Moskva - Ruský Gazprom je ochotný dohodnout se s Ukrajinou na kompromisu ohledně dodávek plynu do povstaleckých oblastí na východě Ukrajiny. Ty považuje za součást dohody s Kyjevem. Dodávky na západ země byly ale v úterý částečně přerušeny. Mluvčí společnosti varoval, že je má Kyjev předplacené jen do konce tohoto týdne. Pokud do té doby neobdrží další platbu, zastaví je. Brusel se proto obává, že by spory mezi dvěma zeměmi mohly ohrozit tranzit této suroviny do Evropy.
Ruský plynárenský gigant Gazprom je ochoten dohodnout se s Kyjevem na kompromisu ohledně dodávek plynu do povstaleckých regionů na východě Ukrajiny. Potvrdil to dnes televizní stanici Rossija-24 mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. „V tuto chvíli jsme připraveni vyloučit dodávky plynu do Donbasu z našich jednání s Ukrajinou,“ prohlásil mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. Dodal rovněž, že Ukrajina má předplacený plyn z Ruska do konce tohoto týdne. Pokud Gazprom neobdrží do konce týdne z Ukrajiny další platbu, dodávky plynu zastaví.
Evropská komise již dříve uvedla, že neočekává, že by vzniklá situace nějak ovlivnila dodávky plynu do Evropské unie. Nicméně dnes oznámila, že pozvala energetické ministry Ukrajiny a Ruska na jednání do Bruselu v pondělí. Komisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič podle mluvčí komise poslal ministrům dopis s pozváním na trojstranné rozhovory. „Nyní čekáme na závěrečné potvrzení z obou stran, zda se zúčastní,“ uvedla mluvčí EK Anna-Kaisa Itkonenová.
Europoslanci: Je to nátlaková hra
Podle českých europoslanců je to nátlaková hra, díky které se stává aktuální diskuze o evropské energetické unii. „Myslím si, že to jsou přesně ty otázky, na které má být Evropská unie schopná odpovídat jedním hlasem za všechny členské státy. Z mého pohledu tedy i v této partikulární otázce je relevantní, aby příslušný člen Evropské komise ihned vstoupil v kontakt s oběma stranami a viděl, do jaké míry je ta hrozba reálná, do jaké míry se to může dotknout Evropské unie jako celku a do jaké míry případně může poskytnout jakési dobré služby v této věci,“ uvedl nedávno Pavel Telička (nestr. za ANO). Podle Kateřiny Konečné (KSČM) je potřeba si říci, jakým způsobem to chce Evropa dělat dále. „Jak třeba i obejít země typu Ukrajiny, které vlastně vydírají Evropskou unii v tom, že například nezaplatí Rusku a pak plyn nepřijde ani k nám,“ vysvětluje (čtěte více zde).
Gazprom již dříve varoval, že přerušení dodávek plynu na Ukrajinu by mohlo znamenat riziko pro tranzit této suroviny do Evropy. Rusko dodává do EU zhruba třetinu její spotřeby plynu a více než 40 procent tohoto množství teče přes Ukrajinu. Celkem Evropa loni obdržela z Ruska 147 miliard metrů krychlových plynu.
Ukrajinská státní plynárenská firma Naftogaz tento týden obvinila Gazprom, že jí dvakrát dodal méně než polovinu denního množství plynu, které měla předplacené. Firma dodala, že nemůže uskutečnit platbu předem, dokud nedostane od Gazpromu garance, že dodrží dohodu o zimních dodávkách. Gazprom oznámil, že dodal veškerý dojednaný plyn, pouze část ho šla přímo do povstaleckých oblastí, kam Kyjev minulý týden dodávky plynu přerušil. Gazprom loni v létě přerušil dodávky zemního plynu na Ukrajinu kvůli vysokým nedoplatkům Naftogazu. Na konci října se pak obě stany za evropského zprostředkování dohody o zimních dodávkách. Dohoda, která je platná do konce března, Ukrajině ukládá platit předem.
Šéf Gazpromu Alexej Miller tento týden v souvislosti s nejnovějšími neshodami ohledně plynu prohlásil, že Kyjev vystavil dodávky do Evropy riziku. Ruský prezident Vladimir Putin podotkl, že chybějící „finanční kázeň“ Ukrajiny by mohla vést k nedostatku energie na celém kontinentu. „To, co se dělo v posledních několika dnech, tato Millerova a Putinova vyjádření, není nic než předehra k rozhovorům mezi Ruskem a Ukrajinou kvůli dohodě na letní měsíce,“ sdělil podle agentury Reuters analytik plynárenského průmyslu a bývalý mluvčí Naftogazu Valentyn Zemljanský.
Analýza Reuters: další vývoj má v rukou Ukrajina
Kyjev v minulosti kupoval plyn od Ruska na úvěr. To znamenalo, že Ukrajina mohla požadovat více plynu a Rusko mohlo její požadavek odmítnout. Nyní Kyjev platí Rusku za plyn předem. Pokud tedy Rusko Ukrajině v příštích dnech zastaví dodávky, jak vyhrožoval Putin, nebude to proto, že se Moskva rozhodla odstřihnout Kyjev od plynu, ale proto, že si Kyjev žádný plyn neobjednal, podotkla v dnešní analýze agentura Reuters. Ukrajina sice na veřejnosti tvrdí, že více ruského plynu nekupuje, protože Moskva porušila dodací podmínky a mohla poslat část plynu koupeného Kyjevem proruským separatistům bez souhlasu Ukrajinců. Objem plynu pro povstalecké oblasti je ale ve skutečnosti malý, a i kdyby by se o to pokusil, nemohl by jim Kyjev dodávky zastavit, protože povstalci a Rusové ovládají plynovody v hraniční oblasti. Zdroje Reuters z ukrajinského plynárenského odvětví soukromě tvrdí, že důvod, proč si Ukrajinci neobjednali více ruského plynu, je mnohem prostší. Nepotřebují jej, alespoň prozatím. Takzvané reverzní dodávky plynu, které od loňského roku proudí z Evropy na Ukrajinu, totiž znamenají, že Kyjev je na Moskvě nyní méně závislý než v minulých letech. Zemljanský odhaduje, že letošní spotřeba plynu na Ukrajině dosáhne zhruba 35 miliard kubíků. Není to moc daleko od toho, co země těží sama a dováží z Evropy. Bude ale důležité, aby si udělala zásoby na příští zimu.
Kvůli rusko-ukrajinským sporům se nyní opět dostává do popředí otázka alternativní cesty pro ruský plyn. Před několika měsíci potvrdil své odhodlání realizovat projekt plynovodu South Stream, který prosazovali Rusové a jehož vybudování mělo stát 16 miliard eur (444 miliard korun), maďarský premiér Viktor Obrán. Plynovod měl zajistit zásobování Evropy ruským plynem mimo území Ukrajiny – vedl by pod Černým mořem, přes Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a Slovinsko až do Itálie. "Německo už postavilo Nord Stream, a je tudíž schopno vyhnout se Ukrajině jako potenciálnímu zdroji nebezpečí. Nechceme nic víc, než co chce Německo, vysvětloval již dříve Orbán.
Evropská unie se jej však rozhodla pozastavit z důvodů obav, že by umožnil Moskvě zásadně zvýšit tlak na Ukrajinu. Zrušení plánu na výstavbu pak začátkem prosince loňského roku oznámil i samotný Gazprom. Podle šéfa podniku Alexeje Millera se firma rozhodla přehodnotit strategii pro evropský trh a nechce se starat o výstavbu infrastruktury pro rozvod ruského plynu po Evropské unii. Gazprom následně kvůli komplikované politické situaci zrušil i své plány na rozšíření plynovodu Nord Stream. U plynovodu, který vede z Ruska do Německa, firma uvažovala například o jeho prodloužení do Velké Británie.
Na druhou stranu Rusko však zároveň se zrušením projektu South Stream oznámilo, že se dohodlo s Tureckem na výstavbě podmořského plynovodu s kapacitou 63 miliard krychlových metrů ročně, tedy stejnou, pro jakou byl projektován South Stream. Plynovod s názvem Turkish Stream by podle dřívějších Millerových sdělení měl plně nahradit tranzit plynu přes Ukrajinu do Evropy. Ta bude muset vybudovat vlastní spojení se zamýšleným plynovodem do Turecka, aby mohla dostávat ruský plyn.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firma je klíčovým dodavatelem pro řadu evropských zemí včetně České republiky.
