Francouzská policie vyhání odboráře od skladů paliva

Paříž – Francouzský prezident Nicolas Sarkozy nařídil, aby pořádkové síly prolomily přetrvávající blokádu skladů pohonných hmot. Zejména západ země totiž čelí akutnímu nedostatku paliva. Už v noci na dnešek se policistům podařilo odblokovat tři sklady, odbory se ale nevzdávají. Od bran skladišť se přesouvají na příjezdové cesty. Nepokoje neustávají ani na pařížských předměstích, studenti a odboráři demonstrují také před budovou Senátu. Francie stávkuje proti reformě důchodového systému už sedmý den. A nepůjde nejspíš o den poslední. Senát totiž nestačil projednat všechny dodatky k návrhu reformy a odložil hlasování o textu přinejmenším do čtvrtka. Tím lze očekávat pokračování silných protestů. Sarkozy ale Francouzům vzkázal, že jsou jim protesty na nic. Reforma prý bude uskutečněna. Prezident zároveň varoval před dopadem stávek na zaměstnanost a ekonomiku.

Stát si hraje s demonstranty na kočku a na myš

Nejpalčivějším dopadem stávek ve Francii je nedostatek pohonných hmot. Demonstranti totiž už od minulého týdne blokují 21 skladů pohonných hmot a všech 12 rafinerií. Dnes v noci se policii podařilo tři sklady odblokovat, což umožnilo distribuci milionů litrů paliva. Demonstranti ovšem okamžitě podle zpravodajského serveru Le Figaro uzavřeli všechny příjezdové cesty k jednomu z odblokovaných skladů. „Všechny příjezdové cesty byly zablokovány,“ potvrdil kolem 6:15 serveru Christophe Hiou z odborové centrály CGT.

Vláda nicméně hodlá ve snaze o zpřístupnění zásob benzinu pokračovat. „Právo na stávku nedává právo bránit práci a pohybu,“ potvrdil serveru Le Figaro ministr vnitra Brice Hortefeux. „Nenecháme blokovat zemi a budeme pokračovat v odblokování skladů. Je čas ukončit blokády,“ zdůraznil. V posledních dnech téměř každé třetí benzince z celkových 12 500 došlo palivo nebo se jeho zásoby povážlivě ztenčily. Vláda musela sáhnout do strategických rezerv a slibuje, že se situace vrátí do normálu během několika dní.

Sarkozy nařídil odblokování všech skladů

„Pro miliony našich spoluobčanů je doprava životně důležitou otázkou. Jedná se o základní svobodu,“ prohlásil francouzský prezident.

Otázkou je, jak účinně bude policie schopná proti demonstrantům bránícím vjezdu cisteren do skladů zasáhnout. Podobné prohlášení o snaze zastavit blokádu ze strany francouzské vlády a prezidenta zazněly už i v minulých dnech, ovšem bez valného účinku. Policii se sice už v minulém týdnu podařilo některé sklady odblokovat, demonstranti se však vzápětí přesunuli jinam.

Francie nemá ale problémy pouze se zásobováním. Stávky stále omezují veřejnou dopravu v zemi. Demonstranti opakovaně blokují i letiště. Dnes se na 500 lidí snažilo znemožnit přístup k letišti v Clermont-Ferrand. Odbory prohlašují, že odtud dnes žádné letadlo neodstartuje. Pařížské letiště Orly dnes kvůli stávce zrušilo asi čtvrtinu letů. Zastavila se i doprava ve velkých městech.

Letů z Česka a zpět se dnešní protesty na rozdíl od včerejších nedotkly. „Nebyly zrušeny žádné lety, ani neregistrujeme výrazná zpoždění,“ informovala mluvčí pražského letiště Michaela Lagronová.

Studenti se opět střetli s policií

Nejostřejší bouře odporu proti důchodové reformě už trvají týden. S vervou se do protestů zapojili především studenti, kteří neváhají demolovat vše, co jim na ulicích přijde do cesty, a po policistech často házejí kameny. I dnes jsou nejostřejší střety hlášeny z pařížského předměstí Nanterre. Zahalení mladí lidé rozbili kameny a lahvemi dokonce i okna tamní radnice. Vláda pohrozila, že proti nim vyšle elitní polovojenské jednotky. Násilí a střety demonstrantů s policií již třetím dnem pokračují také v Lyonu.

Podle úřadů blokují studenti 379 středních škol, zástupci studentského svazu ale hovoří o 1400 ochromených lyceích. K mobilizaci se připojilo také 29 z celkového počtu 83 univerzit ve Francii.

Francouzi vyšli do ulic kvůli reformě i Sarkozymu

Protesty přitom nejsou namířené jen proti reformě, bez které se Francie může jen stěží obejít, protože už nyní jí na penze chybí 32 miliard eur. Podle publicisty Zdeňka Velíška se Francouzi staví i proti svému prezidentovi. „Zejména mladí mají s prezidentem téměř všichni nevyřízené účty. O Sarkozym se ví, že sotva vstoupil do prezidentského úřadu, hned se velmi ostentativně spojil s představiteli peněžních institucí, s představiteli bohatství, s představiteli kapitálu, a to se mu velice vymstilo u širokých mas francouzské veřejnosti,“ popsal Velíšek.

Senát dnes protesty neutne

Prezident Sarkozy si obnovení pořádku v zemi sliboval od dnešního úspěšného projednávání důchodové reformy v Senátu. Věřil, že odbory už nebudou v dalším postupu jednotné, což by mohlo zemi sužované nedostatkem pohonných hmot přinést kýženou úlevu. Horní komorou francouzského parlamentu by měla důchodová reforma bez potíží projít. Vláda má totiž v Senátu většinu. To se ale dnes nestalo. Senátoři se totiž nestihli prokousat dodatky, kterých je na 500 a které předložila především opozice s cílem oddálit konečné rozhodnutí. Jednání by se kvůli tomu přesunulo na čtvrtek. Před sídlem Senátu se nicméně už dnes shromáždila zhruba tisícovka studentů a odborářů, aby vyjádřili svůj nesouhlas s vládním návrhem.

Zdeněk Velíšek, publicista

„Ve Francii nejde o opuštění modelu mezigenerační solidarity. To je svátost, kterou se zatím žádná vláda neodhodlala nahradit nějakým systémem penzijního připojištění, a trvá na tomto modelu dále. Jenomže ho nemůže financovat, a proto chce posunout odchod do důchodu o dva roky.“

Vládní návrh reformy počítá s posunutím věku odchodu do penze z 60 na 62 let pro ty, kteří odpracovali minimálně 40 let. Odsunout se má i věk, ve kterém získají nárok na plnou státní penzi ti, kteří neodpracovali potřebných 40 let. Zvýší se rovněž o dva roky na 67 let. Kromě toho reforma počítá také s úpravou některých sociálních dávek, což však Francouzům nijak zvlášť nevadí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Schillerová navrhuje zvýšit schodek rozpočtu na příští rok o dvacet miliard

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla pro příští rok zvýšení schodku veřejných financí o necelých dvacet miliard korun, tedy z letošních 2,6 na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). ČT spočítala, že v případě takového zvýšení by vzrostl deficit státního rozpočtu na 330 až 340 miliard korun. Stejný odhad má i Národní rozpočtová rada. Státní kasa se bude muset vypořádat například s výrazným růstem požadavků ministerstev, zejména u obrany, školství, zdravotnictví a sociálních věcí.
před 5 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rostoucí životní náklady vyvíjejí tlak na práva Evropanů, varuje unijní agentura

Vysoké životní náklady podle výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), zveřejněné tento čtvrtek, vyvíjejí tlak na práva Evropanů. Dokument upozorňuje také na rostoucí nenávist na internetu a nedokončenou integraci migrujících pracovníků.
před 9 hhodinami

Novo Nordisk otevřel výrobní závod u Prahy

Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk otevřela výrobní závod v Bohumili, osadě, která patří pod středočeské Jevany. Investovala do něj více než osm miliard korun, z toho 3,5 miliardy dala do jeho modernizace. Vyrábět v něm bude součásti do moderních léků na cukrovku a obezitu. Prezident společnosti Mike Doustdar řekl, že výroba začala tento měsíc.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Banky v květnu poskytly hypotéky za 52,6 miliardy korun, o 54 procent více než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v květnu hypoteční úvěry za 52,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským květnem to znamená nárůst o 54 procent, proti dubnu se objem hypoték snížil o 14,5 procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o 14 procent na 38,1 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,67 procenta z dubnových 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 18 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
11. 6. 2026
Načítání...