koordinovanou odpověď na problém morálního hazardu“ a nezajišťuje finančním institucím žádnou implicitní garanci, jakou měly doposud. „Nemůžeme postavit daňové poplatníky do situace, kdy platí ztráty velkých soukromých finančních institucí,“ řekl ministr.

Geithner podestýlá firmám pro případný pád

Geithner uvedl, že je nutné vybudovat systém, v němž firmy bez ohledu na svou velikost mohou padnout, aniž by to způsobilo ekonomice katastrofální škody. Zákon navrhuje, aby velké krachující finanční firmy převzala do správy Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC), která by firmy prodala nebo zlikvidovala a ztráty by nesli akcionáři a věřitelé.

Fed v koordinaci s ministerstvem financí loni k nevoli veřejnosti zachránil zejména investiční banku Bear Stearns a pojišťovnu AIG za nákladů mnoha desítek miliard dolarů a s vysvětlením, že jejich krach by ohrozil celý finanční systém. Svému osudu naopak ponechal banku Lehman Brothers, jejíž krach vedl k eskalaci finanční krize.

Ekonomové: Velké společnosti spoléhají na záchranné laso

Ekonomové pokládají přílišnou velikost finančních společností za významný faktor, který jednak vede ke krizím a jednak zvyšuje jejich náklady pro stát. Velké společnosti totiž spoléhají na to, že vláda je vždy vzhledem k riziku pro systém zachrání před bankrotem, takže se nechovají tak obezřetně, jako kdyby jim bankrot skutečně hrozil.

Federální společnost pro pojištění vkladů
Zdroj: ČT24/altergroup.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 7 hhodinami

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 21 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
12. 12. 2025

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
12. 12. 2025

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
12. 12. 2025

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
12. 12. 2025

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
12. 12. 2025

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...