Firmy si chtějí komerční prostory najímat, stavět se jim nechce

Praha - Poprvé v historii mají firmy, které rozjíždějí podnikání v Česku, větší zájem o nájem komerčních prostor než o nákup pozemků v průmyslových zónách. Zájem o nájemní haly vzrostl podle údajů vládní agentury CzechInvest za poslední dva roky o třetinu. Změnu v postoji investorů podmínila podle pověřené generální ředitelky CzechInvestu Alexandry Rudyšarové finanční krize, ale i to, jaké investory se agentura snaží do Česka lákat.

O nájemní haly mají firmy v Česku nyní bezkonkurenčně největší zájem. V současných dobách hospodářské recese je podle průzkumu CzechInvestu vyhledává 57 procent investorů. V průmyslových zónách by podnikání chtělo rozjet 34 procent firem. S nejnižším zájmem se setkávají brownfieldy, tedy například bývalé továrny nebo jinak průmyslově využívané plochy.

Nárůst zájmu o nájemní haly na úkor zón má jednoznačné kořeny. „Je to trend, který souvisí s finanční krizí. Ty vlivy finanční krize můžeme datovat už rok a půl nazpátek,“ podotkla Rudyšarová. Nezanedbatelný dopad měla ale také změna toho, jaké investory CzechInvest do země láká. V letech 2000 až 2005 to byly především velké firmy, které směřovaly do komerčních zón. „Poslední dva roky se snažíme získávat investory z oblasti vyšší přidané hodnoty, sofistikovaných investic, investory, kteří vytváří pracovní místa pro vysokoškoláky. Ti samozřejmě takový zájem o zóny logicky nemají, hledají nemovitosti, které jsou menší, jsou víc umisťovány v intravilánu,“ popsala Rudyšarová.

8 minut
Rozhovor s Alexandrou Rudyšarovou
Zdroj: ČT24

I když klesá zájem o nové komerční zóny, CzechInvest překvapuje, že neroste zájem o brownfieldy, kde stavbu paradoxně nekomplikuje náročné vyřizování potřebných povolení, jako je tomu v případě nově budovaných zón. „Nárůst, který vykazujeme, je cca 2 procenta za poslední rok. Jeden z těch důvodů je i takový, že využívání brownfieldů nemá takovou podporu, jakou měly kdysi průmyslové zóny,“ upozornila Rudyšarová.

Přesun zájmu investorů pociťují také celé regiony. V minulosti dosahovaly velkých úspěchů při získávání investorů Jihomoravský kraj, okolí Plzně a Ostravsko. „V letech 2007 až 2008 jsme pozorovali snížení zájmu o tyto kraje, a to právě z důvodů, že tam byla poměrně nízká nezaměstnanost. Dnes, když se nezaměstnanost zvyšuje, pociťujeme zvýšený zájem o tyto kraje,“ nastínila trend Rudyšarová. Například poptávka po Plzeňsku je oproti loňsku dvojnásobná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...