Praha – Úřady i firmy stále nedůvěřují datovým schránkám. Už od listopadu by spolu přitom měly komunikovat pouze elektronicky. Podle České pošty klesl počet doporučených dopisů zhruba o 20 procent. Úředníci pro jistotu některé zprávy posílají oběma způsoby. A firmy si zase stěžují na malou kapacitu schránek.
Firmy i úřady pořád posílají obálky, datové schránky zůstávají stranou
Ještě loni na podzim slibovalo ministerstvo vnitra, že obálky s modrým pruhem definitivně končí. Jenže čísla České pošty žádný velký propad neukazují. V listopad klesl počet doporučených dopisů o 65 tisíc, v prosinci o 81 tisíc. Datové schránky přitom musí ze zákona používat 340 tisíc firem a taky sedm tisíc měst a obcí. Česká pošta to přičítá postupnému náběhu nového systému korespondence, podle ní firmy potřebují čas, aby si na datové schránky zvykly.
Některé firmy tak na klasickou listinnou podobu korespondence stále nezanevřely. Nejinak se to často má i ve státní správě. Například různé odbory jednoho krajského úřadu požadují po starostech některé materiály zároveň v elektronické i v písemné podobě, jiným zase stačí jen poslat zprávu do datové schránky. „Tady myslím si, že by Ministerstvo vnitra mohlo zareagovat trošičku důrazněji na to, aby ta povinnost byla více dodržována,“ míní místopředseda měst a obcí Jaromír Jech.
Náměstek ministra vnitra pro informatiku Jaroslav Chýlek se proti tomu ale ohrazuje. Stát prý nemá žádné další nástroje, jak podnikatele a státní správu k přechodu na datové schránky přinutit.
Malá kapacita a mizející zprávy
Firmy navíc mají v ruce pádný argument. Stěžují si na malou kapacitu datových schránek. Jejich prostřednictvím totiž můžou poslat soubor maximálně o deseti megabajtech. „V minulosti jsme byli zvyklí dotazovat se hromadně na majetek dlužníků. Po zahájení datových schránek tento postup nemůžeme volit a musíme se ptát jednotlivě na každého dlužníka,“ popisuje překážky způsobené nedostatečnou kapacitou schránek člen prezidia Exekutorské komory David Kronz.
Navíc od 29. ledna se začaly v datových schránkách automaticky mazat první zprávy. Vydrží tam totiž jen 90 dní. Zatímco úřady mají na jejich uložení speciální program, firmy si musí připlatit za tzv. datový trezor. Podle jeho velikosti od 1200 až 48 tisíc korun bez daně. Pokud se firma domnívá, že dokument z datové schránky stačí vytisknout a uložit do šanonu, je na omylu. Takový materiál už totiž ztrácí povahu autorizovaného dokumentu. Zájem o datový trezor je přesto podle České pošty minimální, zatím si ho nechalo zřídit jen 274 firem.