Gazprom stopl Ukrajině plyn. Ta ho ale ani nepotřebuje

Na Ukrajinu přestal proudit zemní plyn z Ruska. Podle Gazpromu obdržel Kyjev takové množství, jaké si zaplatil. Pro Ukrajinu to ale žádný velký problém není, protože se snaží omezit energetickou závislost na Rusku a v rámci toho má dostatek jiných zdrojů zemního plynu. Kyjev navíc podle premiéra Arsenije Jaceňuka zakáže státní energetické firmě Naftogaz nakupovat další plyn z Ruska.

Gazprom v souvislosti se zastavním dodávek zemního plynu vyjádřil znepokojení nad údajně nedostatečnou úrovní zásob v podzemních zásobnících na ukrajinském území, určených k zajištění bezpečného tranzitu ruského plynu dál do Evropy.

„Odmítnutí nakupovat ruský plyn vytváří vážné nebezpečí ohledně dodávek plynu do Evropy přes ukrajinské území a ohledně zajištění potřeb plynu ukrajinských spotřebitelů během nadcházející zimy,“ uvedla ruská plynárenská skupina. Český distributor plynu, RWE, nicméně nečeká problémy. Zásobníky má totiž plné a na evropském trhu je plynu dost. Žádný problém pro české zákazníky nehrozí ani podle společnosti MND, která plyn v Česku také skladuje.

Pro Českou republiku není tranzit přes Ukrajinu fatální. V případě potřeby jsme schopni dovézt ruský plyn Nord Streamem. Máme také zásobníky, dodávky z Norska a jsou možné i nákupy na spotových trzích v západní Evropě.
Jan Mládek

„Je to příběh, který se opakuje v zásadě každý rok, pokračují různé dohady mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud jde o objem dodávek a cenu dodávek plynu,“ komentoval krok Moskvy premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Zásobování do Evropy by mohlo být ohroženo, pokud by došlo k tomu, že by Ukrajina začala odebírat plyn z podzemních úložišť, což by nastalo, pokud by neměla peníze, nebo by se ekonomicky zhroutila, pravděpodobné to ale není. Minulou zimu byla situace totožná, Ukrajina na tom byla ještě o něco hůř, ale zvládla to,“ okomentoval redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.

Plynovody v Evropě
Zdroj: ČT24

Podle poradce v oboru plynárenství Vratislava Ludvíka je cílem Ruska vyřadit Kyjev postupně z plynárenské mapy Evropy. Nasvědčují tomu ostatně i plány na stavby plynovodů, které Ukrajinu obcházejí. „Snahou je Ukrajinu úplně vytlačit a připravit ji jak o tranzitní poplatky, které dělají asi jednu miliardu dolarů ročně, tak i o možnost zavřít kohouty v případě, že by se Ukrajina chtěla ve vztahu k Rusku nějakým způsobem vymezit,“ uvedl Ludvík.

I když Česku nedostatek plynu nehrozí, přerušení dodávek plynu přes Ukrajinu není podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) dobrou zprávou. „Podporujeme stanovisko slovenské vlády a pana premiéra (Roberta) Fica, že tranzit přes Ukrajinu by měl být zachován,“ uvedl. Možné omezení přepravy plynu přes Ukrajinu by totiž v budoucnu způsobilo pokles příjmů Slovenska z poplatků za tranzit ruského plynu dále do západní Evropy.

Hlavní plynovody v ČR
Zdroj: Cenyenergie.cz

Nová dohoda o plynu byla sjednána s pomocí EU

Ukrajina naposledy přestala odebírat plyn od července s tím, že ho zatím nepotřebuje. V červnu se totiž s Ruskem neshodly na ceně za ruský plyn. Ministři energetiky obou zemí ale na konci září za pomoci Evropské unie sjednali předběžnou dohodu o dodávkách ruského plynu na Ukrajinu v nadcházejícím zimním období. Dohoda je platná od 1. října do konce března příštího roku. Konečnou dohodu o dodávkách plynu během zimního období stvrdily Gazprom a Naftogaz 12. října.

Podle analytiků by situace neměla Ukrajinu výrazně ohrozit, omezuje totiž svoji závislost na ruském plynu. „Zvýšila těžbu z původních 20 na 25 miliard krychlových ročně, takže jí v současné době stačí maximálně 15 miliard, které může dostat zpátky ze Slovenska,“ zmínil poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík.

Ta situace není taková, že Rusko zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu, ale Ukrajina prostě nepotřebuje ruský plyn.
Mirek Topolánek

Spotřeba plynu na Ukrajině se obvykle pohybuje kolem 50 miliard krychlových metrů ročně. Podle dřívějších údajů ukrajinské státní společnosti Ukrtransgaz měl loni ruský plyn na celkové spotřebě podíl 36 procent a plyn z domácích zdrojů 51 procent. Zbývajících 13 procent tvořil plyn dovezený z Evropské unie.

Kvůli Krymu by nemuselo být uhlí

Rusko podle tamního ministra energetiky Alexandra Novaka nevylučuje, že Ukrajině přestane dodávat uhlí pro tepelné elektrárny, a to v odvetě za přerušení dodávek elektrické energie na dvoumilionový poloostrov Krym, který Rusko v minulém roce anektovalo.

Energetická blokáda Krymu podle ruského prezidenta Vladimira Putina začala s mlčenlivým souhlasem Kyjeva, který se obyvatelům poloostrova vysmívá.

Více než polovina lidí je tam nadále bez proudu v důsledku přerušení dálkového vedení. To o víkendu v Chersonské oblasti severně od anektovaného poloostrova poškodili patrně militantní protiruští aktivisté z hnutí Blokáda Krymu a krymští Tataři, rozhořčení postupem ruských úřadů proti tatarské menšině na Krymu.

Mluvčí ukrajinské energetické společnosti Ukrenergo Zinovij Buc oznámil, že oprava jednoho ze dvou poškozených sloupů dálkového vedení začala a během dne by mohla být z velké části dokončena. Přístup k poškozeným sloupům v jihoukrajinské Chersonské oblasti dosud blokovali protiruští aktivisté, kteří žádají propuštění ukrajinských politických vězňů internovaných na okupovaném Krymu a v Rusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 10 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 11 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...