České podniky, které nyní trápí nedostatek zejména technických profesí, jsou ochotné okamžitě zaměstnat pět tisíc uprchlíků ze zemí, jako je Sýrie, plyne z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy. Firmy preferují zahraniční pracovníky, kteří mají technické vzdělání, umí anglicky a jsou ochotni se rekvalifikovat. Překážkou může být ale jazyková bariéra a velmi zdlouhavý proces získání pracovního povolení. Zároveň jsou některé firmy opatrné a volají po větší pokoře migrantů.
Aktuální odhady hovoří o sto až dvou stech tisících pracovníků, které firmy na českém trhu marně poptávají. Právě to je dobrá zpráva pro uprchlíky, protože ti by mohli profese, o které není mezi Čechy zájem, obsadit.
Z ankety Svazu průmyslu a dopravy mezi několika desítkami velkých průmyslových podniků zároveň vyplynulo, že by okamžitě přijaly nejméně pět tisíc pracovníků na místa v nedostatkových profesích. „Předpokládáme, že poptávka po uprchlících může být ještě mnohonásobně vyšší," řekl mluvčí svazu Milan Mostýn.
Pracovníci z řad migrantů jsou podle prezidenta Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka obvykle velmi spolehliví, protože nechtějí přijít o práci. „Očekáváme, že svoje uplatnění u nás by mohly najít i některé vysokoškolské profese, například lékaři nebo techničtí inženýři,“ dodal.
S nabídkou zaměstnat migranty tak již přišlo několik firem v Česku, jako například Hamé, Linet či Breno.
Manažer marketingu a náboru ManpowerGroup Jiří Halbrštát souhlasí, že pokud by migranti měli zájem zůstat v České republice, požádali o azyl a získali potřebná povolení, mohli by okamžitě najít pracovní uplatnění a českým firmám by to pomohlo. Možnosti jsou podle něj ve výrobních společnostech na montáži výrobků, v zemědělství, stavebnictví, údržbě a úklidu.
U kvalifikovaných pracovníků je možné najít uplatnění i bez znalosti češtiny v IT, zahraničních zákaznických centrech v Česku, financích nebo inženýringu.
Zaměstnávání migrantů může mít ale i svá úskalí
Ředitel personálně-poradenské společnosti Hays CR Ladislav Kučera na druhou stranu upozornil na to, že bez změny legislativy bude zaměstnávání uprchlíků problematické. Proces získání pracovního povolení je v Česku časově a administrativně náročný. Dalším úskalím může být podle Erika Švarcbacha z personálně poradenské společnosti McROY neznalost českého jazyka a latinského písma, dlouhý azylový proces, nutnost zajištění ubytování, vysoké riziko fluktuace a kulturní a společenská bariéra, respektive obava ze soužití české a arabské kultury na jednom pracovišti.
A tak zatímco některé firmy už svůj zájem o migranty otevřeně deklarovaly, jiné jsou ve svých prohlášeních opatrnější. Například majitel firmy BEST, největšího výrobce zámkové dlažby v Česku, Tomáš Březina, si není zaměstnáváním azylantů jistý.
„Já si umím představit standardní průběh, kdy imigrant přijde s velkou pokorou, nikoliv nárokově nebo doprovázen panem Dientsbierem nebo ministryní Marksovou, že je to potřeba udělat. A bude umět česky, bude kvalifikován a začne u nás pracovat, tak jak začínali mnozí Češi po roce 1968. Kdy se říkalo, že využili pohostinnosti jiných států a nejdříve tam myli nádobí, pak pracovali za mrzkou mzdu u benzinové pumpy, studovali, učili se jazyky a krůček za krůčkem si budovali svou kariéru. Jestli takoví syrští nebo afgánští migranti přijdou, tak ti mají u nás dveře otevřené,“ vysvětluje svůj postoj Březina.
Podle něho je snem každého zaměstnavatele mít skvělého zaměstnance, který pro firmu aspoň částečně dýchá, je loajální, výkonný, je nabitý touhou se zlepšovat a sám je vnitřně motivovaný. „Já když vidím migrační pochody, tak tam tyto vlastnosti nevidím. Já vidím jen ten nárok - my chceme jít za lepším životem, tam, kde se dávají vyšší sociální dávky,“ dodává.
Svaz průmyslu a dopravy bude nicméně projednávat s ministryní práce a sociálních věcí možnost vytvoření rekvalifikační agentury pro uprchlíky. Součástí by byly kurzy českého jazyka. „Ideální azylant bude ten, kterého si vzděláme a který tady zůstane. Říkejme tomu tedy fond vzdělávací,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Vladimír Dlouhý.
Kdo bude tento fond financovat, je zatím ale podle něho nejasné. S velkou účastí státu se však nedá počítat, míní Dlouhý.
- Firma Linet, výrobce a distributor nemocničních a pečovatelských lůžek, by přijala podle jejího majitele Zbyňka Frolíka stovku pracovníků v oboru svářeč, operátor montáže a dalších. Zahraniční pracovníci, zejména elektro a strojní inženýři, by podle něj byli vhodní pro aktivity českých firem v arabských státech.
- Společnost Brano Group, která se zabývá výrobou autodílů, je podle slov generálního ředitele Pavla Juříčka ochotna přijmout sto uprchlíků z arabských zemí do různých závodů. Ubytování by pro ně bylo připraveno.
- Potravinářská firma Hamé nabízí zajištění ubytování a práci ve svých závodech pro zhruba deset syrských rodin. V budoucnu by se počty mohly zvýšit, uvedla společnost.
