Francie a Česká republika si na jednání ministrů financí zemí Evropské unie opět vzájemně zablokovaly návrhy týkající se daní. Praze se tak dál nedaří prosadit, aby země unie mohly pro řešení daňových úniků využívat systému takzvané přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH), známého jako „reverse charge“. Postup obou států kritizoval ministr financí nyní předsednického Bulharska Vladislav Goranov. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) chce nyní téma reverse charge otevřít na summitu EU.
Stejně jako při předchozí diskusi o reverse charge byla i nyní proti Francie. Ta se naopak snaží prosadit návrh týkající se možnosti přesunout elektronické publikace do nižší či nulové sazby DPH, který nyní - stejně jako na loňském jednání v Lucembursku - zablokovala Praha.
Neshoda na reverse charge mrzí českou ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO). „Pro nás je to poslední stavební blok daňové reformy, vedle kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb. Má to doplnit reformu,“ upozornila.
Francie míní, že k řešení by Česku stačilo využívat stávajících pravidel, která umožňují systém reverse charge výjimečně aplikovat v určitých oblastech. „To pro nás není cesta,“ řekla Schillerová s tím, že je to nepraktické.
„Právě jsem se dozvěděl, že zase neprošel reverse charge. Klasika. Nelíbil se Francouzům. Tohle je francouzská solidarita?“ zeptal se v reakci na Twitteru Babiš, který systém už jako ministr financí na unijní úrovni výrazně podporoval. Premiér v demisi teď připomněl, že proti byli nyní také ministři ze Slovinska a Řecka. Dodal, že kvůli trvajícímu odporu Francie se písemně obrátí na tamního prezidenta Emmanuela Macrona a věc hodlá projednat na summitu EU.
Podle slov Schillerové v Bruselu musí nyní Praha další postup promyslet. „Musíme to zanalyzovat s kolegy a experty, ale určitě to nevzdáme,“ uvedla ministryně. Summit EU v červnu má už nyní velmi nabitou agendu, jedním z bodů bude například reforma azylového systému EU, mluvit se má také o brexitu.
- Návrh na zavedení mechanismu reverse charge spoluiniciovala Praha, o věc velmi usiloval Andrej Babiš. Základem systému je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit takzvaným karuselovým podvodům.
- Evropská komise v prosinci 2016 po tlaku návrh předložila, ovšem v podobě, která byla pro Česko nepřijatelná. Návrh byl několikrát upravován. V nynější podobě by umožnil zavést plošný mechanismus přenesení daňové povinnosti u DPH na dodávku zboží a služeb překračující hodnotu 10 tisíc eur (přes 250 tisíc korun).
- Evropská komise odhaduje, že nedostatky stávajícího systému DPH znamenají v EU ročně ztrátu 150 až 160 miliard eur (3,9 až 4,1 bilionu korun). Komise loni v říjnu přišla s návrhem reformy celého systému, která by měla platit od roku 2022. Nové řešení by mělo ztížit daňové úniky při obchodování přes hranici mezi členskými zeměmi. Nyní tyto úniky v EU ročně dosahují až 50 miliard eur (1,3 bilionu korun).
„Tyto dva body, které jsou po technické stránce připraveny, jsou obětí rozdílných pohledů dvou členských zemí. Jako ministr financí Bulharska musím říci, že podobný přístup je nepřijatelný a nemělo by se to opakovat,“ poznamenal Goranov.
U daňové problematiky ale státy EU musejí rozhodovat jednomyslně, a tak podle něj nyní ministři mohou jen sledovat, jak se jeden stát snaží prosadit svou představu proti vůli ostatních. „Nemyslím si, že to je ten správný způsob, jak by se měly země chovat,“ dodal Goranov.
Snižování bankovních rizik
Shodu v jiné věci však ministři financí našli, a to na kompromisní podobě opatření, která mají přispět ke snížení rizik v unijním bankovním sektoru. Příslušné novely podle místopředsedy Evropské komise pro euro Valdise Dombrovskise pomohou k tomu, že evropské banky budou odolnější vůči nečekaným šokům.
Aktuální dohoda, které předcházelo asi rok a půl složitých vyjednávání, dostává do evropského právního prostředí postupy domluvené na mezinárodní úrovni po finanční krizi z let 2007 a 2008. Shoda ministrů financí EU znamená, že o dvou nařízeních a dvou směrnicích mohou začít rozhovory s europarlamentem.
„Dohoda na bankovním balíčku nám také umožní pokročit v práci na dalších prvcích bankovní unie,“ řekl Goranov. V červnu by se tak členské země mohly například domluvit na vzniku společného unijního fondu pro řešení krizí, předpokladem k tomu byla nynější shoda na ustavení společné finanční pojistky.
Z pohledu mnoha států jde o spojené nádoby - výrazné snížení bankovních rizik totiž zemím, jako je třeba Německo, usnadní rozhodnutí přispět do společných fondů, které mají pomáhat problematickým bankám. Dohoda tak může otevřít cestu k širší diskusi o reformách eurozóny.
Řecko a Itálie, tedy země vnímané jako problematické, se ale při pátečním hlasování zdržely. „Už tu byly dva pokusy o shodu na bankovním balíčku, minulý prosinec a v březnu,“ připomněl Dombrovskis. Nynější dva měsíce vznikající komplikovaný kompromis podle něj vyvažuje nejrůznější pohledy členských zemí.
Bulharský ministr Goranov ale odmítl, že by například formování nové vlády v Itálii a její pravděpodobný pohled na EU měly vliv na ochotu zemí nyní se na návrhu balíku dohodnout.
„Myslím, že dnes se to stejným způsobem nelíbilo nikomu. Všichni ale souhlasili, že je to nejlepší způsob, jak se posunout při dokončování bankovní unie,“ poznamenal Goranov.
„Návrh zajišťuje náležitou rovnováhu domovských a hostitelských států, protože tento aspekt je z pohledu České republiky velmi důležitý,“ připomněla česká ministryně Schillerová.
Banky by si měly například vytvořit dostatečné „záchranné polštáře“ pro potřebu rekapitalizace tak, aby je místo věřitelů nemuseli v případě potřeby z potíží dostávat daňoví poplatníci.
Do unijních pravidel se tak dostává celosvětový standard celkové kapacity absorpce ztrát známý jako TLAC u globálně systémově významných bank. Unijní banky budou muset splňovat minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, který má podle nyní dosaženého kompromisu odpovídat osmi procentům celkových závazků a vlastních zdrojů banky.
