Gazprom stopl Ukrajině plyn. Ta ho ale ani nepotřebuje

Na Ukrajinu přestal proudit zemní plyn z Ruska. Podle Gazpromu obdržel Kyjev takové množství, jaké si zaplatil. Pro Ukrajinu to ale žádný velký problém není, protože se snaží omezit energetickou závislost na Rusku a v rámci toho má dostatek jiných zdrojů zemního plynu. Kyjev navíc podle premiéra Arsenije Jaceňuka zakáže státní energetické firmě Naftogaz nakupovat další plyn z Ruska.

Gazprom v souvislosti se zastavním dodávek zemního plynu vyjádřil znepokojení nad údajně nedostatečnou úrovní zásob v podzemních zásobnících na ukrajinském území, určených k zajištění bezpečného tranzitu ruského plynu dál do Evropy.

„Odmítnutí nakupovat ruský plyn vytváří vážné nebezpečí ohledně dodávek plynu do Evropy přes ukrajinské území a ohledně zajištění potřeb plynu ukrajinských spotřebitelů během nadcházející zimy,“ uvedla ruská plynárenská skupina. Český distributor plynu, RWE, nicméně nečeká problémy. Zásobníky má totiž plné a na evropském trhu je plynu dost. Žádný problém pro české zákazníky nehrozí ani podle společnosti MND, která plyn v Česku také skladuje.

Pro Českou republiku není tranzit přes Ukrajinu fatální. V případě potřeby jsme schopni dovézt ruský plyn Nord Streamem. Máme také zásobníky, dodávky z Norska a jsou možné i nákupy na spotových trzích v západní Evropě.
Jan Mládek

„Je to příběh, který se opakuje v zásadě každý rok, pokračují různé dohady mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud jde o objem dodávek a cenu dodávek plynu,“ komentoval krok Moskvy premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Zásobování do Evropy by mohlo být ohroženo, pokud by došlo k tomu, že by Ukrajina začala odebírat plyn z podzemních úložišť, což by nastalo, pokud by neměla peníze, nebo by se ekonomicky zhroutila, pravděpodobné to ale není. Minulou zimu byla situace totožná, Ukrajina na tom byla ještě o něco hůř, ale zvládla to,“ okomentoval redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.

Plynovody v Evropě
Zdroj: ČT24

Podle poradce v oboru plynárenství Vratislava Ludvíka je cílem Ruska vyřadit Kyjev postupně z plynárenské mapy Evropy. Nasvědčují tomu ostatně i plány na stavby plynovodů, které Ukrajinu obcházejí. „Snahou je Ukrajinu úplně vytlačit a připravit ji jak o tranzitní poplatky, které dělají asi jednu miliardu dolarů ročně, tak i o možnost zavřít kohouty v případě, že by se Ukrajina chtěla ve vztahu k Rusku nějakým způsobem vymezit,“ uvedl Ludvík.

I když Česku nedostatek plynu nehrozí, přerušení dodávek plynu přes Ukrajinu není podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) dobrou zprávou. „Podporujeme stanovisko slovenské vlády a pana premiéra (Roberta) Fica, že tranzit přes Ukrajinu by měl být zachován,“ uvedl. Možné omezení přepravy plynu přes Ukrajinu by totiž v budoucnu způsobilo pokles příjmů Slovenska z poplatků za tranzit ruského plynu dále do západní Evropy.

Hlavní plynovody v ČR
Zdroj: Cenyenergie.cz

Nová dohoda o plynu byla sjednána s pomocí EU

Ukrajina naposledy přestala odebírat plyn od července s tím, že ho zatím nepotřebuje. V červnu se totiž s Ruskem neshodly na ceně za ruský plyn. Ministři energetiky obou zemí ale na konci září za pomoci Evropské unie sjednali předběžnou dohodu o dodávkách ruského plynu na Ukrajinu v nadcházejícím zimním období. Dohoda je platná od 1. října do konce března příštího roku. Konečnou dohodu o dodávkách plynu během zimního období stvrdily Gazprom a Naftogaz 12. října.

Podle analytiků by situace neměla Ukrajinu výrazně ohrozit, omezuje totiž svoji závislost na ruském plynu. „Zvýšila těžbu z původních 20 na 25 miliard krychlových ročně, takže jí v současné době stačí maximálně 15 miliard, které může dostat zpátky ze Slovenska,“ zmínil poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík.

Ta situace není taková, že Rusko zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu, ale Ukrajina prostě nepotřebuje ruský plyn.
Mirek Topolánek

Spotřeba plynu na Ukrajině se obvykle pohybuje kolem 50 miliard krychlových metrů ročně. Podle dřívějších údajů ukrajinské státní společnosti Ukrtransgaz měl loni ruský plyn na celkové spotřebě podíl 36 procent a plyn z domácích zdrojů 51 procent. Zbývajících 13 procent tvořil plyn dovezený z Evropské unie.

Kvůli Krymu by nemuselo být uhlí

Rusko podle tamního ministra energetiky Alexandra Novaka nevylučuje, že Ukrajině přestane dodávat uhlí pro tepelné elektrárny, a to v odvetě za přerušení dodávek elektrické energie na dvoumilionový poloostrov Krym, který Rusko v minulém roce anektovalo.

Energetická blokáda Krymu podle ruského prezidenta Vladimira Putina začala s mlčenlivým souhlasem Kyjeva, který se obyvatelům poloostrova vysmívá.

Více než polovina lidí je tam nadále bez proudu v důsledku přerušení dálkového vedení. To o víkendu v Chersonské oblasti severně od anektovaného poloostrova poškodili patrně militantní protiruští aktivisté z hnutí Blokáda Krymu a krymští Tataři, rozhořčení postupem ruských úřadů proti tatarské menšině na Krymu.

Mluvčí ukrajinské energetické společnosti Ukrenergo Zinovij Buc oznámil, že oprava jednoho ze dvou poškozených sloupů dálkového vedení začala a během dne by mohla být z velké části dokončena. Přístup k poškozeným sloupům v jihoukrajinské Chersonské oblasti dosud blokovali protiruští aktivisté, kteří žádají propuštění ukrajinských politických vězňů internovaných na okupovaném Krymu a v Rusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...