Pokud se Česká republika nechystá přijmout euro, měla by pozorně sledovat změny, které po evropské osmadvacítce žádá Velká Británie, protože budou určující pro členské státy mimo eurozónu. V Interview ČT24 to prohlásil kariérní diplomat a bývalý eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle. Vícerychlostní Evropa podle něj v této souvislosti není tabu.
„O vícerychlostní Evropě bychom se měli bavit stále otevřeněji,“ prohlásil někdejší eurokomisař v rozhovoru se Světlanou Witovskou. Hospodářská krize, kterou si evropská osmadvacítka v uplynulých letech prošla, spolu s probíhající dluhovou krizí Řecka podle Fülleho žene státy eurozóny k hlubší integraci. „Krize totiž ukázala, že se hospodářské rozdíly mezi členskými státy spíše zvětšují, než aby fungovala konvergence. Odpovědí je, že je třeba více Evropy, aby euro opravdu fungovalo,“ konstatoval.
Ačkoli se Česko zavázalo k přijetí eura při svém vstupu do evropského společenství před jedenácti lety, zavedení jednotné evropské měny není podle nedávného vyjádření ministra financí na pořadu dne. „Po vstupu do eurozóny bychom museli během čtyř let zaplatit 51 miliard korun do fondů a garantovat až dalších 400 miliard korun. A v této fázi, kdy eurozóna není schopna vyřešit Řecko, tak to není v této situaci téma,“ uvedl k euru Babiš na konci května.
Na počátku července potom v souvislosti s dramatickým vyjednáváním mezi Aténami a trojkou mezinárodních věřitelů prohlásil: „Jsem rád, že nejsme členy eurozóny. Podle mého názoru Řecko do eurozóny nikdy nepatřilo.“
Füle: Záleží nám na Řecku? Spíš by mělo na Británii
Podle Štefana Füleho by se ale česká politická scéna měla ptát, zda je Řecko skutečně tím bodem, který by měl rozhodovat o tom, zda se Česko připojí nebo nepřipojí k plánu hlubší evropské integrace soustředěné kolem jednotné měny. „Jestli někdo chce nechat ČR mimo eurozónu, měl by hodně sledovat, co bude chtít prosadit Londýn,“ dodává.
S plánem revize britského postavení v evropské osmadvacítce i revize základních smluv celého společenství vyhrál stávající ministerský předseda David Cameron jarní parlamentní volby. V souvislosti s britskými ambicemi naznačila i německá kancléřka Angela Merkelová, že změna základních smluv EU „není nemožná“.
Přesný seznam svých požadavků Londýn Bruselu zatím nepředložil; ví se ale, že Británie usiluje o revizi nastavení schengenského prostoru, omezení imigrace z ostatních zemí EU. Chce také víc pravomocí pro země, které stejně jako ona nejsou členy eurozóny. „Když Britové přicházejí s tím, co chtějí prosadit, mělo by nás to zajímat,“ uzavírá v této souvislosti Füle. „Svými požadavky totiž budou definovat, jak bude vypadat ta část Evropské unie, která nebude součástí eurozóny.“
